|
|
|
|
Jiří Schwarz
Offline
|
|
« Odpověď #3 kdy: 05.01.2017, 21:17 » |
|
Podívejme se na fyzikální princip klasické žárovky - vlákno je zahřáto na teplotu, která se nějak blíží teplotě tavení. Bude u tak teplého předmětu docházet k úbytku materiálů vlivem sublimace? A čím ji omezit nebo zastavit? Vakuum je v podstatě ideální pro to, aby jednotlivé molekuly odlétávaly z povrchu. Možná by pro žárovku bylo dobré, kdyby tam nebylo vakuum, ale přetlak, aby molekuly něco "brzdilo" odlétávat z povrchu. Ale jaký plyn, aby naopak chemicky nereagoval se žhavým povrchem... Co by to udělalo se svítivostí, sílou skla, cenou,... kdyby žárovka byla plněna tlakovým "netečným" plynem?
|
|
|
Zaznamenáno
|
Jako tvrdá Chodská palice nemám rád přísloví o tom, že moudřejší ustoupí. Když moudřejší ustoupí, hlupák si prosadí nesmysl! Příspěvky psané kurzívou berte s velkou rezervou a nadhledem :-)
|
|
|
Jan Bocek
Offline
|
|
« Odpověď #4 kdy: 05.01.2017, 21:42 » |
|
Ve Vítkovicích na válcovně jsme měli hezké muzeum, kde nechyběly žárovky. Již v létech 1915-1925 se mnohé žárovky 500 a 1000 W na 120 V použitých pro halové osvětlení označovaly datem zabudování. Přímo na sklo se psaly data myslím kyselinou fluorovodíkovo u. Muzeum založil tehdejší vedoucí elektroúdržby doktor inženýr Vladimír Franz. Později středoškolský a vysokoškolský učitel. Jako učně v 60. létech nás učil v tomto muzeu poznávat mnohé přístroje.
A tak jsem se setkal se žárovkami, které byly v provozu 50-60 roků. Měl jsem tam stoletou s uhlíkovým vláknem. Mnohé žárovky jsme používali k měření VA charky na průmyslovce. Byly to hezké měřící protokoly tantalových, uhlíkových, wolframových a kovových vláken.
S výrobou žárovek s dlouhou životnosti se zabývali v Holešovicích již před válkou pod označením jak Philips, tak Osram. Tehdy soutěž vyhlásil Klockner se stykači, kdy začal vyrábět řadu "zabuduj a zapomeň". Tyto žárovky "na věčné časy" byly určené pro průmysl a vyráběly se na 120 V. Do roku 1960 bylo v průmyslu osvětlení na 220 V vyjímkou.
Kdo chce více vidět, tak doporučuji Muzeum v Kralupech nad Vltavou, kde je Muzeum světla. Ale hezké muzeum je i v Pardubicích, kde vyráběla žárovky firma JAKS
Pro odlehčení: občas jsme navrtali žárovku a naplnili "plynem". Mistr když rozsvítil světlo, tak se otevřelo peklo. Ze světla trčely jen dráty a v okně se rozsypaly skla. Dlouho všem vykládal, že by tomu nikdy nevěřil, co může způsobit zkrat v žárovce. A jak je důležité jištění i světla.....nik dy jsme se nepřiznali.
|
|
|
Zaznamenáno
|
specializace: průmyslová instalace, kontrola strojů revize elektrického zařízení E1B telefon: 777 273 732 email: jan.bocek@safeb.cz
|
|
|
Jirka Š. Svejkovský
Offline
Chomutov, projekty, revize E1A, E1B, E1-C2
|
|
« Odpověď #5 kdy: 05.01.2017, 21:48 » |
|
Co by to udělalo se svítivostí, sílou skla, cenou,... kdyby žárovka byla plněna tlakovým "netečným" plynem?
Možná proto se žárovky plní směsí argonu a dusíku za atmosférického tlaku.
|
|
|
Zaznamenáno
|
Projektant (strojní zařízení/energetika/TZ budov), revizní technik E1A, E1B, E1-C2
|
|
|
|