A tak je občas dobré vzpomenout na Jana Lojkaska, jak založil červenou knihovnu. A to měl v roce 1986 jen Manuál na rozvaděče. V tom roce jsme spolu odevzdávali diplomovou práci na Energetickém institutu, kde jsme studovali MaR.
Červené koupelny.....p rvní vydání 2011, další 2021 a třetí 2026. Doba se zkracuje.
"Kniha nestraší paragrafy, ale vysvětluje, co je ještě bezpečné a co už je za hranou."
Kéž by.....
Ano, také se domnívám, že bychom si měli ujasnit "své časové souřadnice" a ne jen to, co nám nové technologie přináší, ale třeba si všimnout toho, co nám nenápadně mizí.
Osobně se na každou knihu dívám jako na "střípek" obrovské mozaiky která vykresluje finální obraz. Nejsem zastáncem tvrzení, že ten a ten dokument vůbec nemusel vznikat, pokud si autor dal opravdu práci a jeho dílo mělo přidanou hodnotu. A červená knihovna Jana Lojkáska splnila svůj cíl.
Nemohu se nezmínit, že se při hodnocení knihy pletou "hrušky a jablka". Kniha má jiný informační cíl než norma, článek, přednáška, sdělení marketingu, či diskusní téma. Kniha je jeden z informačních kanálů. Tedy stejná informace se dostává mezi lidi různými způsoby. Příjemce informace, který chce problematiku pochopit, volí ty dostupné kanály (a jejich kombinace), které mu to pochopení usnadní.
Někomu stačí přečíst ČSN a má jasno. Jinému stačí to, co dělá většina populace. Někdo neumí číst ČSN. Další je odpovědný, než by spoléhal na tradice jak se to dělává.
Nehodnotím knihu, hodnotím práci autora. Autorů ubývá. Hodnoťme tedy práci těch, kteří ještě jsou, protože v budoucnosti budeme děkovat tak leda umělé inteligenci.
Apropo, Honza Lojkásek minulý měsíc oslavil 80.!
Autor
