Kolik rozdílů najdete mezi bytovou rozvodnicí v roce 1950 a dnešní?

[Tým Elektrika]

#EH: Elektroměrová deska a přístroje uvnitř pohledem v roce 1950
    Co asi dnes spotřebitelé ví o elektrických zařízeních, které doma užívají? V minulých dobách, kdy elektroinstala ce nebyla tak běžná ani bezpečná, se o ní psalo poměrně hodně. V dnešní digitální době elektroinstala ci spotřebitelé chápou jako samozřejmost bez nějakých tajemství. Ovšem pokud by žádným tajemstvím nebyla, proč by tedy spotřebitelé páchali tolik škod? Podívejme se krátce do historie jak byla v roce 1950 popisována elektrická rozvodná zařízení ...
    Zdroj: zde...


   


    Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?
   

Kolik rozdílů najdete mezi bytovou rozvodnicí v roce 1950 a dnešní?

   

[Ižák Ctibor]

Mnoho užívateľov, hlavne starších jednak na prerábu nemajú, alebo to nepotrebujú, lebo všetko im funguje. Je iné, pokiaľ by si chceli dom, prípadne byt prerábať, pridávajú spotrebiče, prerábajú na inteligentnú inštaláciu,(automatické žalúzie, zabezpečenie, bazén klíma atď.),  potom môžeme hovoriť o zastaralej inštalácie, ktorú treba od základu prerobiť. Ja osobne mám ešte v byte rozvod TNC, bez chrániča, v hliníku, ale pokiaľ mi to slúži a všetko mi funguje,  nemienim to prerábať. Viem, že mnohí odborníci so mnou nesúhlasia, ale nemám na to z dôchodku. Pokiaľ ma na to okolnosti donútia, pristúpim k prerábke. 

[Ivan Taraba]

Kolik rozdílů najdete mezi bytovou rozvodnicí v roce 1950 a dnešní?   

• místo mramoru, dřeva, azbestu a keramiky se používají plasty a plech
• dnešní rozvodnice mají lepší krytí proti dotyku, při obsluze téměř nehrozí riziko dotyku živé části
• dnešní rozvodnice obsahují více přístrojů a více okruhů, dříve bývalo běžné rozdělení instalace na světla, zásuvky a někdy bojler
• přístroje se zmenšují, například vypínač na 3x60A z padesátých let byl pěkný "macek"
• dnešní rozvodnice jsou estetičtější než dřevěné elektroměrové desky z laťovek, avšak pamatuji v jednom bytě krásnou elektrorozvodn ou skříň s dřevěnými ozdobnými dveřmi a mosazným kováním, snad ještě z doby monarchie, tu skříň jednoho dne elektrikář rozštípal a vypáčil ze zdi a nahradil ošklivou lacinou plastovou rozvodnicí na omítku. Holt pokrok za každou cenu.
• elektroměry už v bytových rozvodnicích nejsou, ale že by se ty distribuční oproti starým příliš zmenšily, to bych neřekl

[Radek Sestak]

můj rozvaděč - 1962
jeden byt v Plzni - padesátá léta

[Vladimír Štemberg]

