Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
Novinky:               PROSÍME VŠECHNY UŽIVATELE, PŘED POUŽITÍM DISKUSÍ ČTĚTE MÍSTNÍ PRAVIDLA! ZDE ...!


+  Diskuse Elektrika.cz
|-+  HYBRIDNÍ zóna
| |-+  Oblast definic pojmů
| | |-+  Proč je vedení vvn taženo trojsvazkem?
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma. « předchozí další »
Stran: [1] 2 Dolů Poslední příspěvky Tisk

Upozornění!
Odpovědi na témata nejsou právně závazné!
Na elektrickém zařízení smí pracovat pouze osoba s příslušnou kvalifikací dle nařízení vlády 194/2022 Sb. Podrobnosti zde!

Autor Téma: Proč je vedení vvn taženo trojsvazkem?  (Přečteno 32527 krát)
kajmanovec
« kdy: 05.03.2009, 11:12 »

Včera jsme jeli s kolegou na montáž a po cestě jsme projížděli kolem vedení vvn (podle počtu izolátorů to bylo 400kV).
Trasa byla tažena trojsvazkem, proto jsem ho přesvědčoval, že je to 400kV  a kolega se mě zase vzápětí snažil přesvědčit o tom, že tento způsob je kvůli účinnému chlazení vodičů........ .. Škleb.

Nejsem v tomto oboru zrovna kovaný (jsem obyčejný SŠ),  ale něco mi říká, že je to spíše kvůli eliminaci ztrát koronou, snížení rušení, pak snad ještě příznivý vliv na množství námrazy apod. (něco mi o tom svého času po večerech vyprávěl otec místo televize)

No a pak následovala velká pře, když jsem si dovolil tvrdit, že na konci nezatíženého vedení vn může být větší napětí než na jeho začátku. Prý jsem blázen a to přece nemůže být pravda.

Tak jakpak? Mám se příště zase hádat nebo kajícně sklopit hlavu?


#105#




Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
kajmanovec
« Odpověď #1 kdy: 05.03.2009, 13:28 »

P.S.
Je mi jasné, že trojsvazek bude mít taky nižší indukčnost.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jirka Š. Svejkovský
*
Offline Offline



Chomutov, projekty, revize E1A, E1B, E1-C5


WWW
« Odpověď #2 kdy: 05.03.2009, 13:41 »

http://web.telecom.cz/tyrbach/vvn_parametry.pdf

Viz strana 7.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Projektant (strojní zařízení/energetika/TZ budov),  revizní technik E1A, E1B, E1-C5
kajmanovec
« Odpověď #3 kdy: 05.03.2009, 15:00 »

Pro: J. Š. Svejkovský
Díky za šikovný odkaz......... ............ Úsměv

On ten starý kuliferda měl s tím chlazením vlastně taky pravdu........ . Jsem v rozpacích

Je to logické, že několik dílčích průřezů obtékaných vzduchem se chladí lépe než jeden vcelku. Jenže to bral jako hlavní důvod a to se mi nezdálo vzhledem k tomu, že se jedná o přenosovou soustavu vvn jako pravda (nebral jsem jako stěžejní proudové zatížení).
No a já zase podle toho odkazu střelil kozla s tím příznivým vlivem na námrazu.
Určitě jsem měl před 20 lety hodně absence na hodinách energetiky.
S tím svým posledním tvrzením jsem měl ale pravdu, už jsem to našel.
Jmenuje se to Ferrantiho jev a projevuje se u dlouhých nezatížených vedení.

