Jaký je odběr televize ve stand-by režimu?

[Miloš Bagač]

Měřil jsem odběr LCD televize ve stand-by režimu. Měřák mi ukazuje 0 W, ale přitom odebíraný proud mi ukazuje 0,03A (*232V=6,96W). Proč je tam ten rozdíl? Je to tedy 0 nebo 7 W?

[Milan Jakeš]

Nebyl bych si úplně jistý kvalitou použitého "měřidla". Ale i kdyby bylo kvalitní, nebylo by schopné stand-by režim televize měřit s rozumnou přesností. Měřidlo je pro měření cca až 3600W a toto je pak už pod jeho schopnostmi. Jinak P = U_ef * I_ef * cos (phi) a ve stand-by bude phi blízké 90°.

[Václav Třetí]

Záleží jaký je minimální měřitelný odběr použitého wattmetru. To by mělo být uvedeno v návodu na použití. Změřený proud a napětí a následně vypočítaná hodnota není u střídavého napájení sprotřebiče  příkon ve W ale zdánlivý příkon ve VA. Tyto dvě hodnoty se mohou výrazně lišit.

Z mnou v minulosti měřených mnoha různých přístrojů vychází zhruba pro novější a nové TV spotřeba ve Stby stavu kolem 1W, u starých přístrojů (nad 20 let stáří) asi do 5W. Je ovšem uvažovat, že se jednotlivé přístroje mohou lišit svojí konstrukcí a tyto hodnoty jsou jakýmsi průměrem.

[Emanuel Kocián]

Ve stand-by režimu je účiník velmi mizerný, jelikož se defacto pouze dobíjí vyhlazovací kondenzátor za diodovým můstkem, co je na vstupu spínacího zdroje. Takže těm 7 VA bych klidně věřil. Ale že zdánlivý příkon je 7 VA, ještě neznamená, že činný příkon je 7 W, může to být klidně 1-2 W.

[Jiří Schwarz]

Dnešní TV mají ve StandBy minimální odběr, řádově 1 - 2W
Běžné "zásuvkové adaptéry" začínají seriozně měřit odběry minimálně o řád vyšší.

Se staršími CRT televizory to bylo horší.
Tam dokonce u běžných typů po celou dobu, kdy to bylo ve StandBy byl držen "nažhavený" termistor PTC v obvodu pro odmagnetování obrazovky

A pozor na satelitní přijímače. Tam to ve StandBy "umí" např. aktualizace programové nabídky a podobně... Za tu cenu, že celou dobu nějaký ten Watt posíláte do LNB...  Dnes je to výrazně lepší, ale třeba takový Philips, co používalo UPC, si běžně v klidu odebíral přes 15W

P.S. anténní zesilovač si bere několik mA při DC 12V. Tipněte si kolik bere napájecí adaptér s transformátork em, který se hřeje 

[František Šohajda]

Staré televize měli i 15-20W ve stand-by provozu.
Dnes jsem se díval na moji TV, když vypnu červenou kontrolní diodu v SW TV tak max odběr píší 0,5W! (neměřil jsem to)

[Miloš Bagač]

Spíš než o přesnost měřidla (možná je to opravdu mimo rozlišovací úroveň přístroje, i když u malých "jednoduchých" spotřebičů typu žárovka ukazuje přesně a pokud změřím proud televize kontrolně multimetrem, ukazuje stejnou hodotu.) mi šlo o pochopení principu - proč na sebe hodnoty uvnitř wattmetru nesedí. Myslel jsem si, že wattmetr si změří napětí a protékající proud (případně ještě vynásobí účiníkem) a výsledek zobrazí jako příkon ve wattech nebo VA, jenže tady je to úplně jinak a chtěl bych pochopit, proč.

[Petr Zíka]

... a chtěl bych pochopit, proč.

Tak si ten návod k měřáku prostudujte. Rozsah měření 1-3680W s přesností plus/minus 2W a 3%. Účiník to měří v rozsahu 0,7-1 s přesností 0.1, ale pro proud větší než 1A. Pro menší proud měřák negarantuje co se účiníku týče nic.
Ale podle mne ukazuje v rámci své přesnost správně 7VA, 0W.

[Jiří Schwarz]

... (případně ještě vynásobí účiníkem) ...

To je právě ten problém. Jak by ten účiník "zjistil" u odběru, kde proud nemá harmonický (sinusový) průběh jako napětí.

Aby Watt metr měřil seriozně, musí provádět "mnoho" měření okamžitého proudu a napětí běhen jedné periody, násobit to a tam je třeba dost rychlý AD převodník a to už by bylo za trochu jinou cenu než nějaký zásuvkový adaptér

[Juraj Rojko]

Myslel jsem si, že wattmetr si změří napětí a protékající proud (případně ještě vynásobí účiníkem) a výsledek zobrazí jako příkon ve wattech nebo VA, jenže tady je to úplně jinak a chtěl bych pochopit, proč.

Není to jinak, je to přesně tak jak píšete, ale musíte rozlišovat mezi W a VA. Vyhledejte si informace o zdánlivém, činném, jalovém a deformačním výkonu. Také je dobré pochopit rozdíl mezi účiníkem cos φ a PF. Např. na Wikipedii pod heslem Účiník je to docela srozumitelně vysvětleno:

V současnosti dochází k masovému užití tzv. nelineárních spotřebičů.[pozn. 1] Nelineární zátěže se spínanými zdroji odebírají velmi nízký činný výkon (neboť efektivní hodnota první harmonické složky proudu je velmi malá a navíc s minimálním fázovém posunem oproti napětí),  ale pro dimenzování napájecích obvodů je třeba užít zdánlivý výkon, který je několikanásobn ý. Účiník fázového posunu první harmonické proudu a napětí je prakticky roven jedné, avšak ekvivalentní účiník (true power factor) nabývá hodnot blízkých nule, např. přístroj se spínaným zdrojem má uveden příkon 2 W pro první harmonickou, ale při započítání vyšších harmonických je příkon 10 VA. Účiník první harmonické je roven jedné, avšak ekvivalentní účiník je roven pouhým dvěma desetinám.

[Jan Franěk]

Pamatuji si, že moje první barevná televize, měla při vypnutí ovladačem "papírovou" spotřebu okolo 16W. Šlo samozřejmě ještě o 3D televizi, tedy 60x60x55 (ŠxVxH)  
Nynější televize má "klidovou" spotřebu dle dokumentace maximálně 1,1W. Vzhledem k nepřesnosti většiny měřidel do zásuvky, to ani nemá cenu ověřovat. Stejně tak nemám potřebu si to měřit revizním přístrojem, protože jde o tak zanedbatelný parametr, že mi to za to ani nestojí  
Větší význam z pohledu šetření na TV, má menší doba proseděná před plackou. TO se pohybujeme v závislosti na sledovaných scénách na okamžité spotřebě 50-120W (údaj z návodu pro 55" LED TV)
Prý "běžný seriál" cca 60W     Zjednodušeně řečeno, když se nepodívám na jeden díl jakéhokoliv seriálu, nebo večerních zpráv, ušetřím cca 3 dny režimu stand-by a to se vyplatí  

v příloze něco z návodu jedné 48" LED TV  co jsem náhodně našel v elektronické podobě na webu