Prečo existujú aj iné napätia ako ako 230V?

[Šipeky Michal]

Zaujímalo by ma prečo a ako historicky došlo k tomu, že na našom území prípadne v Európe máme bežnú hladinu napätia pre klasický maloodber či domácnosti 230V (prípadne 220V, 240V - myslím fázové napätie) a ferekvenciu 50Hz? V USA, Japonsku ale aj inde sa používa 110V (prípadne 100V, 120V) a často frekvencia 60Hz. Prečo je tomu tak, čo k tomu viedlo, že sú na svete rôzne napäťové hladiny ale aj iné frekvencie?

[Miroslav Minařík]

Zaujímalo by ma prečo a ako historicky došlo k tomu, že na našom území prípadne v Európe máme bežnú hladinu napätia pre klasický maloodber či domácnosti 230V (prípadne 220V, 240V - myslím fázové napätie) a ferekvenciu 50Hz? V USA, Japonsku ale aj inde sa používa 110V (prípadne 100V, 120V) a často frekvencia 60Hz. Prečo je tomu tak, čo k tomu viedlo, že sú na svete rôzne napäťové hladiny ale aj iné frekvencie?

Zjednodučeně řečeno je to z historických důvodů. Každý kout světa měl jiný vývoj, byl třeba nadvládou jiné země. Teď v srpnu chystáme živé vysílání právě na toto téma. Přišel jste tedy s dotazem tak akorát.

Myslím, že pokud by vládla světu například ruka Fidela Castro byly by parametry všude stejné :-)

[Jirka Š. Svejkovský]

Myslím, že pokud by vládla světu například ruka Fidela Castro byly by parametry všude stejné :-)

A skvělé kubánské doutníčky by byly za pakatel. Jenom ta jeho revoluční politika smrdí víc, než ty doutníky.

[Petr Doležal]

. . .  parametry všude stejné . . .

Jak zpívá Kecal: No, to by bylo něco ku zdaru!
Odpadly by m.j. dotazy, co se spotřebiči z USA, jaká je napěťová soustava v Tramtárii a pod.

[Jaroslav Molák]

Vývoj napětí šel od vynálezu a malých napětí až po dnes užívané soustavy. Je to ale na delší výklad a každý absolvent elektrotechnik y pokuď ne středoškolák, tedy rozhodně vysokoškolák vám to pomůže pochopit. To samé platí i o frekvenci odvozené z komutace. Takové znalosti jsou potřebné pro pochopení zákonitostí v elektrotechnic e. Další změny a případná sjednocení v této oblasti byly vynuceny trhem.
Píšu opravdu obecně, protože kdybych se pustil do výkladu asi bych musel od základu elektromagneti smu,  a na to jsou určené školy.

[Jaroslav Molák]

Ještě se ale vracím k Vašemu dotazu v jednoduchosti. Zdroje, výroba a spotřebiče, spotřeba.
V přenosu výkonů šel vývoj k vyšším napětím z titulu přenesení nárůstu vyšších výkonů. Dnes napětí nn 230 V vzniklo jenom sjednocením světových trhů kde se dříve dnes před 30ti léty užívalo napětí v síti 220 V a 240 V ( resp. 380 V a 420 V) na 400 V. V oblasti kmitočtu nedošlo k dohodě.

[Miroslav Macek]

Myslím, že není správné si myslet, že soustavy používané v Česku jsou snad lepší či modernější, než soustavy používané v USA či kdekoli jinde.

[Miroslav Minařík]

Myslím, že není správné si myslet, že soustavy používané v Česku jsou snad lepší či modernější, než soustavy používané v USA či kdekoli jinde.

Jsem téhož názoru.
Když jsem poprvé seděl na přednáškách v Los Angeles, říkal jsem si, že to banda omezenců, když ještě nepřišli na evropskou kvalitu elektroinstala cí. Když pak ale posloucháte přednášky a mluvíte s tamními elektrikáři zjistíte, že se jejich pohled a zkušenosti s elektrikou zase o tolik od těch našich neliší.
Jen bych řekl, že se tamním světě zaměřují na problém který nastal, nikoliv, který by mohl jednou v budoucnosti teoreticky nastat kdyby ...

Pokud někoho opravdu zajímá třeba styl tamní instalace, již máme nástroj jak zpřístupnit některé zvyklosti "zpoza vody".
:-)

[Šipeky Michal]

Vďaka za odpovede. Moc mi ale nepomohli... 

To, že často išlo o zjednocovanie (220-230-240V) mi bolo jasné. A to, že to je z historických dôvodov tiež - logické... Skôr ma zaujíma prečo niekde zhruba polovičné napätie ako u nás - teda jednak ako k tomu dospeli a prečo práve taká (a nie iná) hodnota. Popri tom ma zaujala aj tá frekvencia 60Hz.

Prípadne by ma potešila aj dáka linka, ak je niekde na internete dáky článok na túto tému. Ja som zatiaľ nenašiel.

