|
Milan Hudec
Online
|
|
« Odpověď #37 kdy: 01.12.2010, 22:10 » |
|
Mne by zajímalo, jak se takovéto přizemňování prakticky řeší např. ve výškových budovách. Dejme tomu, že bud mít napájecí kabel vedoucí z přízemí do cca 15.patra, který je dlouhý např. 150m. Jakým způsobem tento rozvaděč v patře přizemním ? To jako mám dle normy vést izolovaný vodič zpět do přízemí a zapodnout jej do země ? K čemu by to bylo dobré ?
Ve výškové budově je spousta "železa" na zemním potenciálu a je na spoustě míst spojena s PE/PEN at již chtěně, či náhodně, tam bych se nebál, určité nebezpečí bych spíše viděl při napájení odlehlých "malých" objektů - chaty a pod. Ještě si dovoluji připomenout, že ustanovení je nyní v normě coby informativní příloha, takže teoreticky: pokud u nás bude revidovat cizí revizák dle "původního mezinárodního souboru" , vůbec si nebude muset lámat těmito vzdálenostmi hlavu.
|
|
|
|
Martin Mlkar
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #38 kdy: 01.12.2010, 22:22 » |
|
Ale i to železo musí snést zkratový proud po určitou dobu, než předřazený prvek vybaví. Je to tedy třeba, vždy přepočítávat.
|
|
|
|
|
Milan Hudec
Online
|
|
« Odpověď #39 kdy: 01.12.2010, 22:38 » |
|
Ale i to železo musí snést zkratový proud po určitou dobu, než předřazený prvek vybaví. Je to tedy třeba, vždy přepočítávat.
To asi nikdo nepočítá, pokud budeme brát v úvahu zkratové proudy do 5s (dle normy) stačí i pro veliké zkratové proudy poměrně malý průřez. Navíc netuším jaký koeficient bych měl "železu" dodat z hlediska jeho oteplení - eqv.115 pro Cu a PVC.
|
|
|
|
Martin Mlkar
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #40 kdy: 01.12.2010, 23:51 » |
|
Já bych to zkusil přepočítat přes měrnou vodivost.
|
|
|
|
|
Rozmahel Vladimír
OSVČ
Offline
|
|
« Odpověď #42 kdy: 02.12.2010, 07:53 » |
|
TO: Macek Celá odpověď byla s nadsázkou. Je jisté, že jste trefil hřebík na hlavičku. Norma říká po 100m, obyvkle se to dělá u vstupu do budovy nebou u hlavních rozvaděčů. Těch 100m je dle mého soudu stanoveno na základě dlouhodobé praxe, myslím si, že to nevyšlo žádným výpočtem. Myslím si, že je taky rozdíl mít ty vzdálenosti měřitelné po zemi a nebo do výšky. Po zemi se po těch 100m může jednat o jiné podmínky ve vztahu neutrální země a vodiče PEN. Na 100 metrech distribuční sítě může být napojeno X objektů o kterých nic nevíte. Pokud to máme do výšky, tak na počátku u paty domu je to pořád střejné, objekt dokonale známe a směrem nahoru se asi i zhoršuje vodivost podlahy směrem do země. Tady je spíš velmi důležité pospojování všeho se vším. Běžné staré paneláky např. v Brně jsou myslím nejvyšší okolo 12 pater, t.j. cca do 50m. Skutečně výškové budovy budou asi mít takové ocelové nosné konstrukce, že poslouží jako mnohočetná spojka na zem.
|
|
|
|
Miroslav Macek
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #43 kdy: 02.12.2010, 13:52 » |
|
Těch 100m je dle mého soudu stanoveno na základě dlouhodobé praxe, myslím si, že to nevyšlo žádným výpočtem ...
S Vaším příspěvkem souhlasím. Také si myslím, že těch 100m není výsledkem žádného výpočtu - na to je to příliš kulaté číslo. Dokonce si myslím, že kdybychom neměřili v metrech, ale např. yardech, nebo třeba rýbrcoulech, mohla ta vzdálenost klidně být stanovena na 100yardů nebo třeba 1000 rýbrcoulů (asi podle toho, zda je to délka, od níž lze již kabel považovat podle představ normotvůrce za "dlouhý"). U výškových budov je to pravidlo o přizemnění dost nevhodné a mělo by se tedy v normě nějak opravit.
|
|
|
|
|
IM
|
|
« Odpověď #45 kdy: 03.12.2010, 09:01 » |
|
Skutečně výškové budovy budou asi mít takové ocelové nosné konstrukce, že poslouží jako mnohočetná spojka na zem.
A je po problému...
|
|
|
|
|
Martin Mlkar
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #47 kdy: 03.12.2010, 09:50 » |
|
Zkuste si přepočítat průměr FeZn 10mm2 a schválně kolik vám to vyjde ve srovnání např. s Cu. A pokud využiji vyztužení konstrukce budovy tak nejen, že bude muset odpovídat průřez ale také bude muset být perfektně vše provařeno nebo spojeno (tedy vyztužení).
Co se týká provaření tak s tím mají problém stavaři - upozorňuji, že toto není z mé hlavy ale nezávisle z několika hlav stavařů a statiků. Zkrátka se jim nelíbí provařovat vyztužení, prý to musí pracovat.
|
|
|
|
Jiří Buben
Offline
Revize a údržba elektrických zařízení a strojů
|
|
« Odpověď #48 kdy: 03.12.2010, 10:38 » |
|
Do dnes jsem si myslel, že průměr se udává v mm a ne mm2.
Ano přepočet jednoho drátu by jistě ukázal, že takový vodič nemusí vyhovět. Ale v takových stavbách o kterých tu je řeč se jistě nalézá velké množství takových vodičů, což znamená velké množství paralelních vodičů. To zda jsou svařovány tak aby tyto svary vyhovovaly po elektrické stránce, nebo je armování drátkováno, záleží na konkrétním projektu a zvoleném technologickém postupu. Toto by pak mělo být zohledněno i v projektu elektro.
Jistě ale naleznete budovy, které mají ocelová skelet s různých profilů, například I profilů , nebo kombinované s železobetonem atd. No a zkuste si přepočítat průřez profilu I 140 o síle stěny 10 mm.
|
Revizní technik E2/A Údržba a opravy elektrických zařízení strojů, průmyslových elektroinstala cí a hromosvodů. Dřevozpracujíc í průmysl a prostory se zvýšeným nebezpečím požárů. Stále se učím.....
|
|
|
|
|