Jak se uplatňuje ČSN 62 305 v praxi (1.)

[J.Patúc]

SW je krásná věc, ale když je třeba řešit hromosvod na starší budově, kde neexistuje žádný "stavební podklad" v elektronické podobě, někdy je příprava dat pro použití SW složitější než to udělat "ručně na papíru".

To sú zbytočné starosti.  Projekty na ochranu objektov proti bleskom budú vypracovávať špecializované strediska IT elektro. Oni sa budú starať o zdokonalovanie SW v súlade s platnou normou ( všetky otázky a odpovede ). Architekti a projektanti budov si tu budú objenavať potrebné projekty. Možno bude stačiť jedno takéto stredisko IT pre celý štát.
  Škoda, že som dôchodca, mal by som zaujímavú prácu.

[Miroslav Macek]

"Seriozní výpočet" bych chtěl vidět taky a klidně i takový který určí stupeň ochrany.
...

Myslím, že definice serioznosti výpočtu by měla být zhruba taková, že v praxi dojdou dva různí, na sobě nezávislí odborníci ke stejnému výsledku.
U tzv. "výpočtu rizika" podle 62305-2 to ale prakticky nelze očekávat - těžko si představit, že si dva nezávislí odborníci, pracující na stejné úloze, vymyslí zcela stejné vstupní hodnoty výpočtu.
Jistě by bylo zajímavé, provést nějaký praktický pokus, který by absolvovali dva zcela prostorově a informačně oddělení odborníci jedné a té samé špičkové firmy, propagujících tyto nové eurotrendy.

[Jan Alin]

Jistě by bylo zajímavé, provést nějaký praktický pokus, který by absolvovali dva zcela prostorově a informačně oddělení odborníci jedné a té samé špičkové firmy, propagujících tyto nové eurotrendy.

Z mého pohledu by bylo zajímavější kdyby došlo k přepracování normy takovým způsobem že by takovýto pokus nebyl třeba. Vzhledem k rostoucí závislosti společnosti na elektronice vidím ochranu před bleskem a přepětím jako důležitou a stávající legislativa zjevně svádí k přístupu opačnému.
Nebezpečí úrazu od pospojených kovových částí při úderu blesku, okolo kterého se dost argumentuje, považuji za možné ale neznám případ kdy by se něco podobného přihodilo v objektu chráněním dle ČSN 34 1390. Naopak v případě v Kořenově v roce 2008 došlo k úrazu vlivem izolovaného potenciálu nuly sítě což bylo samozřejmě špatně. Žádnou statistiku ale k dispozici nemám takže netvrdím že takové případy nejsou.

[Rozmahel Vladimír]

...Naopak v případě v Kořenově v roce 2008 došlo k úrazu vlivem izolovaného potenciálu nuly sítě což bylo samozřejmě špatně.

Podle domnělého výkladu celého děje by vám v daném případě ani uzemnění PEN ani svodiče nepomohly. Snad okružní zemnič. Pokud už byl ale blesk na zemi, jaké byly napěťové poměry proti několik metrů vzdálené žárovce, že si vybral tuto cestu? Skutečně by mne to zajímalo. Jakým směrem tekl proud výboje. Chtělo by to výbrus přetaveného hřebíku z podlahy.
Nebyl to třeba blesk co se vymyká normovým hodnotám?

[Jan Alin]

Podle domnělého výkladu celého děje by vám v daném případě ani uzemnění PEN ani svodiče nepomohly. Snad okružní zemnič. Pokud už byl ale blesk na zemi, jaké byly napěťové poměry proti několik metrů vzdálené žárovce, že si vybral tuto cestu? Skutečně by mne to zajímalo. Jakým směrem tekl proud výboje. Chtělo by to výbrus přetaveného hřebíku z podlahy.
Nebyl to třeba blesk co se vymyká normovým hodnotám?

Pokud si výklad situace pamatuji dobře tak došlo k výboji mezi kostrou lampy a sedícím člověkem. Člověk byl na potenciálu země v místě úderu blesku, to bude vždy, ale kostra lampy byla na potenciálu vzdálené země protože PEN nebyl v místě vstupu do objektu přizemněn. Jsem přesvědčen že pokud by byla zem přívodu spojena se zemí v místě chaty nebo byl osazen na vstupu svodič přepětí tak nebyl zrovna v té chvíli nejslabším článkem a k přeskoku přes něj by nedošlo, ale je to jen můj odhad.