Tak s ním teda tu flašku vymlasknu napůl......... .... Smích



Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Pavel Plhal
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #4 kdy: 05.03.2009, 17:48 »

Jakékoliv nedení, nezatížené jmenovitou impedancí na na konci  dvojnásobné U. Napětí naprázdno...
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
XL
« Odpověď #5 kdy: 05.03.2009, 18:00 »

Jakékoliv nedení, nezatížené jmenovitou impedancí na na konci  dvojnásobné U. Napětí naprázdno...

blbost
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
raj
« Odpověď #6 kdy: 05.03.2009, 18:10 »

Ale kdepak, blbost to není. Berte v úvahu délku, která činí i mnoho set kilometrů. A i přes přeskupování jednotlivých vodičů pracujete s dost velkou kapacitou a indukčností. A to i vůči zemi. Také jsem na vysoké škole "čuměl" jaká je věda kolem třech natažených drátů...
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
dolac
Neverifikovaný uživatel @5
*****
Offline Offline



« Odpověď #7 kdy: 05.03.2009, 18:11 »

Jakékoliv nedení, nezatížené jmenovitou impedancí na na konci  dvojnásobné U. Napětí naprázdno...
Predpokladám, že hovorite o VF vedení a nie o vedení VVN, tam to určite neplatí. To by sme mali teda veľmi veľké problémy s prepätím u vedení naprázdno.
U vedenia VVN je asi ťažko možné hovoriť o zaťažení menovitou impedanciou.   
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
raj
« Odpověď #8 kdy: 05.03.2009, 18:22 »

Citace
Predpokladám, že hovorite o VF vedení a nie o vedení VVN, tam to určite neplatí. To by sme mali teda veľmi veľké problémy s prepätím u vedení naprázdno.
U vedenia VVN je asi ťažko možné hovoriť o zaťažení menovitou impedanciou.     
Ne skutečně hovořím o vedení VH a VVN. To má impedanci, jako cokoliv jiného. A skutečně u nezatíženého, vedení je možno naměřit na jeho konci vyšší napětí, než na jeho začátku. Najděte si na googlu "Petersenovy cívky",  " Bauchův paradox" či "Ferantiho jev" a budete se divit co umí tři dráty ...
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
dolac
Neverifikovaný uživatel @5
*****
Offline Offline



« Odpověď #9 kdy: 05.03.2009, 19:05 »

Ne skutečně hovořím o vedení VH a VVN. To má impedanci, jako cokoliv jiného. A skutečně u nezatíženého, vedení je možno naměřit na jeho konci vyšší napětí, než na jeho začátku. Najděte si na googlu "Petersenovy cívky",  " Bauchův paradox" či "Ferantiho jev" a budete se divit co umí tři dráty ...
Zvýšené napätie na konci vedenia naprázdno je samozrejme normálny jav, ale dvojnásobné napätie, ako uvádza p.Plhal ?
Pri ferorezonancii na vedeniach ZVN, ktorá môže vzniknúť v dôsledku sériovej rezonancie PTN a sériovej kapacity vypínača môže dôjsť k prepätiu 1,5Un až 2,5Un čo je už veľmi nebezpečné a stávali sa prípady, že došlo v tedy k poškodeniu niektorých prvkov sieti. Ale pri vedení naprázdno? V sieťach VVN 110kV, sú takéto stavy bežné, ale dvojnásobné napätie tam určite nie je. 
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
XL
« Odpověď #10 kdy: 05.03.2009, 19:23 »

Ne skutečně hovořím o vedení VH a VVN. To má impedanci, jako cokoliv jiného. A skutečně u nezatíženého, vedení je možno naměřit na jeho konci vyšší napětí, než na jeho začátku. Najděte si na googlu "Petersenovy cívky",  " Bauchův paradox" či "Ferantiho jev" a budete se divit co umí tři dráty ...
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
XL
« Odpověď #11 kdy: 05.03.2009, 19:28 »

Rozhodně to neplatí obecně pro každé vedení, záleží na parametrech vedení, kmitočtu ,  délce ........
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Pavel Plhal
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #12 kdy: 05.03.2009, 19:46 »

Tak to zkusíme: namětí baterie 1,5V naprázdo, a pak napětí na téže batrii za předpokladu, že Ri=Rz. kolik naměříme? a kde se kmitočet? A chcete říci že na výstupu  Hifi věže pro reproduktory pro Rz=0 je Ux. Kolik je tam při Ri=Rz tedy připojené reprobedně  o jmenovité impedanci? nebo to zatežujte pomocí odporů tak abyrste dostal Uo=1/2, pak je Ri=Rz. a to máte pod nosem doma...a to platí pro cokoliv. Ještě to může být horší, když se dostanete do napěťové kmitny!!
Ale mohu se mýlit...
Zkuste to u akumlátoruk kdy vám klesně napětí naprázdno na polivinu, pak je optimální výkonové přizpůsobení.. .
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Tomáš Jarovec
« Odpověď #13 kdy: 05.03.2009, 19:53 »

