Je ocenění nákladů na ztráty podle ČSN EN 62305 správné?

[Aleš Dobrovolný]

Podle mě, pokud je někde uvedeno nějaké číslo bez dalšího vysvětlení co je v něm obsaženo, jedná se o hausnumero ať si ČSN, Dobrovolný nebo Macek říká co chce Naopak, pokud je někde uvedena nějaká metodika, její výsledky nemusí dávat hausnumera, pokud existuje alespoň elementární snaha nalézt řešení.

Místo bádání, s prominutím nad blbostmi jako stanovení ceny nemovitosti, bych čas věnoval příjemnějším věcem.

Stanovení ceny nemovitosti ponechávám na majiteli, případně pojišťovně.

On totiž úřední odhad je obvykle právě tím hausnumerem, které se účelově přizpůsobuje.

[Jan Alin]

Já bych si dokonce dovolil navrhnout zdokonalení tohoto principu.
Jistě se všichni shodneme, že není dobře, když je LPS podseknutý, anebo naopak přepísknutý.
Proto by se měla dělat čtvrtletně aktualizace (podle indexů vývoje realitního trhu a komoditních burz) a podle toho průběžně montovat/demontovat jímače, svodiče a podobné drahé legrácky, aby tak byl LPS stále adekvátní hodnotě chráněného objektu.
Teď mi došlo... Silvestra bude až za měsíc  No mazat už to nebudu.

Proboha jen ne tak nahlas, co když si to přečte nějaký poslanec  .

[František Šohajda]

K ČSN 62305.....byl jsem na jednom školení někdy v dubnu-květnu /nebudu zde uvádět kde/ a tam jsem byl přímo zděšen co řekl jeden pracovník /nejmenovaný/ SUIP.....rozvi nula se diskuze a pak řekl že normu studoval cca 30 HODIN a došel k závěru že by si podle ní neudělal v žádném případě na svém domě hromosvod..vši chni ani 70-80 poslouchajícíc h elektrotechnik ů se jen usmálo  a myslelo si svoje....dál to komentovat nebudu a ani mě to nepřísluší!

[Miroslav Macek]

...
Místo bádání, s prominutím nad blbostmi jako stanovení ceny nemovitosti, bych čas věnoval příjemnějším věcem.

Stanovení ceny nemovitosti ponechávám na majiteli, případně pojišťovně.

On totiž úřední odhad je obvykle právě tím hausnumerem, které se účelově přizpůsobuje.
...

Cena nemovitosti (plus dalších dotčených zařízení) není ve výpočtu podle ČSN EN 62305-2 zanedbatelná věc - ovlivňuje zpravidla výslednou třídu ochrany dost zásadně.

Subjekt, který určuje cenu, není v normě jednoznačně specifikován - je to buď projektant nebo majitel (o pojišťovně se tam vůbec nic nepíše). Pokud majitel přesnou cenu  nezná, zůstává odpovědnost na projektantovi. Ne každý projektant je schopen správně a objektivně určit cenu nemovitosti. Proto si myslím, že by takovouto hodnotu měl stanovovat ten, kdo na to má oprávnění a patřičnou kompetenci - úřední odhadce.
Proto si myslím, že ten, kdo nemá úřední odhad, má svůj kvalifikovaný výpočet v projektu zpracovaný na základě hausnumera, a to není vůbec vtipné.

[Aleš Dobrovolný]

Pane Macku, právě ta pojišťovna asi bude, v budoucnu, tím "Orgánem". Jinak řečeno, pokud nebudete mít na domu alespoň LPS III, prostě vás nepojistí.

