Lze za rozvaděč považovat rám bez zadní stěny?

[Milan Jakeš]

Ač jsem taky zastáncem nerezu, tak kondenzace to zabíjí, stejně jako plasťáky.

Přivádět vlhký vzduch do ER by mohl také husí krk z vnitřku budovy - pak by byla náprava velmi snadná. Ale nebude-li ER dýchat, taky si dovedu představit, že bude stačit i difúze vody skrz zeď.

[Miroš Jan]

Ač jsem taky zastáncem nerezu, tak kondenzace to zabíjí, stejně jako plasťáky.
Bez dodatečný montáže ventilace, dřív nebo později selže HJ.
Do hodin a FMX mi nic není, ale dlouhodobě se nevydrží koupat ani FAZ.
V tomto ohledu je nejlepší řešení tenkocement, který ale zase zabil výrobce plastovými dvířky, nebo nerez variantou za poněkud přepálenou cenu, pokud už ho rovnou nevyřadil z nabídky.

A tpo si neumíš poradit s tou kondenzací?
Já teda ano.

[Jiří_Hrubý]

Přivádět vlhký vzduch do ER by mohl také husí krk z vnitřku budovy - pak by byla náprava velmi snadná. Ale nebude-li ER dýchat, taky si dovedu představit, že bude stačit i difúze vody skrz zeď.

V případě nerezu je to otevřenou konstrukcí ve zdi. Husí krk z objektu s teplým vzduchem by paradoxně mohl naopak pomoct, ale taky ne vždy. U plasťáků to dělají jen ty prudký výkyvy teplot.

A tpo si neumíš poradit s tou kondenzací?
Já teda ano.

Umím, ale za cenu úpravy výrobku. Nerez vyrovnávače ale vyjdou na půl ceny levnýho nerezáku. Výrobci to ani neřeší jako příslušenství, až na plastový verze co dodává DCK.
Jestli na to máš lepší fígl, pouč mě, ale vytírání rozvaděče, vytápění, nebo siliku nepovažuji za rozumný řešení.

[Miroš Jan]

Používáme hotový výrobek, od RITTALU. Zatím to funguje. Použito u 10 ks malých skříní ve venkovním prostoru. V provozu cca 15 let. Samozřejmě je to hodně individuální, protože hodně záleží na okolním prostředí.

[Miroš Jan]

Zapomněl jsem, že nejen okolí, ale i daná lokalita.

[Deductio]

Ti chlapi vědí co dělají.
https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,47452.msg371253.html#msg371253
Štítek na rozvaděči, kondenzaci vody nezabrání.
Jestli není štítek na té desce, tak nalepí štítek firma nebo majitel odběrného místa, podle toho jestli se spolu domluví.

[Jiří_Hrubý]

Používáme hotový výrobek, od RITTALU. Zatím to funguje. Použito u 10 ks malých skříní ve venkovním prostoru. V provozu cca 15 let. Samozřejmě je to hodně individuální, protože hodně záleží na okolním prostředí.

Ventilační průduch v IPx4 na sto způsobů.
Jasný, dělá to tak každej, kdo cítí nějakou zodpovědnost za svoje dílo a zjistí, že bedna je náchylná kondenzaci.
Bohužel, dodnes jsem nenarazil na výrobce, který by dával ventilaci jako standard.
Při lisování dvířek se to úplně nabízí. Z vnitřní strany pak stačí dát nerez síť a problém je vyřešen a pochybuju, že příplatek za takový řešení by byl větší, než náklady na dodatečnou úpravu.
Navíc při špatně zvoleném postupu vytvoření díry pro větrání, hrozí rozvoj důlkové koroze. Zkrátka když to někdo místo lochovačky vezme bruskou.

[Jan Franěk]

Štítek na rozvaděči, kondenzaci vody nezabrání.

A jak si mám vaši reakci vysvětlit? Že štítek na rozvaděči není potřeba? To je váš odborný názor?

Jestli není štítek na té desce, tak nalepí štítek firma nebo majitel odběrného místa, podle toho jestli se spolu domluví.

Jaký majitel? Podle vás si každý může svévolně vyrobit a nalepit štítek na cokoliv? To snad nemyslíte vážně 

A co by podle vás na takovém štítku na premixové desce bylo třeba za normu a další údaje? To mě opravdu zajímá. předem  za odpověď.

[Miroš Jan]

Ventilační průduch v IPx4 na sto způsobů.
Jasný, dělá to tak každej, kdo cítí nějakou zodpovědnost za svoje dílo a zjistí, že bedna je náchylná kondenzaci.
Bohužel, dodnes jsem nenarazil na výrobce, který by dával ventilaci jako standard.
Při lisování dvířek se to úplně nabízí. Z vnitřní strany pak stačí dát nerez síť a problém je vyřešen a pochybuju, že příplatek za takový řešení by byl větší, než náklady na dodatečnou úpravu.
Navíc při špatně zvoleném postupu vytvoření díry pro větrání, hrozí rozvoj důlkové koroze. Zkrátka když to někdo místo lochovačky vezme bruskou.