Dvojnásobné může být nejen na konci nezakončeného vedení, záleží to na vztahu kmitočtu a délky. Nezakončené, neob špatně zakončené vedení je pro vlnu jako schod, od kterého se odrazí a putuje zpátky. Cestou se její amplituda sečte s amplitudou napájecího napětí. Při zkratu se vlna také odrazí, ale má opačnou polaritu. Je to dáno tím, že rychlost elektronů v drátech není nekonečná.

Tak to zkusíme: namětí baterie 1,5V naprázdo, a pak napětí na téže batrii za předpokladu, že Ri=Rz. kolik naměříme? a kde se kmitočet?
Zkuste to u akumlátoruk kdy vám klesně napětí naprázdno na polivinu, pak je optimální výkonové přizpůsobení.. .
U stejnosměrných zdrojů se s tím můžete setkat pouze při přechodovém jevu během připojení. Když bduete mít dost dlouhé vedení a dobrý osciloskop, uvidíte, co se tam děje.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
dolac
Neverifikovaný uživatel @5
*****
Offline Offline



« Odpověď #14 kdy: 05.03.2009, 22:14 »

Kolegovia neporovnávajte prosím silové vedenia s VF vedeniami, napr. koax, kde sa energia nešíri vodičom ale sa šíri ako elmag. vlna v izolante koaxu. Aj keď je pravda, že každé vedenie, aj silové má svoju vlnovú impedanciu, pri 50Hz sa však tieto efekty neprejavia. Podľa tvrdenia Pavla Plhala by sme museli mať aj na konci nezaťaženého nn kábla dvojnásobné napätie. Dúfam, že to nemysli vážne? Veď každý z vás aspoň raz také napätie určite meral. 
Čo sa týka toho nezaťaženého VVN vedenia, pred týždňom so také vedenie meral a verte mi, že tam nebolo dvojnásobné napätie. Aj keď tam nejaká min. záťaž bola (PTN).   
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #15 kdy: 05.03.2009, 22:42 »

Zkuste to u akumlátoru, kdy vám klesně napětí naprázdno na polovinu, pak je optimální výkonové přizpůsobení.. .

Jo, jenže to "optimální výkonové přizpůsobeni" v tomto případě znamená dvě věci:
1) do zátěže se dodává maximální možný výkon,
ale současně 2) polovina energie se ztrácí na vnitřním odporu zdroje.

Silové distribuční rozvody se určitě nenavrhují tak, aby se v nich ztratila polovina energie  Smích
takže zde to srovnání trochu kulhá.

A chcete říci že na výstupu  Hifi věže pro reproduktory pro Rz=0 je Ux. Kolik je tam při Ri=Rz tedy připojené reprobedně  o jmenovité impedanci? nebo to zatežujte pomocí odporů tak abyrste dostal Uo=1/2, pak je Ri=Rz. a to máte pod nosem doma...

Kde jsou ty časy, kdy zesilovače měly výstupní odpor řádově srovnatelný s impedancí reproduktorů. Ty dnešní ho mají mnohem, mnohem menší (0,1 ohm apod.),  takže tohle si doma už nevyzkoušíte - leda že byste chtěl testovat zkratovou odolnost.

Rozhodně to neplatí obecně pro každé vedení, záleží na parametrech vedení, kmitočtu ,  délce ........

