Je možné do dvojzásuvky dát dva různé okruhy a různé systémy?

[František Šohajda]

Díval jsem se na TV a byl tam nějaký pořad o prof.Neužilovi (kardiochirurg) a jak byl u pacienta na JIPu tak na zdi jsem několikrát viděl klasickou dvojzásuvku (Clasic ABB) a byla přemalována spodní polovice na zelenou (přes FI) a horní polovina celá žlutá (přes IZO.trafo).

Zásuvek tam bylo několik na zdi a měli na sobě vidlice na 230V zapojené!
Za 40 let u elektro ve zdravotnitcí  jsem "zíral"!

[Jiří Schwarz]

Pokud je více zásuvek v jednom rámečku, je možné aby byly na různých okruzích, i různých sítích (soustavách),  mělo by to být jasně označené např. barvou

Ale v jedné dvojzásuvce nesmí být dva různé přívody a dokonce to u běžného provedení ani není konstrukčně možné

[František Šohajda]

Pokud je více zásuvek v jednom rámečku, je možné aby byly na různých okruzích, i různých sítích (soustavách),     mělo by to být jasně označené např. barvou

Ale v jedné dvojzásuvce nesmí být dva různé přívody a dokonce to u běžného provedení ani není konstrukčně možné

To byla jedna krabice 68 a v ní jedna dvojzásuvka a ta do poloviny měla jinou barvu-dle zdravotnictví!
Asi přestříkáno sprayem.
Zásuvky byli od sebe cca 15 cm, každá jen v jedné krabici-dle obrazovky TV.
Právě že by mě osobně zajímalo,jak to experti zapojili na dva diamterálně rozdíné okruhy??

[Pavel Horský]

Nelze.
Pokud někdo dvojzásuvku mechanicky rozdělil na dvě, hrubě porušil vše co mohl. A divím se, že to  prošlo revizí.

[Václav Třetí]

Ono je to s těmi dvojzásuvkami složitější. Na konci 50. let se začaly vyrábět zásuvky polozapuštěné řady 5022 (do omítky),  určené pro moderní montáž plochými vodiči AGY. V této řadě vznikla první verse dvojzásuvek, při které tehdá využili konstruktéři dva strojky z jednozásuvky namontované na společný základ pro dvojzásuvku. Ta měla zásadní chybu, že měla otočené ochranné kolíky k sobě. Pracovní kontakty byly propojené plíšky, které bylo možné odstranit a strojky oddělit. To byly typy 5022-11 (jednozásuvka) a 5022-12 (dvojzásuvka).

V 60. létech došlo k modernisaci a začala se vyrábět první verse dodnes vyráběných dvojzásuvek. Strojek byl složen opět ze dvou dílů, ale ochranné kolíky byly již na stejné straně. Toto provedení  mělo též propojovací plíšky a šlo elektricky oddělit kontakty. Na spojovacích plíšcích bylo navíc vyraženo "Dotáhni",  což byla reakce na provedení 5022-12, kde montážníci zapomínali dobře dotáhnout šroubky na obou strojcích. Tento typ se vyráběl až do r. 1976, kdy vznikl nový typ strojku, který byl již z jednoho kusu. To souviselo s přechodem na 16A provedení zásuvek pro rozvody podle nových požadavů jistěné 16(15)A jističi. Od této doby již byly kontaktní  můstky pro L a N  vcelku. Tak jsou strojky dvojzásuvek vyráběny dodnes, čili rozpojení není možné jinak něž hrubým zásahem - přeříznutím.

[pegas100]

Díval jsem se na TV a byl tam nějaký pořad o prof.Neužilovi (kardiochirurg) a jak byl u pacienta na JIPu tak na zdi jsem několikrát viděl klasickou dvojzásuvku (Clasic ABB) a byla přemalována spodní polovice na zelenou (přes FI) a horní polovina celá žlutá (přes IZO.trafo).

Zásuvek tam bylo několik na zdi a měli na sobě vidlice na 230V zapojené!
Za 40 let u elektro ve zdravotnitcí  jsem "zíral"!

Také to může být úplně jinak, protože jste to neměřil a nerozebral. Třeba ty barvy znamenají něco jiného.

[M. Charvát]

Nejspíše máte na mysli toto video, cca ve 14té minutě:

[František Šohajda]

Nejspíše máte na mysli toto video, cca ve 14té minutě:


ANO, to je přesně ONO!!   ...

Nelze.
Pokud někdo dvojzásuvku mechanicky rozdělil na dvě, hrubě porušil vše co mohl. A divím se, že to  prošlo revizí.

A ještě by to mělo projít TIČRem!!

[František Šohajda]

Také to může být úplně jinak, protože jste to neměřil a nerozebral. Třeba ty barvy znamenají něco jiného.

Barvy zásuvek ve zdravotnictví je alfa a omega elektrikáře! Pokud si plete barvy zásuvek, může to být hodně nebezpečné hlavně pro pacienta ,  ba i život ohrožující !

[Martin Kurka]

Mně to připadá, že to je tak trochu berlička pro označení zásuvky s izolovaným obvodem a zárověň se záskokem do 2 minut. Protože pro tuto kombinaci není žádná barva určená, tak na žluté dvojzásuvce přitříkli zelený "proužek". Jinak si to nedovedu vysvětlit. Konstrukčně si nedovedu představit, jak by u moderních dvojzásuvek šly obvody horní a dolní části oddělit, aniž by se zásuvka/kontakty nerozpadly.

[pegas100]

Ve zdravotnictví se též pohybuji a nezdá se mi, že by vedle sebe v takovém počtu byli zásuvky ZIS.
Těch se dává jako šafránu.
Spíše to bude jak píše pan Kurka.

