Jak detekovat kontakt brusky s materiálem?

[kecen]

Dostal jsem za úkol zjistit okamžik kdy se brusný kotouč dotkne materiálu. Jelikož je to poháněné motorem, tak v případě dotyku s materiálém se zvýší proud. Ví někdo jak detekovat tuto změnu? Nejspíš je to jednoduché, ale mě momentálně nic nenapadá.

[Jan Bocek]

Je zde uvedeno velice málo informací, aby se mohlo solidně odpovědět.
Většina brusek má velké kotouče,které vytvoří velkou setrvačnost pohonu.
A protože setrvačník přidává energii  podle GD²,  pak při dotyku materiálu a brusného kotouče bude zvýšení  proudu zanedbatelné.

Zvýšení proudu by bylo reálné u velkého záběru, ale jeho nárůst nebude skokový. Záleží dále na tom, jak je motor řízen. Je rozdíl, zdá to bude obyčejný AM, anebo řízený FM.

Jedna z cest bude polohová regulace pomocí paprsku, prostě přerušení světelného paprsku.

[Fuk Tomáš]

U některých strojů se využívá elektrického kontaktu mezi obrobkem a nástrojem. Pochopitelně, musí být oba vodivé a jeden z nich izolovaný od kostry.
Také bych si dovedl představit detekci akustickou.

[Vít Rotrekl]

A co třeba nějaký kapacitní/idnukční senzor.
Např http://www.cncshop.cz/ips-18-indukcni-snimac-m18x1-kabel-1-5m viděl jsem to třeba na nějakém robotu, co podával ze stojánku obrobky.

Aha, pořádně jsem si přečetl zadání dotazu. A asi chcete přímo kontakt kdy se to dotkne. Ale možná by to šlo použít. Jen by asi byl problém s tím, že by se to muselo štelovat jak se bude obrušovat kotouč...

[Jiří Schwarz]

Z dotazu není úplně jasné o jaké se jedná zařízení, jaký je tam motor.
Samozřejmě bych si uměl představit nějaké měření proudu, jak neběhne při zapnutí, pak postupně klesne, drží se v nějakém rozmezí. Pak proud nějakou rychlostí stoupne o nějakou hodnotu a s tou změnou se dá pracovat, pokud bude seriozně změřitelná, což bych v tomto případě očekával.
Analogově by to asi nebylo ono, ale s nějakým procesorem by to byla zajímavá "cvičná úloha".
Uměl bych si představit jak to "naučit Arduino".
Úplně jinou otázkou je účel, kolik kusů, resp. do kolika kusů "rozpočítat" náklady na vývoj, které budou výrazně vyšší než hotový funkční modul.

[Pavel Mužík_]

Už jsem se s podobným požadavkem také setkal, takže znám pozadí.  Myslím, že dobrou myšlenkou je akustická indikace. Museela by se ale provázat na konstantní rychlost posuvu prusného kotouče (nebo pásu) do záběru a následné vyhodnocení v řídicí jednotce..... 

[Petr M]

Málo informací. Chtělo by to doplnit...

K čemu bude informace využitá? Ovlivní nějak bezpečnost? Jak spolehlivá je potřeba indikace? Jak rychlá je potřeba indikace? Jaký obrobek to bude - přečnívá kotouč ze strany, nebo jen zepředu (pásinina) se zakrytím kotoučem? Jaká je tolerance průměru kotouče? Jak se děje přiblížení? Atd.

[Martin Kurka]

Jo, to jsme dělali - 1998.
Srážení vtokových nálitků hrubováním u rotačních kulatých litinových bubnů, kde byl každý nálitek jinak dlouhý. Průměrně tato metoda zvýšila výrobní kapacitu brusky asi o 15-20% (podle kvality práce odlamovačů a vytloukačů vyjímajících bubny z pískové formy).

Musel se sledovat ne proud, ale příkon. Takže u  větších obrobků není problém.
I přes značnou setrvačnost motor záběr "vidí" přes příkon velmi citlivě.

Byla to bruska na kulato, 30kW na kotouč, 2,2kW rotace obrobku,  přísuv pinoly hydraulicky dvě rychlosti přepínané dotekem.
Byla tam v řízení pohybu ještě jedna finta ,  ale to jsou už placené zkušenosti.

Hrbolky na grafu jsou dotyky s nálitkem. Malý nálitek (cca 0,4mm) zůstával a sjel se  třískovým obráběním v soustružnickém automatu.