Čím více se to vedení blíží čtvrtvlnnému pahýlu (zde vlnová délka = cca 6.000 km),  tím dramatičtější nárůst to může být. Letmým odhadem ( sin(30°)=0,5 ) mi vychází potřebná délka pro "dvojnásobek" na 500 km.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
IM
« Odpověď #16 kdy: 05.03.2009, 23:51 »

Pro Pavel Plhal:
S Vašimi bateriemi a akumulátory jste bohužel tzv. "mimo mísu". Kroutím očima Zlej
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Lukáš Rotrekl
*
Offline Offline




« Odpověď #17 kdy: 07.03.2009, 08:46 »

Kolegovia neporovnávajte prosím silové vedenia s VF vedeniami, napr. koax, kde sa energia nešíri vodičom ale sa šíri ako elmag. vlna v izolante koaxu. Aj keď je pravda, že každé vedenie, aj silové má svoju vlnovú impedanciu, pri 50Hz sa však tieto efekty neprejavia. Podľa tvrdenia Pavla Plhala by sme museli mať aj na konci nezaťaženého nn kábla dvojnásobné napätie. Dúfam, že to nemysli vážne? Veď každý z vás aspoň raz také napätie určite meral. 
Čo sa týka toho nezaťaženého VVN vedenia, pred týždňom so také vedenie meral a verte mi, že tam nebolo dvojnásobné napätie. Aj keď tam nejaká min. záťaž bola (PTN).   

Nejsem sice elektrikář teoretik, ale co si pamatuju z terorie elektromagneti ckého pole, tak všeobecně u všech vedení tedy i  nn a i SS (DC) vedení se energie nepřnáší "drátem",  ale dielektrikem, které ho obklopuje. ALe jak říkám na magnety (jak jsme s notnou dávkou odporu přezdívali elektromagneti smu) sem byl dost blbej, tak mě dyžtak někdo opravte....
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Vysvětlit jde všechno, bohužel ne všem.....

Není mě jasné, jak je možné že spousta lidí, kteří umí psát, neumí číst.
Stran: [1] 2 Nahoru Poslední příspěvky Tisk 
« předchozí další »
SLEDUJTE PODOBNÁ TÉMATA ZDE!

