Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
Novinky:               PROSÍME VŠECHNY UŽIVATELE, PŘED POUŽITÍM DISKUSÍ ČTĚTE MÍSTNÍ PRAVIDLA! ZDE ...!


+  Diskuse Elektrika.cz
|-+  HYBRIDNÍ zóna
| |-+  JAK TO MÁ BÝT? - projekty, návrhy, rozpočty
| | |-+  Kam mám připojit svorku PE přep. ochran, když dům nemá ekvipotenciální sběrnici?
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma. « předchozí další »
Stran: [1] Dolů Poslední příspěvky Tisk

Upozornění!
Odpovědi na témata nejsou právně závazné!
Na elektrickém zařízení smí pracovat pouze osoba s příslušnou kvalifikací dle nařízení vlády 194/2022 Sb. Podrobnosti zde!

Autor Téma: Kam mám připojit svorku PE přep. ochran, když dům nemá ekvipotenciální sběrnici?  (Přečteno 18947 krát)
jardaantos
« kdy: 25.06.2009, 13:51 »

Jedná se o patrový rodinný domek z 50-tých let, podsklepený. Přívod vzdušným vedením, v přízemí hlavní rozvaděč (s 3f varistorovou přepěťovkou Moeller),  a v každém patře a sklepě je podružný rozvaděč, v hlavním rozvaděči se "dělí" PE+N (takže TN-S). Na půdě rozvaděč STA+Internet (přepěťovky zásuvkové i koaxiální na vstupech). Na střeše anténní stožár a nový hromosvod.  

Problém je, že dům historicky nemá ekvipotenciáln í sběrnici,  armování a tak řeším dvě varianty:

1 - vykašlat se na ní a řešit vše jen pospojováním a připojením na PE (s možností snížení účinnosti přepěť. ochran)
2 - rozbombardovat dům - vytvořit ve sklepě ekvi. sběrnici, kterou spojím na jednom místě u země s hromosvodem a stoupačkou na půdu protáhnu 6ku drát k STA a rozvaděčům

Jde mi o efektivní a funkční řešení s tím, abych do budovy zbytečně nic nezavlekl, popř. o obecný postup řešení ve starší zástavbě bez ekvipotenciáln í sběrnice.

#116#
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
PetrVolný
« Odpověď #1 kdy: 01.07.2009, 09:16 »

Asi se na to vykašli, prostě nemáš barákem protaženej další drát. Ve většině paneláků to taky neni nebo to neni funkční  angel

A ekvipotenciáln í přípojnici nemá podle mé zkušenosti skoro žádný rodinný dům, ani nový. Na samostatný ekvipot se připojují (měly by) jen některé přepěťové ochrany, např. namátkou koukám OBO popisuje připojení na PE, které, je stejně někde uzemněno (snad).



Hlavně nezapomeň vše pospojovat!
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Miloslav Dunda
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #2 kdy: 02.07.2009, 01:26 »

Na PEN
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Vladimír Brok
Myslím, tudíž jsem
*
Offline Offline



WWW
« Odpověď #3 kdy: 02.07.2009, 07:51 »

Možná, že vám při řešení konkrétní situace pomůže náš článek :"Antény, hromosvody a přepěťové ochrany",  který je volně přístupný na našem webu www.prepeti.cz.
Přeji pěkný den.
Brok, Ž. Brod.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

BrOK
Rozmahel Vladimír
OSVČ
*
Offline Offline




« Odpověď #4 kdy: 02.07.2009, 09:01 »

Pane Brok, váš článek jsem nečetl celý, ale zaujala mne úvaha o výpočtu napětí blesku ze "známého proudu". Napětí je vždy mezi dvěmi body, které máte na mysli v tomto případě? Podle Vašich údajů se pak nabízí jednoduchá úprava proudu blesku. I = U/R.  Proud blesku snížím horším uzemněním... To je přeci nesmysl. Myslím, že takto to počítat nelze.