On se každý blesk tak trochu vymyká normovým hodnotám a myslím že přesné chování blesku spočítat v současné době prostě nelze a pochybuji že kdy půjde. Pokud by to šlo tak by byl jen krůček k využití energie blesku.

[Rozmahel Vladimír]

... kostra lampy byla na potenciálu vzdálené země protože PEN nebyl v místě vstupu do objektu přizemněn.

Pokud si vzpomínám, tak mám pocit, že to bylo svítidlo tř.2.
Je to jedno jestli L, N nebo PE, v nulování jsou si v tomto případě rovny.

[Jan Alin]

Pokud si vzpomínám, tak mám pocit, že to bylo svítidlo tř.2.
Je to jedno jestli L, N nebo PE, v nulování jsou si v tomto případě rovny.

I tak by v přívodní svorkovnici objektu vzniklo při přizemnění PEN nebo osazení svodiče přepětí nejslabší místo kde by se potenciál vyrovnal. Pravdou zůstává že je docela dobře možné že by nic z toho nepomohlo a blesk byl prostě nevzdělán a nechoval se podle normy. Je to jeden z důvodů proč se mě nelíbí zbytečně složité výpočty vzdáleností a úhlů v normě když lze prakticky stejné úrovně bezpečnosti dosáhnout dle staré normy. Jsem zvědav co přinese novelizace ČSN EN 62 305-1-5.

[Jan Hájek]

Změny jsou víceméně kosmetické. Podstatnější změny jsou pouze u části 2, ale vzhledem k zásahům mezi vstupní parametry a zároveň změnám ve výpočtech nelze říci, že by se jednalo o zpřísnění nebo zjednodušení. Pokud chcete vědět více, stavte se na našich školeních pro Bulletin 2011 a katalog 2011, tam už část informací máme.

[Jan Alin]

Změny jsou víceméně kosmetické. Podstatnější změny jsou pouze u části 2, ale vzhledem k zásahům mezi vstupní parametry a zároveň změnám ve výpočtech nelze říci, že by se jednalo o zpřísnění nebo zjednodušení.

To je škoda, změny by měly umožnit snadnější použití normy a ne jen kosmetické úpravy. Pokud zásahy do výpočtů jsou zásadní a nedošlo k zpřehlednění výpočtů a vstupních parametrů tak to situaci změní spíš k horšímu.

[Jan Hájek]

To je škoda, změny by měly umožnit snadnější použití normy a ne jen kosmetické úpravy. Pokud zásahy do výpočtů jsou zásadní a nedošlo k zpřehlednění výpočtů a vstupních parametrů tak to situaci změní spíš k horšímu.

Prima, první diskuze o řadě norem ČSN EN 62305 sice přišly s křížkem po funuse (tato norma v podstatě vznikala od roku 2003),  ale počaly v roce 2007. Od té doby, jak není problém se optat na TNK 97, nepřišla, kromě slohových cvičení na téma : , ,  Nejsem schopen to pochopit a tak je to špatně,,  v podstatě od těchto stěžovatelů žádná podstatná připomínka, nebo pozměňovací návrh.

Z mého pohledu si tedy nemohu udělat jiné, než tyto závěry:

A) Norma je nepochopitelná pro lidi, co nejsou schopni formulovat svůj názor do několika bodů a zdůvodnit je.
B) Norma, nástroj pro lidi s elektrotechnic kým vzděláním, není srozumitelná laikům bez vzdělání.
C) Energie potřebná pro cca 4-10 hodin remcání, je zcela nedostatečná pro 5 minut psaní textu.




 

[Milan Hudec]

Pokud mohu soudit, tak mnoho hromosvodařů i dnes stále doufá v její zrušení a návrat normy staré a proto nechtějí ztrácet čas plodnější diskusí, vždyť jen remcat je tak pohodlné...... .

[Jan Alin]

Z mého pohledu si tedy nemohu udělat jiné, než tyto závěry:

A) Norma je nepochopitelná pro lidi, co nejsou schopni formulovat svůj názor do několika bodů a zdůvodnit je.
B) Norma, nástroj pro lidi s elektrotechnic kým vzděláním, není srozumitelná laikům bez vzdělání.
C) Energie potřebná pro cca 4-10 hodin remcání, je zcela nedostatečná pro 5 minut psaní textu.

Ale no tak, už to zase berete osobně.