Příbuzné diskuse a články z Elektrika.cz

 Ako sú zabezpečené vn vodiče nad jazerom Draždiak?
 Co vy na elektrický ohradník a tyto nezodpovězené otázky?
 Poradíte mi prosím prodejce, nebo výrobce izolačních materiálu pro vysoké napětí?
 Nemáte někdo mapu všech vedení vvn a vn v ČR?
 O jaky typ elektrickeho vedeni se jedna na prilozenem obrazku (kolik ma kV)?
 Jaké jsou termíny revidování rozvodů vysokého napětí a transformátorů?
 Poradíte mi prosím literaturu pro Výpočet a nastavení ochran VN?
 Proč se "posunují" fáze na drátech vysokého napětí?
 Proc je narust kapacity u kabeloveho vedeni vn pouze do urcite hodnoty?
 Jaká je minimální vzdálenost kabelu vn v zemi od domu (stavby)?
 Jak správně postupovat při návrhu vn kabelu?
 Proč jsou v tomto případě 4 vodiče na vn?
 Je možné vn IT 22kV jen ve výšce 1,5m?
 Nejde hrůza z těchto netradičných stožiarov vvn?
 Co se děje v síti vn ?
 Chcete některé plné záznamy přednášek ze semináře vn?
 Škodí nám vedení vn nad pozemkem?
 Pracujete na zařízeních nad 1000V opravdu bezpečně?
 Ako su istené vn a vvn siete ?
 Instalace nad 1kV a normativní odkazy
 Instalace nad 1kV a požadavky normy
 Instalace nad 1kV a základní požadavky
 Instalace nad 1kV a elektrické požadavky
 Proč má vedení vn sudý počet lan?
 Instalace nad 1kV a mechanické požadavky
 Instalace nad 1kV a minimální vzdálenost živých částí
 Požární bezpečnost v instalacích nad 1kV
 Znáte "twistované" provedení nadzemního vedení 35kV?
 20. mezinárodní seminář Vysoké napětí 8.-9. 11. 2018 opět v Malenovicích
 Nenašel by někdo ve svém archivu dokumentaci zdroji EPV 460?
 Několik slov o zařízeních vysokého napětí
 Proč se při výpočtech u obvodů vn zanedbává kapacita?
 Jaká je cena za rezervovaný příkon při odběru z vn?
 Věříte tomu, že ani obrněný transportér nesloží stožár vvn k zemi?
 Čestné uznání pro Siemens za rozvaděč 8DJH Compact
 Musí se vždy provádět u jednosloupové trafostanice 22/0,4kV kruhové uzemnění?
 Jakým podmínkám musí vyhovovat spínače v případě, že kontakty hlavního obvodu vn nejsou viditelné?
 Jaký průřez vodiče je možné použít na uzemnění sekundárních obvodů přístrojových transformátorů?
 Je nutné při ochraně před přímým úderem blesku u zařízení vn vybavit ocelovou konstrukci samostatným
 Uzemňovací soustavy vysokého napětí a nízkého napětí musí být odděleny, jestliže není splněna žádná
 Nájde niekto vo svojom archíve schému vnútorného zapojenia vn vypínača?
 Věřili byste tomu, že stožáry vn nemusí být bezpečné?
 Proč dochází k opalování izolace na vn kabelu?
 Jaké mohou být náklady na zaizolování kabelů do 35kV?
 Jak změřit spotřebu nebo proud na 22kV?
 Zapouzdřená rozvodna Blansko 2001
 Jak se řeší atypická situace stavby v ochr. pásmu vn 22kV?
 Nastartuji auto, když mi na něj spadne vedení vn?
 Poradí mi někdo prosím výrobce či prodejce vn spínacího zařízení?
 Jaké je obvyklé zatížení distribučního vedení 22kV?
 Proč jsou na sloupech vysokého napětí někde 3 a někde 4 vodiče?
 Příručka (nejen) pro zkoušky elektrotechniků pracujících na elektrických zařízeních nad 1000V
 Která platná norma specifikuje požadavky na rozvodny do 1kV?
 Kde zjistit bližší informace k nejkratší vzdálenosti vodičů vn od země?
 Je nutné při práci v rozvodnách vn-ZVN připojovat pracovní stroj na uzemnění?
 Nemáte někdo bližší informace ke kauzám Maděra s.r.o. a stožárům vn?
 Je vhodné pro RD koupit pozemek s trafem ČEZu?
 ABB: Ability Asset Health Center
 DEHNcheck: Selfie tyč s kamerou pro kontroly na vysokém napětí
 Jak se při mezifázovém zkratu na vn sloupu dostane fáze do země?
 Jaké jsou podmínky dozoru nad vypnutém vn kabelu?
 Jak správně provést napěťovou zkoušku kabelu vn s konektory?
 Cvičení LEZEC 2018 řešilo záchranu lidských životů i ochranu infrastruktury státu
 Doporučíte firmu na změření elektromagnetického záření na pozemku?
 Jak u vedení vn do 35kV poznám je izolované?
 Podle jaké normy navrhovat obvody vysokého napětí ve strojním zařízení?
 Ako sa hľadá porucha na zemnom vedení vn?
 K čemu sloužil přídavný pár vodičů na vedení vn?
 Je bezpečný několikadenní pochod pod vedením 400kV?
 Četli jsme Koronavirový speciál ELEKTROKONTAKT VN 2021
 Aka je bezpecna vzialenost od krajneho vodica vzdusneho vedenia 110kV?
 E-kniha z archívu: Stavba a rekonstrukce venkovních vedení vysokého napětí
 Je možné použít vzdálené jištění transformátoru vn/nn?
 Dáte svůj tip na rozvaděč s odpojovačem 25kV do 1250A?
 Podľa akých predpisov sa vykonávajú skúšky vn ochrán?
 Jak zmenšit ochranné pásmo vedení vn?

Příbuzné diskuse a články z Kutil.elektrika.cz

Aktuální slova (1)



Poháněno MySQL Poháněno PHP Powered by SMF 1.1.21 | SMF © 2006, Simple Machines Validní XHTML 1.0! Validní CSS!
+420 910 100 100
Stránka vytvořena za 0.058 sekund, 22 dotazů.