Znáte pravidla v koupelnách dle ČSN 33 2000-7-701 ed.3?

[Autorský článek]

Jan Hübner o koupelnách a ČSN 33 2000-7-701 ed.3
    Od 1. 6. 2025 platí ČSN 33 2000-7-701 ed.3 a v koupelnách zpřesňuje, kde ještě „končí“ sprcha a kde už začíná běžná instalace. Jak daleko se vám v praxi rozleje zóna, když má sprcha hadici a závěs není pevná překážka? Nově se řeší i vedení ve zdi až do hloubky 6 cm, takže kabel pár centimetrů pod obkladem už často znamená chránič. Co to udělá s opravou staré koupelny, která byla navržená bez RCD a s místním pospojováním? Ed.3 zároveň omezuje povinné doplňující pospojování, pokud je objekt správně uzemněn a napojen na MET/HOP. Kde končí „výměna kus za kus“ a kdy už musíte přejít na plné požadavky nové normy?
   

    Související ...
    ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde!
    ... zdroj s podrobnostmi videoklipu zde!



   

Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?

   

Znáte pravidla v koupelnách dle ČSN 33 2000-7-701 ed.3?

   

[Jiří Kantner]

Vedení 6cm hluboko do zdi. Asi 5cm nestačilo. Jaký má být smysl tohoto ustanovení? Ochrana kabelu před navrtáním? Z mého pohledu to moc smyslu nedává. Čím hlouběji se kabel pod zeď ukládá, tím hůř se jeho přítomnost detekuje vyhledávačem kabelů. Profi detektor kabelů  si málokterý kutil pořídí. A pokud někdo  začne vrtat do zdi s pořádným příklepem (SDS+) tak vrták projede maltou a sádrou jak máslem a centimetr navíc to nezachrání. Proti lidské blbosti bojovat sice lze ale je to neúčinné.  Často používaný postup při rekonstrukci koupelen v paneláku je postup kdy se přizdí 5cm plynosilikátu a v tom se tahá voda a elektřina. Omezí se tím náročné drážkování v betonu. Qui bono? Také nebude možné mnohde dát zásuvku do 10cm příčky.
Jsou ustanovení se kterými prostě "nesouzním". 

[Karel Bělohlávek]

Jenom bych upozornil na národní podmínky. V ČR můžeme v zónách používat pouze SELV 12 V AC nebo 30 V DC, se zdrojem umístěným mimo zóny 0,1 a 2.

S ohledem na rozsah té přednášky mi trochu chybí zmínka o pevně uloženém ohřívači vody. V nové edici již není uvedena výjimka pro použití chrániče.

[Jan Hübner ml.]

Jenom bych upozornil na národní podmínky. V ČR můžeme v zónách používat pouze SELV 12 V AC nebo 30 V DC, se zdrojem umístěným mimo zóny 0,1 a 2.

S ohledem na rozsah té přednášky mi trochu chybí zmínka o pevně uloženém ohřívači vody. V nové edici již není uvedena výjimka pro použití chrániče.

Díky, že jste si udělal čas na zhlédnutí přednášky a díky za odbornou zpětnou vazbu. Určitě s Vámi souhlasím, v přednášce by měly být obě informace zmíněny, do příštího opakování obě informace doplním.

[Radim Strycharski]

Dovolil bych si jen připomenout, že nová norma nezná sprchovou vanu, což znamená, že zóna 0 ve sprše bez vany je jednoznačná a ve sprše s vanou je prostě tam, kam vana zrovna zasahuje s ohledem na 10 cm nad podlahu. Takže když bude vana hloubky 5 cm svým dnem 5 cm nad podlahou, bude celá vana v zóně 0. Když bude vana hloubky 10 cm svým dnem 5 cm nad podlahou, bude půl vany v zóně 0 a půl vany v zóně 1.

Jinak v tom pospojování žádnou revoluci nevidím. V edici 3 jde svým způsobem o stručnou verzi textu z edice 2, čl. 701.415.2. Tam se taky nemuselo dělat doplňující pospojování, když bylo v budově zřízeno hlavní pospojování - viz poslední část článku.

[pegas100]

Kolem sprchového koutu též odpadla zóna 2, tudíž je zde rovnou zóna 3 a může zde být těsně kolem sprchového koutu zásuvka i vypínač na 230V.