A) Na pochopení normy určitě člověk nemusí být mistr ve formulaci svých názorů. Norma nemá být otázkou do diskuzního kroužku, naopak, norma má dávat odpovědi.

B) S tím se dá souhlasit, laik normu chápat nemusí a ani nepotřebuje.

C) Remcat, že je norma pro velkou část elektrikářů, hromosvodářů i projektantů nepochopitelná, je právo každého, pokud to zůstane v rámci zákona. Ono poznat že je něco špatně je lehčí než to umět napravit. Už jsem to tu jednou psal, pokud není i při vašem naprosto nadstandardním přístupu k vysvětlování, školení a vydávání materiálů (které jsou opět v nadstandardní kvalitě) k problematice po takové době norma v běžném provozu zažitá, je to prostě špatně. Na to nemusí být člověk ani z oboru.

Nepřímé osočování hromosvodářů z toho že jsou hloupí a líní nic nevyřeší a znám jich i pár kteří dle souboru ČSN 62 305 v praxi dělají a přesto tomu nemůžou přijít na jméno. Prostě ta norma zatím přináší víc otázek než odpovědí.

 

[Milan Hudec]

znám jich i pár kteří dle souboru ČSN 62 305 v praxi dělají
 

A jak dělají ti ostatní? číhají na změnu?

[H]

Ti ostatní tam fláknou aktiv ... 

[Jan Alin]

A jak dělají ti ostatní? číhají na změnu?

Ostatní prohlásili že se projekce hromosvodů pro ně stává ekonomicky nezajímavá a z hlediska možného rizika problémová. Pokud pracují s čísly která nemohu stoprocentně doložit pak je celá práce jejich na vodě. Schválně kolikrát jste měl v ruce výpočet rizik který byste s určitostí obhájil pokud by došlo při bouřce k zapálení a následnému vyhoření objektu bleskem. Já ani jeden. Vše co se mi dostalo do rukou bylo splácané jen tak aby to nějak vyšlo. Ještě že mě hromosvody neživí, umřel bych buď hlady nebo na nevyspání z nočních můr. 

[Jan Alin]

Ti ostatní tam fláknou aktiv ... 

I takové snahy jsou. Paradoxně jsou při dodržení návodu výrobce víc "za vodou" než ti kteří se snaží dělat poctivě. Osobně ty aktivní hromosvody nemám rád ale když vidím co se děje kolem a kdo všechno si to dává na střechu tak si myslím že časem se tomu nevyhneme. Prostě se na pár objektech zjistí že navrhnout a realizovat normální hromosvod je mírně řečeno problematické a aktiváky půjdou na svět jako houby po dešti, jen se to trochu víc "opapíruje" aby to vypadalo.

[Jan Franěk]

Ti ostatní tam fláknou aktiv ... 

I to jsem zažil na vlastní kůži. Nebudu to více snad komentovat. Snad jen to, že projektant aktiváku, jestli ho tak mohu nazvat, mi odmítl vyřešit na domě, kde ho montoval, komplexní ochranu pře bleskem a přepětím. To ho prý nezajímá. Jen vlastní hromosvod, jestli se to tak dá nazvat. Nebylo to ani polovičaté řešení, protože jeho vlastní montáž neodpovídala ani francouzké normě, jak provedením svodu, tak provedením uzemění.
 

Už jen díky tomuto přístupu většiny podobných firem, nemůžu brát montáže aktiváku vážně a jako rovnocenou alternativu.

[Jan Alin]

I to jsem zažil na vlastní kůži. Nebudu to více snad komentovat. Snad jen to, že projektant aktiváku, jestli ho tak mohu nazvat, mi odmítl vyřešit na domě, kde ho montoval, komplexní ochranu pře bleskem a přepětím. To ho prý nezajímá. Jen vlastní hromosvod, jestli se to tak dá nazvat. Nebylo to ani polovičaté řešení, protože jeho vlastní montáž neodpovídala ani francouzké normě, jak provedením svodu, tak provedením uzemění.
 

Podobnou zkušenost mám i já. Zajímá je jen umístění jímače na střechu a dva svody.

Smůlou je že obdobně se chová i část projektantů normálních hromosvodů, řeší jen jímací soustavu a uzemnění, nic víc je nezajímá a obejdou to jednou větou v tech. zprávě. RT pak v revizi píše že revize byla provedena pouze na jímací soustavě a uzemnění, vnitřní ochranu před přepětím neřeší a není předmětem revize. Ono mu nic jiného nakonec nezbývá.