Kde je lepší použít pojistky a kde jistič?

[Tomáš Jarovec]

Kdy je dnes vhodnější použít nožové pojistky než jistič nebo DEION? Například z hlediska úbytku napětí a tím výkonové ztráty. U pojistek považuji za nevýhodu, že nepřeruší všechny fáze a tím mohou poškodit některé 3f spotřebiče.

#112#

[Lukáš Rotrekl]

Pojistky používám pro napojení podružných rozvaděčů, nebo tam kde to vyžaduje výrobce zařízení.
Výhoda je v tom, že když chci zařízení bezpečně vypnout tak z dosahu spodků nebo odpojovače schovám všechny pojistky a nemůže každej jouda kterej de kolem jen tak zapnout jistič s tím že asi vypadl....

Samotné napojení 3f spotřebičů pak už přes příslušně dimenzované jističe, chráníče, motorové spouštěče..... ..

[Jarda Hromada]

Zásadní rozdíl je ve zkratové odolnosti (AKA "vypínací schopnosti"). Běžná pojistka (PN1) vám spolehlivě vypne tvrdý zkrat řádově desítek i stovek kA. Kdežto jističe běžné v bytové výstavbě mívají 10kA.
Proto se na přívodech HDS a podobně používají primárně stále pojistky, protože zkratové proudy v distribuční síti mohou být na úrovni těch 100 kA a jistič by to (lidově) "nevypnul".

A varianta bezpečnějšího odpojení při práci na zařízení je samozřejmě také pravdivá.

[Zbyněk Hála]

Obě varianty mají své výhody i nevýhody a existují společně v mnoha variantách.
Samozřejmě, jak píše p. Jarovec, odpojení obvodu a zabezpečení je s pojistkami jednodušší než s běžnými jističi - to je výhoda pro revize a opravy.
V běžném provozu mám radši jističe kvůli snadnému nahazování po poruše, zejména pro laickou obsluhu. Rovněž při testování zařízení může docházet k vybavení jističů velmi často a dělat si kvůli tomu dostatečnou zásobu pojistek je trochu nepraktické. Někdy je to i otázka zaměnitelnosti a dostupnosti neobvyklých druhů pojistek. Občas tam obsluha dávala šrouby M10x50, protože došly pojistky. U některých pojistkových držáků může nastat úraz el. proudem při dotyku horního konce pojistek, pokud výrobce rozvaděče přivedl přívod na spodní svorky držáku.
Pokud mohu a nejsou předepsány pojistky, tak používám jističe a motorové spouštěče - zejména pro 3fázová koncová zařízení a bytová zařízení. U  spouštěčů může být výhodou rozsah vypínacího proudu - dle štítku motoru - to s pojistkou neuděláte.
V některých případech jsou výhodou doplňkové kontakty na jističi - pro dálkovou signalizaci stavu.

Nicméně v některých aplikacích jsou výhody pojistek jednoznačné, stejně jako jindy výhody jističů.

[IM]

... protože zkratové proudy v distribuční síti mohou být na úrovni těch 100 kA a jistič by to (lidově) "nevypnul".

S těmi 100 kA jste to trochu (spíš pořádně) přehnal

[Václav 3]

V předchozích příspěvcích byly probrány různé aspekty použití pojistek a jističů, jeden však byl opomenut.

 Použití pojistky zaručuje stejné podmínky odpojení poprvé jako po sté, což u mnoha jističů nelze říct - samozřejmě jen tehdy, pokud obsluha je správná a nepoužívají se opravované pojistky, nebo pojistky jiných hodnot. Z toho vyplývá výhoda použití jističů v bytové instalaci a všude tam, kde dochází k obsluze laiky.  

Každý případ použití jistících prvků je třeba posoudit individuálně.

[Rozmahel Vladimír]

"Reakční" čas pojistky je výrazně rychlejší než u jističe. Výhodné u jištění polovodičů. Rychlostí reakce pojistka omezí zkratový výkon prošlý do místa zkratu.

[Georgis Fasulis]

Pokusím se shrnout to, co tu už vesměs zaznělo:

Výhody pojistek:
 - vysoká zkratová odolnost
 - jednoduchost a tím velká spolehlivost
 - rychlost vypnutí zkratu (vypíná dřív, než dojde k nárustu zkr. proudu na max. hodnotu)
 - s bodem předchozím souvisí další úžasná vlastnost pojistek - omezovací schopnost - jinými slovy za pojistkami se mi nemůže bjevit plný zkratový proud daný zkratovým obvodem před pojistkou
 - možnost odebrání vložek při údržbě a tím zabránit neúmyslnému uvedení obvodu pod napětí - v průmyslu je to neocenitelné
 - v neposlední řadě láce (nízká cena)

Nevýhody pojistek:
 - jedno použití
 - nemožnost dálkového ovládání (vypnutí, zpětné nahození po poruše i po obyč. vypnutí)
 - nemožnost nastavení vyp. charakteristik

U jističů je to vše naopak, proto jsou namístě pojistky a i jističe. A jsou situace, kde je jedno, zda dáte jistič nebo pojistku.