* Pro náš výpočet si zvolme.doc (19.5 KB - staženo 505 krát.)
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #5 kdy: 02.07.2009, 23:37 »

Napětí je vždy mezi dvěmi body, které máte na mysli v tomto případě?
Mezi svorkou zemniče a vzdálenou zemí.

Podle Vašich údajů se pak nabízí jednoduchá úprava proudu blesku. I = U/R.  Proud blesku snížím horším uzemněním...
Ano, když si dosadíte U= 100 000 000 V (napětí mezi mrakem a zemí) a R=1 000 ohm (odpor ionizovaného bleskového kanálu mezi mrakem a zemí),  tak dostanete I=100 000 A.
Když tam přidáte ještě 10 ohm zemního odporu, proud klesne na 99 010 A.

Pro účely posuzování napětí na vodivých částech vedoucích bleskový proud lze tedy považovat blesk za zdroj proudu (jehož velikost nemáte možnost prakticky ovlivnit).
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Rozmahel Vladimír
OSVČ
*
Offline Offline




« Odpověď #6 kdy: 03.07.2009, 07:37 »

Pro účely posuzování napětí na vodivých částech vedoucích bleskový proud lze tedy považovat blesk za zdroj proudu (jehož velikost nemáte možnost prakticky ovlivnit).
Ano s tím souhlasím. Jinak si potom nelze vysvětlit to, že blesk udeří i do země, nebo vedle hromosvodu, nebo prostě do místa, kde není vyveden žádný zemnič. A přitom buší a buší. Tady asi Ohmův moc vhodný nebude.
...R=1 000 ohm (odpor ionizovaného bleskového kanálu mezi mrakem a zemí),  tak dostanete I=100 000 A.
Ten jeden kiloohm je ale zpočítán zpětně z předpokladu nějaké hodnoty proudu. To myslím nelze brát jako normovou hodnotu.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Vladimír Brok
Myslím, tudíž jsem
*
Offline Offline



WWW
« Odpověď #7 kdy: 03.07.2009, 08:36 »

Ano, je to přesně tak jak píše pan kolega Fuk. Náš "model" úderu blesku do jímací soustavy hromosvodu (např. dle obr. 2, viz citovaný článek) vychází z předpokladu, že se blesk chová jako impulzní zdroj proudu (např. 100 kA, 10/350us),  který je připojen mezi jimací tyč hromosvodu a vzdálenou zem. Pak je zcela jedno, zda je uvažovaná hodnota přechodového zemního odporu 10 ohm a nebo třeba jenom 1 ohm. Obvodem pokaždé poteče proud o stejné vrcholové hodnotě 100 kA a úbytek napětí na přechodovém zemním odporu bude přímo úměrný jeho hodnotě
(100 kA x 10 ohm = 1000 kV a nebo 100 kA x 1 ohm = 100 kV). Z toho také jasně vyplývá, proč je důležité, aby přechodový zemní odpor byl co nejmenší.
Na tomto místě bych rád znovu zopakoval, že námi uváděný "model" je pouze jeden z možných a byl bych velice rád, kdyby někdo jiný přišel s nějakým lepším a jednodušším vysvětlením toho, co se při úderu blesku do jímací soustavy hromosvodu děje a jakými dalšími vodivými cestami mohou téci dílčí bleskové proudy.
Všem diskutujícím děkuji za jejich názory a přeji pěkný den.
Brok, Ž. Brod.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

BrOK
Rozmahel Vladimír
OSVČ
*
Offline Offline




« Odpověď #8 kdy: 03.07.2009, 09:45 »

Chápu, že výpočet úbytku napětí na zemniči dle proudu je logický, ale je třeba uvažovat taky tak, že v okamžiku zásahu bleskem je na zemniči proti stejné vzdálené zemi plné napětí blesku.

* blesk.doc (485 KB - staženo 211 krát.)
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #9 kdy: 03.07.2009, 18:01 »

je třeba uvažovat taky tak, že v okamžiku zásahu bleskem je na zemniči proti stejné vzdálené zemi plné napětí blesku.