[František Hruška]

Vedení 6cm hluboko do zdi. Asi 5cm nestačilo. Jaký má být smysl tohoto ustanovení? Ochrana kabelu před navrtáním? Z mého pohledu to moc smyslu nedává. Čím hlouběji se kabel pod zeď ukládá, tím hůř se jeho přítomnost detekuje vyhledávačem kabelů. Profi detektor kabelů 666 si málokterý kutil pořídí. A pokud někdo  začne vrtat do zdi s pořádným příklepem (SDS+) tak vrták projede maltou a sádrou jak máslem a centimetr navíc to nezachrání. Proti lidské blbosti bojovat sice lze ale je to neúčinné.  Často používaný postup při rekonstrukci koupelen v paneláku je postup kdy se přizdí 5cm plynosilikátu a v tom se tahá voda a elektřina. Omezí se tím náročné drážkování v betonu. Qui bono? Také nebude možné mnohde dát zásuvku do 10cm příčky.
Jsou ustanovení se kterými prostě "nesouzním".

Souhlas. V praxi mi těch 6 cm přijde spíš jako komplikace navíc než reálný přínos...

Když někdo vrtá bez rozmyslu, tak ho centimetr sem nebo tam stejně nezastaví, a jak píšete, hlubší uložení často znamená horší detekci kabelu. Navíc u rekonstrukcí v panelácích to může být docela problém kvůli tenkým příčkám a běžným postupům s přizdívkou.

[Radim Strycharski]

...tudíž je zde rovnou zóna 3...

Řekněme spíš prostor bez zón, zóna 3 není.

[Jiří Schwarz]

Kolem sprchového koutu též odpadla zóna 2, tudíž je zde rovnou zóna 3 a může zde být těsně kolem sprchového koutu zásuvka i vypínač na 230V.

Tam to naopak je docela problém, pokud bude pohyblivá sprchová hlavice

[Pavel Horský]

OK, od pevné sprchové hlavice je zóna 1 do vzdálenosti 120cm, ale jak pohlížet na sprchový kout s pohyblivou hlavicí na sprchové hadici?

[Jiří Kantner]

Kolem sprchového koutu též odpadla zóna 2, tudíž je zde rovnou zóna 3 a může zde být těsně kolem sprchového koutu zásuvka i vypínač na 230V.

To je docela odvážné tvrzení,  Z těch několika bodů co jsou zde z nové edice 7-701 zdůrazněny  v článku to usuzovat nechci a když jsem se zkusil podívat na sponzorovaný přístup k ČSN tak jsem se nestačil divit jak důsledně byl ten seznam norem "pročištěn" - odhaduju že z řady 33 2000 zůstalo přístupných asi necelých 15 norem :-) Sponzorujícím institucím to asi lezlo do peněz.

[Jiří Kantner]

OK, od pevné sprchové hlavice je zóna 1 do vzdálenosti 120cm, ale jak pohlížet na sprchový kout s pohyblivou hlavicí na sprchové hadici?

Logicky by to mohlo být takto: natáhnu hadici a s nataženou hadicí "obejdu prosotor co nejvíce mi hadice dovolí a tak  dostanu křivku, kde se může nacházet vyústění zdroje vody a to by mělo ohraničovat půdorys zóny 1 a od téhle křivky prostor do vzálenosti 120cm? (nevím nejsem si jist)  by mohl ohraničovat zónu 2.

[Radim Strycharski]

Musíme rozlišovat mezi sprchovým koutem s dveřmi a bez nich. Když tam žádné dveře nejsou, tak ano, hadice se natáhne a ke konci se připočte 120 cm. Ale jakmile tam jsou zavíratelné dveře, zóna 1 je pouze uvnitř za dveřmi hadice nehadice a vně je prostor bez zón.

[Jiří Kantner]

Musíme rozlišovat mezi sprchovým koutem s dveřmi a bez nich. Když tam žádné dveře nejsou, tak ano, hadice se natáhne a ke konci se připočte 120 cm. Ale jakmile tam jsou zavíratelné dveře, zóna 1 je pouze uvnitř za dveřmi hadice nehadice a vně je prostor bez zón.

Tomuto pohledu rozumím ale reálná stavební praxe je složitější. To co vy popisujete a co asi předpokládá norma platí na sprchové kouty který se spíš podobá  ze stran uzavřenému boxu dole s vaničkou. Nicméně existije celá řada řešení která jsou někde mezi  walk-in sprchovým koutem bez vaničky a uzaviratelným sprchovým "boxem" Ne vždy musí být dveře do výšky sprchové hlavice a při sprchování je třeba trochu přemýšlet aby nebyla voda všude okolo. Pak také existují různé částečně otevírací zástěny k vaně aby když je vanová batrie vybavena sprchou nestříkala voda všude.
Je to otázka principu - vycházíme z přesdpokladu  "spolupracující a myslící bytosti" která používá sprchový kout nebo musí být sprchový kout proveden blbuvzdorně? Osobně bych to radši viděl jako první variantu, protože dělat cokoliv  v blbuvzdorné variantě není moc efektivní. Nejsme zemí kde by byla tradice psát do návodů, že v automatické pračce se nesmí prát kočka nebo dítě ani na 40.