[Miroslav Minařík]

Prípadne by ma potešila aj dáka linka, ak je niekde na internete dáky článok na túto tému. Ja som zatiaľ nenašiel.

K těm napětím v USA. Není jednoduché se dopátrat proč je to jinde tak a tak. Často sami elektrikáři neví, proč by to mělo být jinak. Ale třeba v USA je základním rozhodujícím aspektem strašná vzdálenost, která se musí vedením překonávat. U nás máme trafostanici vn/nn a napájíme několik ulic. Na jednu takovou americkou avenue by po našem vzoru potřebovali takových trafostanic několik. Proto tahají po ulici např. 6kV a dělají odbočky k soukromým trafům u každého objektu. Pak to transformují na 120/240V. Technicky vzato to mají na jejich podmínky vymyšlené. Sloupy a trafa nasloupech mají taky svou logiku a možnost vše zakopat do země také existuje, ale to stojí víc peněz a ne vždy se kráse investor chce přiklánět.


Žádný odkaz jsem doposud na toto téma nenašel.
Je to spíš o studiu technické historie konkrétní země. A z toho pak vyplývají technické souvislosti.

[Jan Alin]

Pokud někoho opravdu zajímá třeba styl tamní instalace, již máme nástroj jak zpřístupnit některé zvyklosti "zpoza vody".
:-)

To by mohlo být zajímavé.

[Martin Lima]

Většina domácích přípojek v USA je 120/240V (dvě fáze, někdy ovšem 120/208, kdo přijde na to proč? ) Jednu nevýhodu bych ale viděl. Každá přípojka je minimálně 100A, větší domy více, 200A je běžných i 400 je občas k vidění. A každý obvod v domácnosti je dimenzován na 15 nebo 20A... Dohromady to dává slušnou hromadu mědi (navíc se kabely poslední dobou vozí z Číny....) Takže nevýhoda zásadní... cena. Ta vzdálenost (alespoň ve městech) mi nepřipadá nijak rozdílná oproti vzdálenostem českým....?

[Václav 3]

120/208V je klasická třífázová síť jak ji známe u nás, jen s rozdílem nižšího napětí, 120/240V je síť jednofázová s vyvedeným středem, který je uzemněn.

[Petr M]

Ono to napětí 100-120V vychází z bezpečné hodnoty. Třeba štváč Edison byl tvrdě proti AC a furt do nich hučel hledně nebezpečnosti. .. Teď to jede na zpětnou kompatibilitu a 110V se drží furt.

U nás to tak ze začátku zaváděl taky, 120V vůli bezpečnosti. Ale časem se kvůli potřebě vyšších výkonů zvýšilo i napětí... Samozřejmě v době, kdy byla bezpečnost na odpovídající úrovni.

Když se podíváte na zásuvky v USA, tak je na nich hned vidět, že bezpečnost před NDN stojí za (cenzurováno),  zato velká plocha kontaktů pracovních vodičů je předjímá pro velký proud.

[Jan Kelbich]

120/208V je klasická třífázová síť ...,  120/240V je síť jednofázová s vyvedeným středem, ...

Tak, tak. A jak v jiné diskuskusi uvedl tuším Martin Lima, tak mají ještě tzv. "dlouhou nohu" (high leg) 120/208/240 V, kde N je střed pouze 2 fází, ne všech 3.

Ta dominance jednofázových sítí v USA (brrr, já bych todoma nechtěl) je prý kvůli cenám transformátorů (jednofázový prý vyjde nezanedbatelně levnější).

[Jan Kelbich]

U nás to tak ze začátku zaváděl taky, 120V vůli bezpečnosti. Ale časem se kvůli potřebě vyšších výkonů zvýšilo i napětí...

Prý to u nás byly sítě bez středního vodiče (N),  jen fáze. A při přechodu na sítě TN se prý uzemňovala jedna fáze. Mimochodem uzeměnou fázi (ze zcela logických důvodů) používají také trojfázové železnice (např. Jungfraubahn s napětím 1125 V, 50 Hz).

Mimochodem, v Belgii prý požívají vedle sítě 400 V také 230 V bez N. Je to pravda ? Nevíte o tom někdo něco ?

[Petr M]

Ta dominance jednofázových sítí v USA (brrr, já bych todoma nechtěl) je prý kvůli cenám transformátorů (jednofázový prý vyjde nezanedbatelně levnější).

Tak nějak to taky vidím. Zlatý "obecní trafo" 

I když je fakt, že upadený N tam nenadělá tolik škody na spotřebičích.. . Všechno má pro a proti.

[Václav 3]

V Belgii a též v Dánsku, Holandsku, Portugalsku a Norsku používají sítě 230V zapojené do trojúhelniku,  U nás byla tak zapojena síť 3x120V v Praze. Žádná fáze se však běžně neuzemňovala, to byly svody v síti nebo ve spotřebičích, které způsobovaly spoj se zemí.