|
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #21 kdy: 20.12.2020, 17:08 » |
|
Podle mého názoru by se 8litrový hrnec polévky za 24 hodin ohřál z 20°C na 100°C, výkonem 283W dvakrát.
Podle mého názoru se běžný hrnec s 8 litry polévky na 100 ºC neohřeje na plotýnkovém vařiči s příkonem 283 W ani za týden.
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
|
|
Zdeněk Dančák
Neverifikovaný uživatel @6
Offline
|
|
« Odpověď #24 kdy: 20.12.2020, 23:57 » |
|
K původnímu dotazu. Netřeba v tom hledat vědu, pokud vás nezajímají konkrétní čísla. Obecně u tepelných ztrát platí, že pokud něco nemusíte mít teplé, tak je energeticky (což nemusí znamenat finančně) méně náročné to nechat vychladnout a znovu rozehřát až bude potřeba. V případě vytápění obytných prostor však jde proti tomu pocit tepelné pohody (vychladlé podlahy), problémy s kondenzací par = plísní atd...zde s rozumem. Do úvahy musíte brát také případný pokles účinnosti zdroje tepla při rychlém ohřevu vs udržování teploty.
Pokusím se laicky vysvětlit v příklad s hrncem. Pokud má okolí 20°C a hrnec 100°C, pak je rozdíl teplot 80°C a to generuje nějaké ztráty (třeba 800W - na absolutní hodnotě nezáleží). Pokud by hrnec měl už jen 60°C, bude rozdíl teplot jen 40°C a ztráty budou (zhruba) poloviční (v tomto případě cca 400W). Pokud hrnec vychladne na 20°C, tak už žádné ztráty nejsou (ztráty = 0W - zde je úspora evidentní). Po dosažení 20°C se již veškeré původní teplo spotřebovalo.
Shrnuto, při chladnutí se chvíli spotřebovávalo 800W, pak ztráty klesaly na 400W a pak na 0W. Pokud byste se to snažili celou dobu držet na 100°C, museli byste celou dobu dodávat 800W a dodali celkově více tepla než o které jste přišli. Pokud to vychladne jen částečně, efekt je stejný.
Pro znovu ohřev budete potřebovat jen to teplo o které jste přišli, vždy ho ale bude méně, než teplo, které byste dodávali na udržení teploty, zvlášť kdyby voda vřela a docházelo by ke ztrátám formou skupenského tepla (omezit odpar pokličkou = obrovské úspory).
Jinak čím rychlejší ohřev, tím trvají ztráty kratší dobu = energeticky úspornější (ale zanedbatelné a nemusí se podařit prohřát celý objem).
|
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #25 kdy: 21.12.2020, 00:30 » |
|
Já myslím, že původní dotaz nemířil k nějakému ohřívání a chlazení, ale k porovnání kuchyňské přípravy v Papinově hrnci vs. pomalý skoro var (ve fr. kuchyni “mijoter”). V tom papiňáku to bude mnohem energeticky úspornější, zato však méně chutné.
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
Zdeněk Dančák
Neverifikovaný uživatel @6
Offline
|
|
« Odpověď #26 kdy: 21.12.2020, 01:16 » |
|
Máte pravdu, původní dotaz tohle neřešil. Pokud se mění nádoby i teplota při kterém se vaří a i množství odcházející páry, tak to nelze jednoznačně určit jinak než dle fakturačního elektroměru (řekne skutečné fakturované množství energie). A klidně do toho zahrnout zapnuté světla v kuchyní atd.
Měřit proud nebo příkon/spotřebu "nějakým" měřákem nemusí být přesné, odběr na malý výkon nemusí být vůbec sinusový, může být fázově posunutý a měřáky mohou ukázat nesmysly, nebo klidně i přesné, ale stejně jiné hodnoty než co si zapíše elektroměr. Dopočítávat tepelné ztráty taky snadno nepůjde, změření "experimentálně" dle chladnutí by bylo také hodně chybové.
Ve svém důsledku, zapnutá digestoř a vyvětrání domu bude mít taky nezanedbatelný vliv na spotřebu energií, nicméně větrat je třeba, takže jde o to, zda to zahrnovat do ztrát. A vařit guláš na sucho...i to víno/pivo něco stojí :-)
Takže nezbude než toho kodiaka změřit, pokud jsou dva rozdílné názory :-)
|
|
|
|
Václav Třetí
Offline
|
|
« Odpověď #27 kdy: 21.12.2020, 05:41 » |
|
Řekl bych, že původní tazatel už ztratil zájem, od 12. prosince 18:42 tady již nebyl.
|
Václav 3
Stejně jako u kol. Jiřího Schwarze jsou příspěvky psané kurzivou myšleny ironicky.
Řidič tvrdej život má... , stejně tak vesnickej elektrikář
|
|
|
|
|