V průběhu bleskového výboje je na zemniči, vztaženo vůči vzdálené zemi, napětí dané proudem bleskové vlny (např. těch 100 kA 10/350 mikrosekund) a impedancí zemniče vůči zemi (zjednodušeně např. těch 10 ohm),  což dává v tomto (zjednodušeném) případě vrcholovou hodnotu 1 MV uváděný p. Brokem.

Příklad je samozřejmě silně zjednodušený. Zemnič má impedanci závislou na kmitočtu a na proudu, proto se používá termín rázový odpor, který je podílem vrcholové hodnoty napětí na zemniči a vrcholové hodnoty (bleskového) proudu zemničem.
Podle geometrie zemniče, vlastností zeminy a vrcholové hodnoty proudu může být rázový odpor několikrát vyšší i několikrát nižší, než zemní odpor naměřený běžnými přístroji.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Rozmahel Vladimír
OSVČ
*
Offline Offline




« Odpověď #10 kdy: 03.07.2009, 20:37 »

...V průběhu bleskového výboje je na zemniči, vztaženo vůči vzdálené zemi, napětí dané proudem bleskové vlny (např. těch 100 kA 10/350 mikrosekund)...
Je jasné, že napětí na zemniči klesá vlivem toho, jak se náboj vybíjí do země až do okamžiku, kdy se výboj přeruší. Myslím si, že v okamžiku prvopočátku výboje je tam to napětí plné.
To napětí na tom zemniči je vlastně jakási imaginární hodnota, protože pokud by to měl být úbytek na zemniči, tak v náhradním schematu tohoto zemniče se jedná o odpor. Mezi dvěmi konci tohoto odporu je potom Vámi udávaný úbytek. Jsou to jakési soustředné kružnice rozložení plného napětí blesku do půdorysu okolo zemniče od maxima do nuly.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #11 kdy: 03.07.2009, 23:56 »

Je jasné, že napětí na zemniči klesá vlivem toho, jak se náboj vybíjí do země až do okamžiku, kdy se výboj přeruší. Myslím si, že v okamžiku prvopočátku výboje je tam to napětí plné.

Možná bychom si měli ujasnit pojmy. Co míníte pojmem "plné napětí blesku"?
Kolik je to tak asi voltů, a jak to souvisí s napětím mezi mrakem a zemi (=řádově až 100 MV)?
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Rozmahel Vladimír
OSVČ
*
Offline Offline




« Odpověď #12 kdy: 04.07.2009, 20:42 »

To, kdybych věděl, tak už mám Nobelovu cenu.  Smích Těch 100MV tady už někdo uvedl a tak jsem je použil. Bleskový děj by se  se dal představit jako zkrat dvou svorek pěkně nabitého kondenzátoru. Myslím si, že v okamžiku tohoto zkratu je vzhledem k velikosti napěťových a proudových hodnot celkem dost jedno, zda je odpor uzemnění 10 nebo 15 Ohmů. Nehledě k tomu, že ten odpor v průběhu tohoto výboje je asi promněnlivý. Je jistě logické, že čím menší, tím lepší.

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #13 kdy: 04.07.2009, 21:41 »

Bleskový děj by se  se dal představit jako zkrat dvou svorek pěkně nabitého kondenzátoru.

Jenom s tím rozdílem, že to není zkrat, ale vedení proudu bleskovým kanálem, který má nějakou impedanci (v řádu kiloohmu). Proto špičkové napětí, které se vyskytne na zemniči (o impedanci v řádu ohmů),  je řádově ve stovkách kV, řádově tisícina napětí toho nabitého kondenzátoru mrak-země.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Rozmahel Vladimír
OSVČ
*
Offline Offline




« Odpověď #14 kdy: 05.07.2009, 09:31 »

Jenže ta vodivost toho kanálu je cosi, co se dá těžko měřit.
Je to logické, jak ale toto funguje při přímém úderu do země, nebo budovy bez hromosvodu, tzn. není žádný nízkoohmový zemnič?
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #15 kdy: 05.07.2009, 12:45 »

Jenže ta vodivost toho kanálu je cosi, co se dá těžko měřit.