[Milan Hudec]

...

[Jiří Kantner]

Já bych se vyvaroval jakýchkoliv soudů ohledně vnitřních úprav provedení  dvojzásuvky, která je  ve filmové ukázce.  Propojení  horních a dolních zdířek je možné u této dvojzásuvky  oddělit a mechanicky tím dvojzásuvka neutrpí, nic nevypadává a vidlice jde zasunout bez obtíží. Je to ovšem podstatný zásah do konstrukce výrobku (prostě megaprasárna) a nevěřím že by někdo něco takového provedl (ve velkém) a navic na tak citlivém díle, jako je  instlace elektriky v nemocnici.
Dokud tu zásuvku neuvidím odkrytovanou, věřím že jediná  její úprava spošívá v barevném nástřiku krytu.

[František Šohajda]

Ve zdravotnictví se též pohybuji a nezdá se mi, že by vedle sebe v takovém počtu byli zásuvky ZIS.
Těch se dává jako šafránu.
Spíše to bude jak píše pan Kurka.

Je pravda, že jsme ji neměli rozebranou! Ale taková kombinace žluto-zelená je zakázaná pro možný nějaký omyl!!
To Pegas:
U zásuvek JIP,ARO už stará norma říkala že min 18-20 ks zásuvek pro jednu postel!
To platí i dnes!

[Jan Kelbich]

Ta měla zásadní chybu, že měla otočené ochranné kolíky k sobě.

Přemýšlím, jestli to bylo špatně, nebo dobře .....

Strojek byl složen opět ze dvou dílů, ale ochranné kolíky byly již na stejné straně. Toto provedení  mělo též propojovací plíšky a šlo elektricky oddělit kontakty.

Toho využívala jedna dávná konstrukce, tuším z ARA, šlo o časovač pro "zvětšovák",  který současně ovládal i osvětlení fotokomory. K tomu účelu měl vzadu dvojitou jednofázovou zásuvku, kde byl jeden pól přerušen, aby mohly být zásuvky ovládány samostatně. Fungovalo to, měli jsme to doma.

Tak jsou strojky dvojzásuvek vyráběny dodnes, čili rozpojení není možné jinak něž hrubým zásahem - přeříznutím.

Potom už ale nejdou namontovat zpět do strojku. Jedině je tam tak přilepit nějakým superlepidlem .....

[František Šohajda]

Toho využívala jedna dávná konstrukce, tuším z ARA, šlo o časovač pro "zvětšovák",      který současně ovládal i osvětlení fotokomory. K tomu účelu měl vzadu dvojitou jednofázovou zásuvku, kde byl jeden pól přerušen, aby mohly být zásuvky ovládány samostatně. Fungovalo to, měli jsme to doma.

To bývali takové domácí nevychytávky.. .Mohlo to být na jednu fázi.
Ale tady u toho jsou jiné systémy napájení jedna TN-C-S a druhá z izolovaného trafa....
Značení je všude jednotné jak u nás tak jem byl v Rakousku,Německu na klinikách a pod....všude je to stejné!

[Václav Třetí]

... vznikla první verse dvojzásuvek, při které tehdá využili konstruktéři dva strojky z jednozásuvky namontované na společný základ pro dvojzásuvku. Ta měla zásadní chybu, že měla otočené ochranné kolíky k sobě.

Přemýšlím, jestli to bylo špatně, nebo dobře ...

Špatně bylo to, že docházelo ke komutaci L a N mezi jednotlivými vývody dvojzásuvky. Z uživatelského hlediska bylo zajímavé, že by bylo možno použít dvě úhlové vidlice v jedné dvojzásuvce najednou. Což ovšem nepřicházelo příliš v úvahu, protože v té době u nás takové vidlice ani neexistovaly. Ty se začaly vyrábět až v roce 1972. Stejně tak se nevyráběly v tuzemsku flexošňůry s úhlovou vidlicí.

Toho využívala jedna dávná konstrukce, tuším z ARA, šlo o časovač pro "zvětšovák",    který současně ovládal i osvětlení fotokomory. K tomu účelu měl vzadu dvojitou jednofázovou zásuvku, kde byl jeden pól přerušen, aby mohly být zásuvky ovládány samostatně. Fungovalo to, měli jsme to doma.

Já jsem se s použitím dvojzásuvky s oddělenými vývody setkal i v profesionálním výrobku TESLA z první poloviny 70. let. Jednalo se o zesilovací a ovládací pult pro jazykové učebny, kde každý žák měl sluchátka s mikrofonem a mohl poslouchat a zároveň odpovídat. Vyučující měl možnost jednotlivé žáky odposlouchávat a případně i jejich odpovědi nahrávat. Zařízení mohlo ovládat také diaprojektor a synchronisovat promítání snímků se zvukovým doprovodem nahraným na cívkový magnetofon  (řady B4). Zásuvka byla zapojena tak, že jeden vývod byl stále pod napětím, druhý vývod byl ovládaný relé. Z hlediska tehdejších norem nebyl problém, celý pult byl napájen z jednofázové zásuvky přes vidlici a vypnutím hlavního vypínače zařízení byly obě části dvojzásuvky vypnuté.

P.S. Jen pro zajímavost dodám, že v Polsku je běžně k dispozici dvojzásuvka našeho provedení, která má ochranné kolíky také u sebe (jako náš první model),   ovšem pracovní kontakty mají společný neoddělitelný můstek. Před několika léty je měl nějaký moravský elektroodbyt v nabídce, velice brzy je však z prodeje stáhli. Dnes lze tyto zásuvky objednat na Allegru - což nedoporučuji.