V roce 1950 bylo v převážné části Prahy síťové napětí 120 V. Bylo to napětí sdružené, fázové napětí se nepoužívalo. V rozvodnách byla distribuční třífázová trafa z 3x3 nebo 3x6 kV na 3x120 V. Střed trafa byl na sekundární straně uzemněn přes pojistku. která byla často spálená, ale to nevadilo, protože v zásuvce bylo stále sdružené napětí 120 V. Jednotlivé fáze měly při spálené pojistce proti zemi nedefinované napětí, které se někdy i měnilo podle počasí a izolačního stavu sítě. Zásuvky měly už tenkrát ochranný kolík, ale ten nebylo kam připojit, síť 120 V nebyla nulovaná. Kolík se tedy někdy připojoval samostatným drátem na vodovod, většinou ale zůstal nezapojený.
Typická jednofázová instalace v pražském bytě vypadala takto: Na chodbě bytu byla dřevěná rozvodná deska, na ní elektroměr, pod ním dvoupólový hlavní vypínač. Jističe sice už tenkrát existovaly, ale jejich použití nebylo obvyklé. Elektroměr a hlavní vypínač byly plombované olověnými plombami. Nad elektroměrem byly na stejné desce pojistky, většinou 6 nebo 10 A. Pojistky byly již jako dnešní vložky s keramickou hlavou, ale někde ještě byly staré pojistkové vložky, které měly dole závit E27 a šroubovaly se přímo do soklu bez hlavy. Viděl jsem i vložky pro vícenásobné použití, které měly 6 tavných drátků a nahoře otočný keramický přepínač. Když se jeden drátek přepálil, přepnulo se na jiný. Pojistky byly v keramických soklech po dvou, protože se jistily obě fáze. Pojistkových dvojic bylo několik podle velikosti bytu, nejčastěji 2 dvojice. Jištění bylo podle místností, na 1-3 mistnosti jedna dvojice pojistek. Jistily se společně světelné i zásuvkové okruhy. Pojistkové sokly měly jako spodní kontakt mosazný šroub, takže bylo možné do soklu vložit pojistku libovolné hodnoty. Keramické spodky s barevným rozlišením ampéráže pojistky se teprve začínaly používat. Kde procházely vodiče dřevěnou deskou, byly v desce keramické nebo skleněné průchodky. Propojovací vodiče byly zásadně měděné, ale mnohem tenčí než dnes. Byly izolované gumou a opředené bavlnou, která byla napuštěná něčím černým, snad asfaltem v něčem rozpuštěným. Strašně to špinilo ruce.
Kde byl v bytě elektrický boiler, byla rozvodná deska větší a byly na ní ještě samostatné pojistky pro boiler a mechanické spínací hodiny s elektrickým natahováním. Ty spínaly boiler rovnou bez stykače v noci od 22 do 6 hodin. Když se hodiny zpozdily nebo předešly, což se vždy dřív nebo později stalo, spínaly boiler jindy. Boiler měl obvykle těleso 800 W. Později, když se už tělesa na 120 V přestala vyrábět, se boilery osazovaly tělesy 220 V 2400 W. Při napájení 120 V byl přkon tohoto tělesa zase přibližně 800 W.
Mimo Prahu, kde byla už novější instalace 220 V, byly i domovní rozvaděče podobnější dnešním. Jako kluk jsem s oblibou rozebíral přístroje na dřevěných rozvodných deskách, když je elektrikáři při modernizaci vyhodili. Poslední části Prahy byly předělané na 220 V v druhé polovině 80. let.

[Rozvodak]

V roce 1950 bylo v převážné části Prahy síťové napětí 120 V. Bylo to napětí sdružené, fázové napětí se nepoužívalo. V rozvodnách byla distribuční třífázová trafa z 3x3 nebo 3x6 kV na 3x120 V. Střed trafa byl na sekundární straně uzemněn přes pojistku. která byla často spálená, ale to nevadilo, protože v zásuvce bylo stále sdružené napětí 120 V. Jednotlivé fáze měly při spálené pojistce proti zemi nedefinované napětí, které se někdy i měnilo podle počasí a izolačního stavu sítě. Zásuvky měly už tenkrát ochranný kolík, ale ten nebylo kam připojit, síť 120 V nebyla nulovaná. Kolík se tedy někdy připojoval samostatným drátem na vodovod, většinou ale zůstal nezapojený.
Typická jednofázová instalace v pražském bytě vypadala takto: Na chodbě bytu byla dřevěná rozvodná deska, na ní elektroměr, pod ním dvoupólový hlavní vypínač. Jističe sice už tenkrát existovaly, ale jejich použití nebylo obvyklé. Elektroměr a hlavní vypínač byly plombované olověnými plombami. Nad elektroměrem byly na stejné desce pojistky, většinou 6 nebo 10 A. Pojistky byly již jako dnešní vložky s keramickou hlavou, ale někde ještě byly staré pojistkové vložky, které měly dole závit E27 a šroubovaly se přímo do soklu bez hlavy. Viděl jsem i vložky pro vícenásobné použití, které měly 6 tavných drátků a nahoře otočný keramický přepínač. Když se jeden drátek přepálil, přepnulo se na jiný. Pojistky byly v keramických soklech po dvou, protože se jistily obě fáze. Pojistkových dvojic bylo několik podle velikosti bytu, nejčastěji 2 dvojice. Jištění bylo podle místností, na 1-3 mistnosti jedna dvojice pojistek. Jistily se společně světelné i zásuvkové okruhy. Pojistkové sokly měly jako spodní kontakt mosazný šroub, takže bylo možné do soklu vložit pojistku libovolnéPosle dní části Prahy byly předělané na 220 V v druhé polovině 80. let.