To, že se něco obtížně měří, ještě neznamená, že to neexistuje.
Ohledně měření napětí bleskového výboje a intenzity bleskového proudu (a impulsního napětí na zemniči nebo na vedení) doporučuji např. knihu Řihánek, Postránecký, Bouřky a ochrana před bleskem, vyd. Nakladatelství ČSAV 1957 (takže je vidět, že to není nic nového).

...jak ale toto funguje při přímém úderu do země, nebo budovy bez hromosvodu, tzn. není žádný nízkoohmový zemnič?
On si ho ten blesk vytvoří sám, např. ionizací a roztavením zeminy v místě úderu.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Stran: [1] Nahoru Poslední příspěvky Tisk 
« předchozí další »
SLEDUJTE PODOBNÁ TÉMATA ZDE!

Příbuzné diskuse a články z Elektrika.cz

 Jaký zvolit průřez vodiče PE (Cu) použít na pospojování strojů?
 Mohu u kovového rozvaděče použít šasi jako sběrnici PE?
 Jak se díváte na rozdělení vodiče PEN na PE a N?
 Može žlutozeleny vodič kopat?
 Co udělat s neznámým zelenožlutým vodičem v zemi?
 Ma ist vodič PE priamo na hlavnu uzemnovaciu svorku?
 Co se deje v trifazove soustave pri preruseni N vodice?
 Jaky je rozdil mezi PE a PEN?
 Vystavili by jste revizi na přeznačený PE jako bez závad ?
 Mohu vyrobit obal pc ze dřeva nebo plexi a odpojit PE vodič?
 Jaká je max. povolená hodnota odporu ochranného vodiče?
 Jaká je proudová zatižitelnost 3f proudového chrániče, resp. jeho N-svorky?
 Proč nelze spojit vodič PE a N?
 Je přípustné užití zelenožlutého vodiče k jiným účelům než ochranný vodič?
 Smie vodič ochranného pospájania prechádzať cez rozvádzač?
 Mohu na DIN lištu v rozvaděči dát 5cm od jističe i svorkovnici PE?
 Musí se tahat s kterýmkoliv přívodním kabelem ještě sólo CU zž drát?
 Je umístění svorkovnice PE a N v rozvaděči libovolné?
 Co je to vodič pro ochranné pospojování ?
 Je možné použít bílý vodič s žlutozeleným návlekem jako ochranný?
 Jak správně nazvat a označit vodič, který slouží jako PEN i PE?
 Je možné spojovat PE různých obvodů v rozvodných krabicích?
 Ako odstránim v PE vodiči 20A prúd pri zanedbateľnom napätí?
 Mohu přerušit ochranný vodič ve stoupačkách?
 Ako v praxi merať spojitosť ochranných vodičov?
 Je možné miesto prerušeného pracovného vodiča použiť "zem" ?
 Používáte pletivo coby ochranný vodič?
 Která norma řeší povinnost označovat PE vodiče (ve stroji)?
 Mohu použít společný PE o průřezu rovném nejtlustšímu fázovému vodiči instalace?
 Jak chránit ochranný vodič před přetížením?
 Jak zajistit aby vodičem PE tekl opravdu pouze poruchový proud?
 Lze použít společně vodič PE 230V a mínusový vodič 24V?
 Jaký má smysl toto zapojení N a PE?
 Je možné spojiť PE a PEN rôznych obvodov?
 Může být PE vodič mimo hlavní kabel?
 Proč je nulový vodič v zásuvce na kolíku u měděného rozvodu?
 Jsou oceloplechové elektroměrové rozvaděče bez přípojeného ochranného vodiče OK?
 Zavádí firma Brilux systém "nehodící se škrtněte"?
 Jakým způsobem přidat PE vodič k stávajícímu přívodu?
 Proč mi jiskří vodič ochranného pospojení po přiložení k vodovodnímu potrubí?
 Existuje relevantní důvod odpojení ochranného vodiče od stejnosměrného motoru?
 Mohu uzemnovací přívod CYA16 vést betonovou podlahou v domě?
