Měl jsem to štěstí, že jsem byl v docela blízkém kontaktu se svým strýcem zrovna v době, kdy se těmito jevy intenzivně zabýval. Doteď si pamatuji, jak mi nadšeně líčil různé pokusy a zážitky, které prováděl se "senzibily", kteří neprozřetelně souhlasili s vědecky provedeným experimentem. Měl doma i různé proutky a předváděl mi na nich princip jejich fungování. Následně na toto téma společně s kolegou publikovali i článek, který se mi povedlo dohledat:
https://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/138816/PokrokyMFA_36-1991-1_3.pdfZ něj si dovolím dva odstavce citovat:
Pokusy prováděné dvojnásob slepou metodou, při kterých proutkař hledá předmět,
který si sám vybral (například ukrytý minerál, brož, radioaktivní preparát, mosaznou
tyč, kabel, vodu v nádobě, miny) nebo jev, o němž je přesvědčen, že na něj proutkem
reaguje (napětí v síťové šňůře, svítící, ale zakrytou obrazovku televizoru, magnetické
pole permanentního magnetu nebo elektromagnetu) vycházejí však pro proutkaře
naprosto neúspěšně:
údaje proutku zůstávají v mezích pravděpodobnos ti pouhého náhodného hádání přesto, že si proutkař před pokusem reakci na vybraný předmět či jev
vyzkoušel. Pokud věděl, kde předmět je (nebo zda indikovaný jev je přítomen či nikoli —
například že síťová šňůra je připojena na síť), reakce se dostavovala správně. Následující
pokus prováděný ve stejné situaci, ale dvojnásob slepou metodou, tj. tak, že ani osoba,
která doprovází proutkaře a zapisuje jeho údaje, neví, kde je hledaný předmět uložen,
vyjde neúspěšně, tj. s výsledkem stejným, jaký lze očekávat při náhodném hádání. Jeden
z mnoha takových pokusů prováděných u nás je popsán i s podrobným vylíčením použité
metody v [29], několik dalších s jinými senzibily v [30]. Velké množství dalších je
možné najít -například v [12, 31]. Z nich je možné jednoznačně usoudit, že proutek
neposkytuje proutkaři žádné informace o podzemní vodě, dutinách, kabelech a vůbec
o jakýchkoli jiných předmětech nebo jevech.
Chování napruženého proutku je nečekané a patří k málo známým fyzikálním
paradoxům. I mnozí fyzikové podlehnou pocitu, že proutek se pohybuje v jejich rukou
sám, proti jejich vůli, ačkoli je naprosto jasné, že nečekaně velký moment síly vzniká
v důsledku lability rovnovážné polohy proutku při malé výchylce úhlu, v kterém proutkař
proutek drží, od této rovnovážné polohy.