Zažil jsem to v praxi na poměrně velké stavbě (jen podíl naší firmy byl okolo 100 MKč). Pojišťovna uzavřela s investorem pojistnou smlouvu, jejíž jednou z podmínek bylo použití kabeláže oheň nešířící podle tehdy platné IEC 332 a zkouškou typu A. My jsme natahali sdělovací kabely 2x2x1, které byly zkoušeny IEC 332 zkouškou typu C (vycházela z toho, že A je pro silové kabely s větším mnmožstvím "hořlavých hmot" a modifikovala množství nutného hořlavého materiálu pro provedení zkoušky - sdělovací kabely se s A nevyráběli). O pojistné smlouvě jsme samozřejmě informovaní nebyli. Po obrovských tahanicích a několik měsíců trvajících jednáních jsme byly nuceni u těchto kabelů na vlastní náklady zkoušku typu A zajistit, i když dodavatel kabelů nás měl za blázny. Ale za peníze v Praze dům, že.

Prostě záleží na jiných vlivech, než jestli odhadnu cenu domu na 2,5M nebo na 5M, nebo se investor rozhodne akceptovat zvýšené riziko a žádnou LPS nebudovat.

[Fuk Tomáš]

Proto si myslím, že ten, kdo nemá úřední odhad, má svůj kvalifikovaný výpočet v projektu zpracovaný na základě hausnumera, a to není vůbec vtipné.

Abych vám to ještě trochu "zjednodušil",  zdalipak víte, že jinak vypadá úřední odhad ceny nemovitosti pro účely poskytnutí hypotéky, a jinak vypadá po účely pojištění nemovitosti? Když už se tu mluví o finančních ústavech...
A zažil jste někdy osobně, jak probíhalo zpracování úředního odhadu ceny nemovitosti v dobách před 20-30 lety, kdy bylo všechno nalinkováno v předpisech? Zpravidla začínalo otázkou: a kolik byste tak potřeboval, aby to dělalo?

[Fuk Tomáš]

Abych to ještě trochu dokreslil:

Pro projektanta LPS je tím nejpevnějším bodem ve vesmíru jeho 62305.

Všechno ostatní jsou více či méně přesné odhady,  a některé z nich se dokonce mohou v čase měnit.
Mezi nejpřesnější z nich patří stavební dokumentace chráněného objektu. Ale i ta se může v průběhu zpracování projektu měnit, a skutečná stavba se taky může v lecčems lišit - existují takové věci, jako je dokumentace skutečného provedení (lišícího se od prováděcího projektu). Předpokládám, že nechodíte po dokončené hrubé stavbě všechno osobně přesně přeměřovat, kontrolovat každý prut a svár armování, trasu každého potrubí atd.?

Mezi méně přesné údaje patří např. informace o připojených sítích, ceně objektu, elektrických vlastnostech terénu...

A mezi nejméně přesné patří údaje o ceně zboží v objektu, průměrném skutečném počtu osob v objektu, četnosti a síle blesků země<->mrak před stavbou (natož pak po vybudování stavby)...

Úlohou projektanta je naučit se s takovými nepřesnými údaji pracovat, a jeho kvalita se ukáže mj. na tom, jak si s tím dokáže poradit. Ten, který zvládne rodinný domek, nemusí už zvládnout prachárnu nebo nemocnici.
Chápu, že nejpohodlnější by bylo nechat si všechny potřebné údaje přinést na stříbrném podnosu a opatřené úředním glejtem, že toto jsou ty jediné správné; tyto údaje nasypat do úředně posvěceného softwaru, výsledek vytisknout a se zlatou ořízkou odevzdat. Život je ale o něčem jiném.

[Rozmahel Vladimír]

To je sice pravda, ale pokud si něco vypočtu na základě bezrozměrných koeficientů, jistě stanovených s dobrým úmyslem a tím cosi dostanu na vědeckou úroveň, tak jakto, že práskne vedle?
Jak můžeme stanovit položku výše ztrát na životě? To se jedná o lidi, kteří v daném objektu teprve budou třeba bydlet? Jaké je pak rozpočítávadlo pro toho, kdo se potkal s bleskem a má tudíž Černého Petra, ale statistika vyšla vcelku dobře? Chápu, že je blesk cosi nadpřirozeného, ale postavit ho do škatulky pomocí výpočtů mě nejde pod vousy.