Jak jsi přišel na to krytí IPX4?
To co používáme, je v krytí IP68.

[Milan Jakeš]

Husí krk z objektu s teplým vzduchem by paradoxně mohl naopak pomoct, ale taky ne vždy.

Vzduch:
teplota 20oC, vlhkost 50%rel, 8,5g/m3 H2O
teplota 0oC,   vlhkost 100%rel, 4,5g/m3 H2O

Takže typicky se vám pak v ER z 1m3 vzduchu z vnitřku budovy vysráží 4g vody. To je cca čajová lžička. Ale třeba jsem vás jen nepochopil  .

[Jiří_Hrubý]

Jak jsi přišel na to krytí IPX4?
To co používáme, je v krytí IP68.

Protože je to dostačující pro dané užití a v případě některých plastových ventilaček je to i výrobcem uvedená hodnota (DCK, Legrand).
V nerezu je výběr omezený, pouze IP68 a jak už jsem psal výše pro danou aplikaci neekonomický. V případě, že se použije plast, je v celku jedno, jaké krytí (x4,x5,x8) bude mít.

Vzduch:
teplota 20oC, vlhkost 50%rel, 8,5g/m3 H2O
teplota 0oC,   vlhkost 100%rel, 4,5g/m3 H2O

Takže typicky se vám pak v ER z 1m3 vzduchu z vnitřku budovy vysráží 4g vody. To je cca čajová lžička. Ale třeba jsem vás jen nepochopil  .

Počítáte správně, ale myšlenka byla na situaci s nějakou čtyřicítkou, padesátkou vrapovkou s desítkou kabelem, a ne hermeticky utěsněnými dvířky, kdy tento průduch navíc v ideálním případě způsobí "nějakou" cirkulaci v rozvaděči, Byť dvířka budou pořád kritickým místem.
 

[Milan Hudec]

A jak si mám vaši reakci vysvětlit? Že štítek na rozvaděči není potřeba? To je váš odborný názor?

Jaký majitel? Podle vás si každý může svévolně vyrobit a nalepit štítek na cokoliv? To snad nemyslíte vážně 

A co by podle vás na takovém štítku na premixové desce bylo třeba za normu a další údaje? To mě opravdu zajímá. předem  za odpověď.

Co más furt s těmi štítky?
V elektromeraku stejně oteplení nespočteš.

[Jan Franěk]

Co más furt s těmi štítky?

Proč já?    Co se mi to furt snažíš podsouvat?  

 Jde o požadavky distributora. Ty ostatně kopírují i zákonné požadavky a příslušné normy.  

TO že to občas prochází i v rozporu s jejich vlastními PP, je jistě k zamyšlení.

[Jiří_Hrubý]

Jakožto požadavek distributora, je to ošetřeno v PNE 357030-ed.2 (a je tam mimochodem zohledněno i zateplování, což málokdo řeší ohledně uložení do polyše).
Ovšem neplatí retrospektivně, takže v určitých případech to jde i bez štítku, ale u rozsáhlých úprav typu FVE a nových OM, už je situace jiná.
Požadavek na štítek vzešel z  důvodu, že u nových OM je pak snadné jednoznačně určit typ rozvaděče uzpůsobený PP daného distributora.
U premixky se pak postupuje podle metodiky a je-li správně vydrádována a osazena v odpovídající bedně (ať už dřevo, plech, nebo tenkocement) není to důvod k neosazení.
Přišroubování premixky v úvodu vlákna na cihly do výklenku s dalším rozvaděčem, není standardní provedení a bude to starost pro majitele OM.

[Jan Franěk]

Jakožto požadavek .....

Jj, vidíme to stejně a píšeme o tom samém v podstatě už od začátku. Dotaz se ale jedná úprav OM  s FVE řešením. Proto jsou naše reakce takové, jaké jsou.

[Deductio]

Na svůj majetek si každý může nalepit svůj štítek, např. takový:

--------------------
| Jméno Příjmení |
| Adresa             |
|------------------|
|       OM            |
| Datum výroby  |
| IEC 61439-5    |
--------------------

[Milan Hudec]

Každý dle svého vkusu, nefanda štítků nebude mít žádný, zapálený štítkovatel třebas certifikace pro celý svět.

[Rozvodak]

Přidám svůj pohled na věc.

Dle mého, ČEZ promarnil příležitost jak si vynutit změnu umístění a lepší technické parametry odběrných míst.

Obzvláště v této době, kdy jsou ceny EE na výši a brzy bude problém to všechno uhlídat (netechnické ztráty).

U nás se předělává všechno do oplocení (FVE),  nebo se vyměňují celé rozvaděče. V síti je jen pár procent odběrů které jsou nepřístupné a zastaralé.

Rozvaděč v počatečním dotazu by neměl projít přes RT, deska ani není původní.

Druhá věc, nesmysl cpát měřenou a neměřenou část pod jeden kryt...

Ono by to mohlo fungovat i u ČEZu, jen by se muselo chtít. Je to asi moc práce, oslovit místní firmy ohledně spolupráce na neměřených částech a zavést fungující model.