Nekolik objektu ma pripojku 3x230/400V, ale uvnitr je instalace pripojena pres trafo 3x120V. Vcetne HDV a mereni.

Zajimave je ze se jedna faze nemerila a byla prizemnena. Uzivalo se elektromeru s Arronovym zapojenim. A spinaci hodiny se musely instalovat ve dvou lidech, kvuli nadmernosti.

Po Praze bylo hodne ctvrti s elektrifikaci 3x120V. Je hodne peknejch historek, jak probihala ta elektrifikace.
Podarilo se mi zachranit dva kriziky na 120V, jeden je 3f 2t.

[Václav Třetí]

V roce 1950 bylo v převážné části Prahy síťové napětí 120 V...

...Pojistkové sokly měly jako spodní kontakt mosazný šroub, takže bylo možné do soklu vložit pojistku libovolné hodnoty...

...Poslední části Prahy byly předělané na 220 V v druhé polovině 80. let.

120V bývalo v oblastech, které se stavěly nebo elektrifikoval y ve druhé polovině 20. let a v 30. létech a to ještě ne všude. Za války se již elektrifikoval o 380/220V, rozsah tedy nebyl tak velký, jak píšete. Použití 3x120V v zapojení D bylo ovlivněno zejména firmou Fr. Křižíka, která 120V podporovala. Jinak již ustavující sjezd ESČ v roce 1919 rozhodl, že elektrifikace nově vzniklé Republiky Československé se bude provádět pomocí střídavého rozvodu 3x380/220V (Tento opačný způsob zápisu se používal až do 50. let)

Pro starý typ pojistek E27, který měl pojistku integrovánu i s hlavicí, byl do pojistkových soklů (také se používal termín lůžko) montován dotykový šroub, který měl různou výšku a tím také zajišťoval, že nebylo možno osadit pojistku vyšší hodnoty. Bývala na něm vyražená i proudová hodnota, jenže ta se většinou časem opálila a nebyla čitelná. V průběhu doby se pak začaly osazovat  pojistky se samostatnou hlavicí jako dnes a kontaktní šrouby se obvykle pouze zkrátily, takže vznikla Vámi popisovaná situace, kdy bylo možné osadit novou pojistku libovolné hodnoty.

Přestavby sítí 120V nebyly tak snadné a rychlé jak píšete. Ještě těsně před povodněmi v roce 2002 bylo v Praze asi 50 objektů napájených ze 40 trafostanic 6kV/120V. Ještě dnes je v Praze několik objektů napájených 3x120V, ovšem toto napětí se získává transformací z 3x230/400V, protože při povodních bylo zničeno páteřní vedení 6kV, které vedlo zatopenými oblastmi, takže všechny původní trafostanice byly tímto vyřazeny z provozu.

[Hynek Havliš]

Přestavby sítí 120V nebyly tak snadné a rychlé jak píšete. Ještě těsně před povodněmi v roce 2002 bylo v Praze asi 50 objektů napájených ze 40 trafostanic 6kV/120V. Ještě dnes je v Praze několik objektů napájených 3x120V,  ovšem toto napětí se získává transformací z 3x230/400V, protože při povodních bylo zničeno páteřní vedení 6kV, které vedlo zatopenými oblastmi, takže všechny původní trafostanice byly tímto vyřazeny z provozu.

