Asi si nerozumíme v termínech, tj. za neizolovaný hromosvod považuješ pouze Faraklec....?
Pak by ovšem pravidlo jednoho svodu platilo nejen pro HVI, ale i holé vodiče, pokud by u něho nehrozil přeskok.
Ano, troufám si říct, že v takto definované skupině řešení tvoří HVI pouze malou část možných řešení. Je to dobře vidět na příkladu izolované jímací soustavy, která se používala před zavedením izolovaných svodů. Tehdy se pro fixaci využíval hlavně sklolaminát (GFK/GRP) a přidávaly se zesílené sloupy pro kₘ=0,5.
Vodiče HVI se používají, protože jsou rychlejší, jednodušší a ve výsledku i levnější řešení, které se využívá přibližně 10 let.
Nebo norma považuje za izolovanou soustavu pouze HVI, ale pak by vznikla další podskupina, tj.není to izolované +není to Faraklec, ale vyhovuje dostatečná vzdálenost.
V normě se slovo "izolovaný" objevuje i ve spojení s LPS, který není ve fyzickém kontaktu s materiálem objektu, a proto není potřeba uvažovat oteplení vodiče. To je při používání slitin hliníku a mědi stejně zanedbatelné.
Pokud bych tvořil normu já a nikdo by mi do toho nezasahoval, udělal bych ji jako rodokmen se společnými částmi a následným rozdělením na izolovanou a neizolovanou cestu, doplněnou o příklady prolnutí. Současné namixování vede k chybám a nesprávným interpretacím ignorujícím fyzikální zákony.
I tak, je z hlediska vysvětlení současná norma lepší než předchozí, kterou bylo možné zcela pochopit až s příchodem současné řady norem.
Historické okénko:Za oddálený hromosvod se považovaly do 50. let stožáry vedle objektu nebo zavěšený hromosvod, který nebyl v kontaktu s objektem a dodržoval minimální vzdálenost 3 metry (někdy 2,5 metru). Dokonce v českých normách byl zákaz vést svody po stěnách domu kde byla elektrická instalace.
Od 90. let se u nás začalo používat označení "oddálený hromosvod" pro to, co bylo dříve nazýváno "podepřeným".
Autor
