Jaká norma řeší galvanické oddělení?

[mirra.ba]

Je nějaká norma, která řeší jaké zařízení, jakého výkonu případně využití musí být galvanicky odděleno? Jedná se mi zejména o zdroje, měniče, laboratorní zdroje, UPS, frekvenční měniče, atd. Prostě jak určím, že zařízení musí mít galvanické oddělení.

[Jiří Schwarz]

Jsou nějaké požadavky na bezpečnost, aby se na neživou část zařízení nebo na živou část s malým bezpečným napětím (SELV, případně PELV) nedostalo nebezpečné napětí.
Tam je galvanické oddělení jednou z možností jak to ošetřit.

Pak může jít o "nepropojení" různých sítí (např. drážní trakce a veřejná energetika)

Může to být i provozní požadavek, aby se různé sítě, různé rozvody neovlivňovaly, nebo provozně bezpečnostní požadavek, aby se nemohly ovlivnit nějaké řídící, kontrolní signály

Na to nemůžeme napasovat požadavek jedné konkrétní normy

[Jan Bocek]

Například výrobce elektrického zařízení pro strojní zařízení se řídí normou ČSN EN 60204-1, kde ve všech edicích je pro ovládání doporučeno oddělovací trafo.

Důvodem je jak provozní bezpečnost, tak zvýšená ochrana na riziko úrazem od nebezpečného dotykového napětí. Provozní bezpečnost spočívá hlavně ve snížení možnosti samovolného rozjezdu stroje.
Dalším důvodem u SZ při použití "digitalizace" je otázka EMC a snížení rušení na minimum.

A tak v každém oboru použití budou platit jinak zaměřené normy pro galvanické oddělení.
Na příklad jako servisní technik jsem vždy vozil sebou  oddělovací trafo 230/230 V, 250 VA pro napájení na příklad osciloskopu. Bez toho opatření v některých případech toho moc naměřit nešlo. V tomto případě je to poznatek z praxe a myslím, že to žádná norma neřeší.

Setkávám se u velkých strojů a linek s řešením ovládacího napětí s dvojím oddělením od sítě. První je trafo 400/230 a následuje trafo 230/230 V. Obojí na příklad 5 kVA.
Domnívám se, že je to nejen z hlediska splnění požadavku NV a EN ale i z hlediska
EMC.

[Jirka Š. Svejkovský]

První je trafo 400/230 a následuje trafo 230/230 V.

Jsem jediný, komu připadá, že oddělovací trafo 230/230V TN v ovládačkách nic neodděluje?

[Jiří Schwarz]

Ono takové oddělovací trafo 230/230 v síti TN má 2 "zajímavé přínosy"
- za trafem nebudou nějaké krátké špičky, pro jejichž náběžnou hranu má vinutí podstatně větší impedanci než pro 50Hz. Takže pro některé aplikace dobrá ochrana proti přepětí
- můžeme si myslet, že za trafem máme čistou síť TN-S, i když z jistého úhlu pohledu je to špatně pokud nemám pořádné vlastní uzemnění, neměl bych tam mít vůbec TN

[Rozmahel Vladimír]

Přínos trafa vidím taky ve snížení případných zkratových proudů a jejich následků v řídících obvodech.
Jinak galvanické oddělení je trochu něco jiného než řídící transformátor s na sekundáru uzemněným jedním pólem.

[Jan Bocek]

Jsem jediný, komu připadá, že oddělovací trafo 230/230V TN v ovládačkách nic neodděluje?

Nejsi jediný, ale máš naprostou pravdu. Spojením jedné strany trafa s PE již nic neodděluji.

Přínos trafa vidím taky ve snížení případných zkratových proudů a jejich následků v řídících obvodech.
Jinak galvanické oddělení je trochu něco jiného než řídící transformátor s na sekundáru uzemněným jedním pólem.

Ano, ta vložená vyšší impedance do obvodu je podstatná, ale k oddělení nedojde. Uvedl jsem jen nevhodný příklad.

[Milan Hudec]

Pozor na zásadní změnu, dřívější 41 požadovala ochranné OZ (dvojitá izol mezi vinutím),  nová 41 se již spokojuje s jednoduchým oddělením.

[Radim Strycharski]

Pozor na zásadní změnu, dřívější 41 požadovala ochranné OZ (dvojitá izol mezi vinutím),  nová 41 se již spokojuje s jednoduchým oddělením.

Můžeš mě prosím navést na konkrétní článek?

[Milan Hudec]

413.3.2 současně platná ed.2

porovnej s
413,5.1.1 dřívější normy

[Jirka Š. Svejkovský]

413.3.2 současně platná ed.2

porovnej s
413,5.1.1 dřívější normy

To už je tak ale jedenáct let.

[Milan Hudec]

To máš pravdu, nicméně furt se to plete
Pro pevnou dle 33 2000 stačí jednoduché odděl.
Ovšem pro přenosné trafo již dvojité/ochranné odděl.
Viz 61140.