To by mě tedy zajímalo (opravdu, nešťourám) o jaké objekty se jedná? S tím přece musí být obrovské problémy - atypické napájení spotřebičů.
I když třeba před 15 lety asi větší problémy, než dnes, kdy si spínané zdroje ve skoro všem se skoro vším poradí...

[Miroslav Minařík]

Ještě dnes je v Praze několik objektů napájených 3x120V, ovšem toto napětí se získává transformací z 3x230/400V,

Tak to by mne fakt zajímalo, co to je za objekty, že v nich není jediný, komu by to vadilo.
To zní podobně, jako, že v některé zoo chovají posledního pterodaktyla :-)

[Václav Třetí]

Ono to vadí všem a většinou to také řeší tím, že hned za elektroměrem 120V mají další transformaci zpět na 230V.

 Problém spočívá buď v majitelích, že nemají na rekonstrukci rozvodů a nebo je potíž s úředníky památkové péče v případě historických budov.

[Rozvodak]

Je to jak říká kol. Václav.

Buď se jedná o vybydlený baráky nebo památkář zakáže i rejpnutí nehtem do omítky.
Ale každý rok něco ubyde.

Stejně je to se spol. ovládáním HDO, pár objektů kde to má majitel na párku.

Zanedlouho zmizí ze sítě i poslední elektromechani cké elektroměry.

[Miloslav Stehno]

Nemalá část Norska je elektrifikován a IT sítí 230 VAC delta.
První majitelé Tesel by mohli vyprávět...
https://teslamotorsclub.com/tmc/threads/umc-trouble-on-norwegian-electricity-network.31498/

Podobně (230 delta) to mají ještě v jedné zemi. Byla to buď Andorra nebo Albánie, už si ale nevzpomenu.

Je to trochu jiný příklad než co se tu popisuje (3 x 120 V),  ale zvláštnost to taky trochu je.

[Milan Hudec]

Tak ono pořídit si koně a teprv pak zjišťovat co žere je příznak blondýnismu.

[Miroslav Revús]

No ale nekúp si toho koňa, keď ti štát naň prispeje. 

[Milan Hudec]

No ale nekúp si toho koňa, keď ti štát naň prispeje. 

Např. V Dánsku po zrušení dotací se trh narovnal a eauto si nyní koupí málokdo.

[Roger]

OT: Podobne je to se solarnimi panely v cesku, po snizeni dotovaneho vykupu (bylo snad 21 Kc/kWh, pricemz i soucasna cena energie dle cmk burzy kladno za posledni rok od 0,72 do max 1,1 Kc/kWh - nakupni cena obchodniku na 2019 je okolo 0,9 Kc (stejne jako soucasna prodejni koncova cena u obchodnika)

perlicka: Cez ma na strankach nabidku, ze vam za pulmega postavi solarni elektrarnu se zasobnikem v bateriich na celych 8kW.
Kdyz jsem se onehdy trochu dele, za mrazu sprchoval na chate, tak jsem spotreboval 6 kW * 4,50 Kc (vetsinu te castky nad 0,9 Kc/kWh inkasuje distribuce = stat, nebot vlastni majoritne rozvody a inkasuje dph a oze). No v solarnim zasobniku by me jeste 2 kW zbyly treba na vareni, ale co naklady na obmenu baterek po 10 letech... S tim souvisi to, abych nebyl oftopic, ze AL rozvod ze 70 let funguje a doda 6kWh v kratkem case bez problemu. Ekonomicky je solar zatim nonsens stejne jako eauto, bohuzel, pokrok nikde.

Take by me zajimalo, ktere objekty maji 120V rozvod. Asi to pujde najit na geoportalu (pokud ma pre neco jako ma cez).