Vážený pane Filipi,
pokud hledáte někde v normě napsané, že pro stop funkci musí být použit pouze rozpínací kontakt, tak takovou přímost už dnes nečekejte. Normalizátoři nemohou svázat ruce výrobcům, pokud chtějí výrobci bezpečnost zvýšit a stop funkci vést dvou nebo čtyřkanálově a kombinovat spínací a rozpínací kontakty tak, že jakékoliv vytržení kabelu, mezivodičový zkrat či zemní spojení způsobí bezpečné vypnutí.
Takže musíte jít po obecných požadavcích na řídící obvody. Například norma pro strojní zařízení má v odstavci 9.4.3 a následujících rozepsáno, co se musí dodržet, aby přerušení napájení, zemní spojení nebo ztráta spojitosti obvodu nezpůsobila vznik chybné funkce.
Ve Vašem případě pokud něco nazve Nouzovým Stopem, bezpečnostním okruhem apod. je to výrobce normami a hlavně problematikou značně nepoznamenaný. Buď jde o
nouzové zastavení(to má různé kategorie, nejtypičtější je 0-volný doběh),
nebo o nouzové vypnutí(to má kategorie 2). Obojí jsou rozdílné funkce mající oporu v různých normách. Nouzové zastavení od 90-tých let v normách poměrně intenzivně zpracováno, takže v IEC je pro nouzové zastavení celý soubor norem ISO 13850. Nouzové vypnutí bylo novelizováno později (i když je starší) zejména v určování možných rizik - řada IEC 60364.
Nicméně výrobce dávající CE je povinen vám na vyžádání dodat kopie měřicích protokolů a analýzu rizik (netvrdím, že zadarmo). V návodu musí být jasně určeno "určení zařízení" a z toho jasně jestli jde o strojní zařízení, součást strojního zařízení či o napájecí rozvaděč. Teda podle jaké normy se zařízení musí posuzovat. Z popisu ve schematu není jasné ani zda jse o nouzové zastavení či nouzové vypnutí. Nouzový stop je paskvil podle starých norem.
Z uvedeného odkazu Čl. 537.4.3 ČSN 33 2000-5-537 mi vyplývá, že je jedno jestli je tam spínací, nebo rozpínací tlačítko, protože ten stykač vypne vždy při ztrátě napětí na cívce.
No tak jednoduché to není.
Čl. 537.4.3 ČSN 33 2000-5-537 uvádí, že jističe, stykače apod., které jsou ovládány dálkově, musí vypínat při ztrátě napětí na cívkách nebo musí být použito jiného způsobu, kdy porucha vede k bezpečnému stavu zařízení.
Jde o jistič dálkově vypínaný (tlačítkem v technologii).
A já mohu výrobci názorně předvést čtyři jednoduché banální poruchy, které znemožní bezpečné vypnutí/nouzové zastavení.
1) porucha pojistky FU0.3
2) zkrat libovolného z vodičů dálkového tlačítka WL01 na kostru
3) přerušení libovolného z vodičů WL01
4) spálení napěťové cívky po zaseknutí se libovolného stop tlačítka
Myslím že poté výrobce přehodnotí vůbec potřebu nouzového zastavení či vypnutí, nebo přijde o prohlášení o shodě CE na zařízení. (A nařízení vlády je soudně slušně vymahatelné)
Já bych se s takovými dodavateli nemazal, podlezou cenu, protože udělají klidně takovou prasárnu - v podstatě to není nic jiného než podvod investora. A na podvod musí být dva. Jeden chytrej a jeden hloupej, co si to nechá líbit.
Vždyť takové správné řešení jako nabízí kolega Novák, nebo jiní solidní výrobci něco stojí. Už jen ta časovadla musí být z bezpečnostní série prvků a nejsou laciná. Nemluvě o tom, že použití ovládacího napětí cívky napřímo (bez trafa) přes pojistku 6A z přípojnic 160A znamená zkratový proud asi více než 60kA. A banální zkrat na kostru části řídícího obvodu slušně svaří kontakty tlačítek. Řídící obvod bez transformátoru - řekl bych opět okradení investora.
Automatická tlaková stanice je malý baráček, který slouží k dodávce pitné vody obyvatelstvu a jsou tam např. 2 čerpadla, řízená frekvenčními měniči, které udržijí na výstupu čerpadel konstantní tlak. Předpokládá se tam bezobslužný provoz a případný výpadek by proto znamenal téměř okamžitý výpadek dodávky vody (není tam prakticky žádný zásobník natlakované vody, jako se to dělávalo dřív). Čerpadla jsou plně uzavřená včetně motoru, není možné si tedy "sáhnout" na jakýkoli rotující díl. Z tohoto důvodu bych chápal zapojení bezpečnsotní okruhu spínacími tlačítky, ale bezpečnost by měla být nadřazena provozuschopno sti.
Vše záleží na popisu rizik. Nejde jen o vliv vlastních čerpadel na úraz, to je jen jedno z mnoha rizik - riziko zachycením rotujícími částmi. Tady musí výrobce zvážit, co se stane, když například odejde tlakový spínač nebo jeho napájení a obě čerpadla pojedou naplno. Je to chráněné, nebo není čerpadla vyrobí tak velký tlak, že něco praskne, roztrhne se či něco zaplaví? U frekvenčních měničů může být riziko roztržení čerpadla nadměrnými otáčkami nebo reverzací, je to nebezpečné či možné nebo není?
Také je tu riziko nefunkčnosti stanice - neslouží ta čerpadla jako napájení požárních hydrantů? Je ošetřené nezávislé napájení, automatický restart apod? Od stolu nelze na dálku rozhodnout, musí se rizika určit přímo podle místních podmínek.
A použití prostých spínacích tlačítek a vyrážecí cívky pro
bezpečnostní vypínací funkci nelze nikdy chápat. To je vědomý hazard, nemající ani technické vysvětlení ani normativní oprávnění- to je prachsprosté okradení investora.
Vyrážecí cívka je určena k běžnému, nebezpečnostní
mu místnímu "motorizovanému" vypnutí deonu. To je rozdíl jako mezi páskem u kalhot a bezpečnostním pásem u auta. Výrobce vám prodal auto s bezpečnostními pásy z opasků ke kalhotam. Možná vás zachrání, možná vás zabije airbag, nebo vyletíte předním sklem. Necháte si je v autě? (Ale to auto bylo lacinější než od toho výrobce vedle, že?)
P.S. zálohovat stop obvod přes off-line UPS z vlastních zkušeností moc nedoporučuji. Dostanete se mj. do problémů s průchodem N vodiče skrz UPS. Lepší je kondenzátorový blok zpoždění pro podpěťovou cívku, nebo řešení kolegy Nováka.