[Fuk Tomáš]

To je sice pravda, ale pokud si něco vypočtu na základě bezrozměrných koeficientů,  jistě stanovených s dobrým úmyslem a tím cosi dostanu na vědeckou úroveň,  tak jakto, že práskne vedle?
Jak můžeme stanovit položku výše ztrát na životě? To se jedná o lidi, kteří v daném objektu teprve budou třeba bydlet? Jaké je pak rozpočítávadlo pro toho, kdo se potkal s bleskem a má tudíž Černého Petra, ale statistika vyšla vcelku dobře? Chápu, že je blesk cosi nadpřirozeného, ale postavit ho do škatulky pomocí výpočtů mě nejde pod vousy.

Ano, vědě je předkládáno mnoho otázek, a na mnoho z nich neumí odpovědět vůbec. Na mnoho z nich umí odpovědět jen statistickou předpovědí. A na některé umí odpovědět poměrně přesně. Predikce úderu blesku asi patří do té prostřední skupiny.
Co naděláme? Tak se alespoň snažíme, s vynaložením rozumně vysokých nákladů,  řízeně riziko snižovat.

[Miroslav Macek]

...
Úlohou projektanta je naučit se s takovými nepřesnými údaji pracovat, a jeho kvalita se ukáže mj. na tom, jak si s tím dokáže poradit. Ten, který zvládne rodinný domek, nemusí už zvládnout prachárnu nebo nemocnici.
Chápu, že nejpohodlnější by bylo nechat si všechny potřebné údaje přinést na stříbrném podnosu a opatřené úředním glejtem, že toto jsou ty jediné správné; tyto údaje nasypat do úředně posvěceného softwaru, výsledek vytisknout a se zlatou ořízkou odevzdat. Život je ale o něčem jiném.

Mluvíte jako zkušený vedoucí pracovník. Takových lidí se dnes v praxi pohybuje více než těch, co něco užitečného dělají.
Jejich úkolem je odpálkovat jakýkoli problém zpět na hlavu podřízených a tím si zasloužit svou nadstandardní mzdu.

Pamatuji si na to dobře - takové pitomosti jsem často slýchával v dobách, když jsem ještě byl zaměstnanec.

[Fuk Tomáš]

Mluvíte jako zkušený vedoucí pracovník. Takových lidí se dnes v praxi pohybuje více než těch, co něco užitečného dělají.
Jejich úkolem je odpálkovat jakýkoli problém zpět na hlavu podřízených a tím si zasloužit svou nadstandardní mzdu.

Pamatuji si na to dobře - takové pitomosti jsem často slýchával v dobách, když jsem ještě byl zaměstnanec.

Vďaka (lehni, robote!). Od vás, který tu přímo perlíte, to beru jako poklonu.

[Jan Franěk]

Je otázkou co je vlastně správně. Jak zde už zaznělo, blesk se nedá předpovědět přesně, ale pouze statisticky. Tak že mám, jako každý jiný, teoretickou šanci, že se mi vyhne, nebo naopak do mě uhodí. Záleží na tom, jak se vlastně ptáte. Se škodama třeba na RD je to obdobné.

Od jaké částky má cenu dům chránit a nebo nechránit? Pokud budu mít nepřesné vstupy, tak výsledek samozřejmě nemůže být správně. Ale jak správně připravit vstupy? Vždyť i mě, aniž bych na někoho tlačil, dva odhadci ocenili dům s rozdílem cca 650 000Kč. Prostě každý měl od své pojišťovny jiné tabulky na výpočty. Navíc se vstupy vlastně neustále mění.
Je potřeba si to uvědomit a říci si, že i tato norma stanovuje minimální požadavky a proto to vždy mohu udělat lépe ( přísněji) než po mě požaduje norma. Většinou (RD) to není o mnoho dražší. Je to asi otázkou priorit. Většina lidí neustále zůstává na půlce cesty. Zrovna nedávno jsem vysvětloval na jednom RD, proč přepěťové ochrany nemají smysl, když jsou jen v zásuvkách. Paní prodavač v prodejně řekl, že to stačí.
Na televizi za 30 000Kč jsou všichni ochotni šetřit, ale investování do ochran, není v našich končinách zrovna IN.
Prot si myslím, že toto počítání je dostačující, pro naše dosavadní podmínky, a záleží na nás, jak se k tomu postavíme MY. Jestli jen sázíme na minima, nebo na jistoty. (tím nemám na mysli Faradiovu klec  )

[Aleš Dobrovolný]

Na televizi za 30 000Kč jsou všichni ochotni šetřit, ale investování do ochran, není v našich končinách zrovna IN.