[Miroš Jan]

 

[Jirka Š. Svejkovský]

Odpověď na otázku tazatele by měla tudíž znít asi takto:
Nechte to na projektantovi.

[Tomáš Jarovec]

Pokud jde o signalizaci vypálených nožových pojistek, tak to existuje.

Jak je to s tou rychlostí u běžných nožových pojistek, používaných pro jištění přívodních kabelů? Znám případ, kdy tvrdší zkrat vyhodil několik jističů, nevypálil 63 A pojistky, ale shodil nadřazený 100 A jistič. Zřejmě šlo o prudký proudový impulz, který pojistky ustály. Výhoda je, že nahození jističe zvládne každý, ale nožové pojistky by neměla vyměňovat osoba bez kvalifikace - což by znamenalo čekat několik hodin, než přijede odborník.

Pominu-li speciální pojistky pro jištění polovodičů, tak pojistky jsou dobré jako kombinace spolehlivého odpojovače a ochrany proti přetížení nebo větším zkratům.

Domnívám se, že pojistky jsou vhodnější než jističe u malého napětí, kde tečou větší proudy, např jištění akumulátoroven nebo 24V sítí kvůli menšímu úbytku napětí, možná i menší indukčnosti.

[Kamil Novák]

... ale nožové pojistky by neměla vyměňovat osoba bez kvalifikace ...

Nesmí ! 

[Roman Závodný]

- Menší zkraty (řádově do 15x In) vypíná jistič rychleji. Kdo se pohybuje v terénu, dá mi za pravdu, že desítky kA jsou poměrně vzácné.
- Vypínací schopnost jističú malých amperáží (cca do 8A) je 100 kA. Tyto zkraty samozřejmě nevypíná, ale díky vlastní impedanci omezuje.
- Jističe mají omezující schopnost. Umožňují tzv. kaskádování (použitá nižší zkratová vypínací schopnost přiřazeného jističe, díky omezující schopnosti předřazeného jističe).
- Nevýhodou je vyšší ztrátový výkon (teplo),  který je potřeba odvést, případně zaplatit.

[Miroš Jan]

To: Roman Závodný

Človíčku coto tady melete! Laskavě si přečtěte všechny příspěvky, a pak můžete argumentovat. 
Vaše tvrzení (jističe malých ampéráží cca do 8A je vypíncí schopnost 100kA)
Laskavě si přečtěte aspoň jeden katalog výrobců těchto jističů, a zjistíte, že vypínací schopnost těchto jističů, aniž by se poškodily je  10 kA!!!
Při těch 100 kA, se ten jistič vypaří.
 

[Jirka Š. Svejkovský]

Při těch 100 kA, se ten jistič vypaří.
 

Asi myslel motorové jističe (spouštěče) 

[Miroš Jan]

Jistič a spouštěč motorů je dost velkej rozdíl 

[Petr J.]

To: Miroš Jan  

Pan Roman Závodný má v principu pravdu!! Jak už tady vícekrát zaznělo, jističe i pojistky omezují zkratový proud obvodem. Obvod, ve kterém může nastat 100kA zkrat (při 230V) má impedanci smyčky 0,0023ohm, přičtete-li k tomu impedanci jistícího prvku, což je pro 8A jistič LPN 0,0174ohm, už vám klesne možný zkratový proud na 11,7kA a to ještě jistič nic "neudělal",  jen je v obvodu vložený jako další impedance. Samozřejmě toto snížení zkratového proudu není konečné, jistič svojí činností "zhášením" průběh zkratu ještě více omezí, má k tomuto účelu např. zhášecí komoru. Takže maximum zkratového proudu který vám takovýmto obvodem projde, bude třeba jen 8kA, ale v katalogu by si výrobce napsal že jistič spolehlivě vypíná 100kA. Jističe 63A omezí 10kA zkrat na cca 6kA, taky přes tento jistič neprochází 10kA. Ale v katalogu je vypínací schopnost 10kA, protože bez jistícího prvku by v tomto obvodu k 10kA zkratu došlo.

Samozřejmě těch 100kA je přehnaných a těžko se s nimi dá argumentovat, na takovéto parametry zkratového obvodu to snad ani nikdo nezkouší. Obecně platí, že čím nižší amperáž jističe, tím více daný přístroj omezuje zkratový proud a tím větší má vypínací schopnost a jističe malých ampéráží, spíše pod 2A, nemají problém s 20kA...30kA.

s pozdravem

petr j.

[Pavel Ryšavý]

Miroš:
Závodný zas až tak úplně nekecá, ve starším katalogu OEZ jsou u jističů LSN odstupňované zkratové schopnosti a pro jističe do In<2A je to  20kA (obvyklé je 10kA) Ale těch 100 asi přepískl