Jiří Schwarz
Offline
|
|
« Odpověď #36 kdy: 14.02.2013, 12:42 » |
|
.... Zaujalo mne v příloze B například v Německu je Příloha A normativní a v Holandsku obsah čl.443.3.1 443.3.2. a 443.3.2.1 se nahrazuje prázdným listem vypadá to jako by tam platila jiná pravidla.
Blesku asi bude jedno pod co se v které zemi podepsal normotvůrce...
|
Jako tvrdá Chodská palice nemám rád přísloví o tom, že moudřejší ustoupí. Když moudřejší ustoupí, hlupák si prosadí nesmysl! Příspěvky psané kurzívou berte s velkou rezervou a nadhledem :-)
|
|
|
Jaroslav Ratiborský
Offline
|
|
« Odpověď #37 kdy: 14.02.2013, 12:54 » |
|
Pane Ratiborský, jste mimo. Jak jste proboha přišel na to, že napajecí soustava tazatele je kompletně pod zemí a nezahrnuje venkovní vedení, když tazatel jasně píše "venkovní přívod po elektroměrný rozvaděč je nadzemním vedením, vedeným od transformátoru cca 500m po venkovních sloupech a vedlejších budovách." ?
Pane Liško nejsem vůbec mimo, jak píšete jen jsem použil prvotní informace tazatele to za 1. Za 2 doporučuji všem a to i vám přečíst si podrobně ČSN 332000-4-443 ed. 2 a zjistíte za předpokladu,že budete chtít v článku 443.3.2.2 bod e) velmi zajímavé informace pro projektanty a majitele zejména malých a středních obytných domů malých kanceláří apod. Stačí číst a pochopit všechny souvislosti. Tož tak nějak na vysvětlenou.
|
|
|
|
|
|
Petr Liskar
Offline
|
|
« Odpověď #39 kdy: 14.02.2013, 17:38 » |
|
Pane Liško nejsem vůbec mimo, jak píšete jen jsem použil prvotní informace tazatele to za 1.
Tak si příště prosím pročtěte celé vlákno, než začnete reagovat. Ta informace zazněla hned v třetím příspěvku tohoto vlákna.
|
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #40 kdy: 14.02.2013, 19:16 » |
|
Tak si příště prosím pročtěte celé vlákno, než začnete reagovat.
To nemůžete po panu R. chtít, vždyť nepřečte ani Vaše jméno.
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
Milan Hudec
Offline
|
|
« Odpověď #41 kdy: 14.02.2013, 19:19 » |
|
[/b] Já uvádím :ČSN 332000-4-443 ed.2 čl. 443.3.1 -tam,kde je instalace napájena kompletně podzemní nízkonapěťovou soustavou a nezahrnuje venkovní vedení-odpovídá vašeho popisu- je impulzní výdržné napětí zařízení v souladu s tabulkou 1-uvedené normy-dostačující a není nutné použití žádné přídavné ochrany před přepětím atmosférického původu.
Považujete kabel v zemi, jehož PEN prostřednictví m připojených kovových konstrukcí a hromosvodů okolních budov každých "pár metrů" kouká k nebi za kompletně podzemní nízkonapěťovou soustavu? Pokud jste normu nejen četl, ale také studoval, jistě jste narazil na poslední odstavec čl.443.1., který veškeré zde Vámi uvedené závěry "odsuzuje k zániku".
|
|
|
|
Petr Černoch
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #42 kdy: 15.02.2013, 06:30 » |
|
No vidím že jsem tu rozpoutal pěkný flame to nebyl záměr. Jak se na to tak dívám, přepěťové ochrany jsou mnohem větší věda, než to na první pohled vypadá. Nebo že by to v reálu bylo všechno jinak? zajímalo by mě, kolika realizacím a projektům předcházely výpočty a průzkum reálných podmínek a v kolika projektant nebo elektrikář prostě vezme svoji oblíbenou ochranu I+II, plácne ji do rozvaděče, propojí s PE svorkovnicí a dál to neřeší. Taky jsem zatím neslyšel žádnou odpověď na můj původní dotaz, jestli má smysl do hlavního a případně i podružného rozvaděče dávat přepěťovou ochranu stupeň 3. Vzhledem k následným vzdálenostem spotřebičů (TV, PC a podobně) těžko dodržím požadovaných max. 5m, tak je to asi zbytečné. Momentálně vzhledem k finančním možnostem asi zvolím umístění původně zaýšleného svodiče I+II do hl. rozvaděče (podle hesla lepší něco než nic) a do těch nejkritičtější ch míst dám ABB zásuvky se zabudovanou přepěťovou ochranou, nebo varianta dvě - vykašlu se na to a nechám současný stav bez ochran. Tak a teď mě ukamunujte
|
|
|
|
|
|
Petr Černoch
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #45 kdy: 15.02.2013, 09:35 » |
|
Jen tak pro zajímavost, co si myslíte o nabídce svodiče přepětí na Aukru, najdete ji když si dáte vyhledat text:
DEHN svodič přepětí B+C, alternativa DEHNventilu
Neměl bych odvahu dát si do domu ochranu ve které už se někdo vrtal, ale možná se pletu
|
|
|
|
|
|
|
Oldřich Morávek
OSVČ montáž, opravy, revize elektro a hromosvodů
Offline
|
|
« Odpověď #49 kdy: 16.02.2013, 14:35 » |
|
Asi bych neřek, že je nelegální. Je to volba toho, kdo do toho leze. Jestliže se někomu splaší šrajtofle a má chuť experimentovat, může si koupit a rozebrat (zničit), co chce. Pravdou je, že pokud to údajně repasuje a dává dál do oběhu, nese za to zodpovědnost podle OZ. Možná se pletu, ale jinak to asi omezeno není a dokud nevznikne škoda, nikdo po takovém experimentátor ovi nepůjde (to jsem ho nazval dost slušně) Slovy klasika, nemusí se nám to líbit, můžeme s tím nesouhlasit, dokonce proti tomu i protestovat, ale to je to jediné, co s tím můžeme dělat. Pro mě je výrobek tohoto druhu, po takovém zásahu nefunkční a bezcenný. Jediné co mohu, je varovat vás před takovým nákupem. Je výhodný jen zdánlivě.
|
|
|
|
|
|
|
Jan Alin
Offline
|
|
« Odpověď #53 kdy: 17.02.2013, 16:41 » |
|
Jakýmkoliv zásahem do výrobku přebírá za jeho funkci zodpovědnost ten kdo ten zásah provedl. Pokud vím, tyto úpravy nebyly ověřeny.
Z toho plyne, že pokud výrobce tyto úpravy neověřil, není vydáno prohlášení o shodě a nelze uvést výrobek na trh. Kdo výrobek uvede na trh, aniž bylo provedeno posouzení shody se všemi důsledky, vystavuje se postihu dle zákona...... Fakticky dochází k uvedení padělku výrobků firmy na trh. Mám pravdu?
|
|
|
|