Obávám se, že televize za 30k a přepěťová ochrana za 50-100k je zrovna tím příkladem, kdy se začíná uvažovat o přípustném riziku.

[Zdenek Hejčl]

Celá věc má háček:
1/ ta televize je vidět a mohu se chlubit...
2/ ochrana vidět není, tudíž se s ní nemohu chlubit...

Každý může volit jakou cestou se dá.  

[Jan Alin]

Celá věc má háček:
1/ ta televize je vidět a mohu se chlubit...
2/ ochrana vidět není, tudíž se s ní nemohu chlubit...

Každý může volit jakou cestou se dá. 

No v případě že cena ochrany převýší dvakrát cenu chráněné věci myslím že chlubení nechlubení je cesta jasná, lepší si v případě zničení nebo poškození věci za ušetřené peníze koupit věc novou a ještě něco zbude  . Jen tak mimochodem, jaká je životnost svodičů přepětí?

Tím nechci říct že svodiče považuji za zbytečné, právě naopak, ale jak se říká "všeho s mírou  ".

[Zdenek Hejčl]

To Jan Alin:
Když k tomu připočítám celkovou cenu elektroniky co je doma a mohla se zničit, dostáváme se poněkud k jiným číslům.

[Jan Alin]

To Jan Alin:
Když k tomu připočítám celkovou cenu elektroniky co je doma a mohla se zničit, dostáváme se poněkud k jiným číslům.

Tak sem se doma schválně porozhlédnul co by mě mohlo stát takové blesknutí  ,  nakonec jsem přišel na to že způsobená škoda na elektronice by vlastně nebyla tak veliká pokud počítám jen hardware, až mě to samotného překvapilo. Největší ztráta by pro mě byla čas který bych musel věnovat obnově. Je jasné že pro byt nebo domek přepěťová ochrana za 50-100k je přehnané číslo ale i 30000,- je podle mě ekonomicky dost vzhledem k tomu že dojde při špičce ke zničení části ochran a pravděpodobně i části elektroniky. Je fakt že sám jsem kovářova kobyla, svodič do rozvaděče i se svodičem do zásuvky na výpočetní techniku mě leží pěkně ve skříni protože již přes rok mám vždy na práci něco jiného ale aspoň se jim při bouřce nic nestane a pro pojišťovnu mohu uvést že jsem v době bouřky měl doma dva stupně ochrany před přepětím .

[Fuk Tomáš]

Tak sem se doma schválně porozhlédnul co by mě mohlo stát takové blesknutí  ,  nakonec jsem přišel na to že způsobená škoda na elektronice by vlastně nebyla tak veliká pokud počítám jen hardware, až mě to samotného překvapilo. Největší ztráta by pro mě byla čas který bych musel věnovat obnově. Je jasné že pro byt nebo domek přepěťová ochrana za 50-100k je přehnané číslo ale i 30000,- je podle mě ekonomicky dost vzhledem k tomu že dojde při špičce ke zničení části ochran a pravděpodobně i části elektroniky... .

U mne to vychází na 100-200 tisíc podle rozsahu poškození (např. u ledničky zda by se musela vyměnit jen deska elektroniky anebo celá). Data a čas/práci při obnově nepočítaje.
Ale představa, že přijedu z letní dovolené a v kuchyni mám kompostárnu a nic nefunguje, anebo představa, že při každé bouřce (a že jich letos v létě bylo!) všechno povypínám a povytahuji ze zásuvek, je pro mne natolik děsivá, že jsem si radši adekvátní ochrany opatřil. Za ten klid mi to stojí.