 Je vhodné přivést ž/z vodič od HOP do nulového můstku na elměr.desce?
 Co ještě nevíte o uzemňování ochranných vodičů?
 Je přípustné i toto řešení PE vodiče?
 Je lepší PE ohebný nebo s tvrdým jádrem?
 Jaký smí být nejmenší průřez měděného zemnícího vodiče spojujícího jednotlivé součásti se zemnící so
 Musí být mezi všemi byty společný PE vodič?
 SOLID: Uzemnění a ochranné vodiče #2
 Mohu připojit PE odjinud než z hlavního rozvaděče, když odtud nemohu?
 Má smysl ochraňovat SS zařízení vodičem PE?
 Existuje žz vodič v provedení vhodném pro uložení do země/chráničky?
 Měření odporu ochranného vodiče
 Jak velký má být odpor ochranného obvodu pracovního stroje?
 Měření spojitosti ochranných vodičů a vodičů pospojování
 Lze v rozvodnici prodloužit přívodní vodič PE nebo N?
 Ověření spojitosti PE u vícenásobných zásuvkových polí dle ČSN 33 1600 ed.2
 Je v rozvaděči viditelný spoj PE svorky nutný?
 Na několik okruhů stačí jeden vodič PE 1,5mm2?
 Proud protékající ochranným vodičem u spotřebiče
 Lze použít k zásuvkovým skříním samostatný vodič PE?
 Musí být v zásuvce v koupelně samostatný žluto/zelený vodič?
 Měření proudu protékajícího ochranným vodičem u spotřebiče
 Kam je vhodnější připojit PE vodič v elektroměrovém rozvaděči?
 Jak změřit odpor ochranného vodiče u plastové konvice I.třídy?
 Proč v prostorech s nevodivým okolím nesmí být žádný ochranný vodič?
 Kde je nejvhodnější společný bod (PE) pro měření spojitosti ochranných obvodů?
 Jak při revizi řešíte vysoký PE odpor na prodlužovacích kabelech?
 Je nutné u připojení tepelného čerpadla přivedení přídavného zž CY 6?
 Existuje obvod, který kontroluje zapojeni ochranného vodiče?
 Musí být lišta PE součástí rozvaděče?
 Co dělat když jsem změřil proud v PE vodiči domovního rozvaděče?
 Jak posoudit měření odporu ochranného vodiče při měření ss a st proudem?
 Mohu vést souběžně s kabelem 3x1 napájejicí 3fazový motor ochraný PE vodič?
 Co idealne udelat s PE vodicem u svetla bez PE zdirky?
 Co provést s vodičem PE u průběžného propojení svítidel třídy II.?
 Jak ověřit spojitost ochranného vodiče?
 Jak jednoduše zjistit spojení PE a N v instalaci?
 Může se z vodiče PE udělat PEN?
 Dá se propoj RSA PE přes lištu DIN u TCN považovat za tolerovatelný?
 Musí být u přívodu AYKY 4x16 naví další ochranné pospojení CY4mm2?
 Je možné změřit odpor ochranného vodiče multimetrem?
 Jak hlídat celistvost ochranného vodiče?
 Může být cívka v ochranném vodiči?
 Za jakých okolností musí být rozdělen můstek PE?
 Je možný redukovaný průřez ochranného vodiče v síti TN-S?
 Je propoj mezi druhým rozvaděčem a HOP nebezpečný?
 Proč se ochraný vodič (PE) izoluje?
 PE nejdříve na ochranné pospojování nebo do přepěťové ochrany?
 Je možné v ČR použít kabel 3x2,5 + PE 1x1,5?
 Je v nějaké normě výslovně uvedeno, že se PE vodič nesmí používat jako pracovní?
 TP: Zásada správně připojeného ochranného vodiče
 Jak to, že PE + N není to samé jako dva PEN vodiče?

Příbuzné diskuse a články z Kutil.elektrika.cz

Aktuální slova (1)



Poháněno MySQL Poháněno PHP Powered by SMF 1.1.21 | SMF © 2006, Simple Machines Validní XHTML 1.0! Validní CSS!
+420 910 100 100
Stránka vytvořena za 0.06 sekund, 22 dotazů.