Jak může domovní automatizace pomoci snížit energetický odběr objektu?

[Tým Elektrika]

Jak může domovní automatizace pomoci snížit energetický odběr objektu?
    Jak může domovní automatizace pomoci snížit energetický odběr objektu? Proč by tak mělo být? Nestačí jednoduše zateplit objekt a vybavit jej tepelným čerpadlem, fotovoltaickým i panely a navíc zvažovat výhodně na spotovém trhu? Každý ze systémů má přece svůj řídící blok. Pak je nějaká systémová, chytrá, či inteligentní instalace zbytečným komfortem, ne?
   

    Související ...
    ... elektrovinka k tomuto diskusnímu vláknu zde!
   



   

Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?

   

Jak může domovní automatizace pomoci snížit energetický odběr objektu?

   

[Milan Hudec]

Pomůže, a troufám si tvrdit, že při správném nastavení výrazně.
Jen je třeba se rozhodnout, jestli onu částku o kterou stejně přijdu strčím dodavateli energie nebo spořícího systému.

[Milan Jakeš]

Když si dají lidi TČ a podlahovku, tak vzhledem k velké tepelné setrvačnosti podlahovky to žádný řídící systém nezachrání.

[Milan Hudec]

Když si dají lidi TČ a podlahovku, tak vzhledem k velké tepelné setrvačnosti podlahovky to žádný řídící systém nezachrání.

Nesouhlasím.
Nedostatkem je vždy jen odfláknutá regulace s prognózou následného děje.
"Školník co rozfofruje kamna před koncem vyučování".

[David Hruda]

Když si dají lidi TČ a podlahovku, tak vzhledem k velké tepelné setrvačnosti podlahovky to žádný řídící systém nezachrání.

Takže když odjedu na dva týdny na hory a syn jezdí že školy na víkend zhruba jednou za měsíc, nemá smysl snižovat v jeho pokoji/ v celém bytu teplotu? 

[Jiří_Hrubý]

Ale vždyť má pravdu. Mám dvě cimry na jih, když zasvítí slunce, je tu během chvíle 24°,  kdybych zavřel v panice ventil na rozdělovači, okamžitý efekt to mít nebude a až se za hodinu slunce posune, budu zapínat ještě konvektor, aby to zadýchal, než se zase prohřeje podlaha.
A když pojedu na týden, existuje režim protizámrz a stejně tak snadno lze nastavit během pár minut i průtoky v rozdělovači.
Ale celé je to o tom, jak pravil ten pán ve videu, co má jistě kurz "jak hodně mluvit a vlastně nic neříct",  a sice o uživatelském komfortu, který někdo zaplatit chce, jiný nechce a následně to, co by investoval do komfortního řešení, se stejným komfortem protopí a bude to nula od nuly.
Na hraní a předvádění dobrý, kdo neřeší (bavím se no běžný chalupě 4-6 cimer) zanedbatelnou úsporu, nebo na to má, to řešit nebude a kdo zas řeší každou korunu na to mít stejně nebude a nanejvýš přiškrtí radiátory.
No a u větších budov to poběží na větším plcčku a kde jsem se s něčím takovým setkal (archiv, knihovna, kulturák...),  byl simatic.

[David Hruda]

A když pojedu na týden, existuje režim protizámrz a stejně tak snadno lze nastavit během pár minut i průtoky v rozdělovač. ...

Tak určitě... 

[Milan Jakeš]

Pokud vytápíte objekt pomocí radiátorů, tak teplotu v objektu můžete regulovat úplně na povel. Pokud jej ale vytápíte skrz podlahovku, tak teplota v místnosti reaguje taky klidně po 4hod. Takže ráno přijdete do kanceláře a ještě 4hod je tam zima. Pak se vyjasní obloha, a zbytek pracovní doby je tam kvůli slunci nesnesitelné horko. Neznám žádné PLC, které by umělo pode meteopředpověd i dopředu reagovat na budoucí vyjasnění oblohy.

U nás doma například rádi intenzivně větráme. Nejčastěji ráno (v noci topíme jen minimálně). S podlahovkou budete buď topit do otevřených oken a nebo pak budete v zimě. S radiátory pustíte po zavření oken do topení klidně 60oC a máte okamžitě velmi příjemné klima. I když pro TČ je těch 60oC už asi skoro nedosažitelná teplota.

Za mne když už podlahovku, tak jen do koupelny a samozřejmě v kombinaci s radiátorem / žebříkem.

[David Hruda]

Pokud vytápíte objekt pomocí radiátorů, tak teplotu v objektu můžete regulovat úplně na povel. Pokud jej ale vytápíte skrz podlahovku, tak teplota v místnosti reaguje taky klidně po 4hod. Takže ráno přijdete do kanceláře a ještě 4hod je tam zima.

Velice složitá matematická uloha: přijdu do kanceláře v 7:00 a odejdu v 16:00. Setrvačnost podlahy je 3 hodiny. V kolik mám zvýšit teplotu a v kolik snížit tak, abych měl teplo v době, kdy chci?   
(samozřejmě mohu přijít a začít kroutit ventily v rozdělovači, a před odchodem taky, ale myslím, že to nikdo normální nedělá).
Ten zbytek nemá smysl komentovat.
Jedni podlahové topení mají, a ti druzí na něj nadávají.

[Milan Jakeš]

Jsem věru rád, že s podlahovkou osobní zkušenost nemám. Mám teď ale rozdělanou doma jednu z koupelen a tam o vyhřívání podlahy elektrikou uvažuji.
Popsaný příklad s kanceláří mám konkrétně od bráchy. Ve skutečnosti nešlo o kancelář ale o velkoprodejnu s materiálem pro truhláře. Každý, kdo ví něco o regulaci, tak taky ví, že pokud mu do regulace vstupují nepředvídateln é faktory, tak velké dopravní zpoždění vyeliminovat prostě nelze.

[David Hruda]

Rádio Jerevan: je pravda, že v kanceláři je zima?
Ano, je to pravda. Sice se nejedná o kancelář, ale o velkoprodejnu. A nevíme to přesně, protože to říkal bratr, který to slyšel od souseda ve výtahu. 
Některé diskuse jsou velice zábavné.

[Milan Jakeš]

Brácha tam minimálně rok pracoval. Pak se zas vrátil do své předchozí práce v zahraničí - poměry v ČR mu už holt nejsou dost echt.

Vy ta TČ a podlahovky asi považujete za nevím co. Normální člověk ale rychle pochopí, že když se to prakticky nedá smysluplně regulovat, tak že je to dobré akorát na ...  .

[David Hruda]

... Normální člověk ale rychle pochopí, že když se to prakticky nedá smysluplně regulovat, tak že je to dobré akorát na ...  .

To, že něčemu nerozumíte nebo to neumíte neznamená, že to neumí někdo jiný.
Reguluji své podlahové topení velmi smysluplně a určitě nejsem sám.

[Milan Jakeš]

Vy úspěšně regulujete podlahovku s 3hod dopravním zpožděním? Aha, tak to "regulací" každý myslíme něco naprosto jiného  .

[David Hruda]

... každý myslíme něco naprosto jiného  .

Mýlíte se. Já (respektive systém) reguluji, a vy "myslíte".

[Jiří_Hrubý]

Tak určitě... 

No to zcela nepochybně, instalateřina není atomový výzkum a v dobách zoufalého hledání solidních řemeslníků, jsem se to holt musel naučit sám.
Kdybych usoudil, že se bez PLC neobejdu, dám ho tam, ale používám jen dva režimy a sice buď topí všechno s tím, že přes ESBE termoventily se nastaví teplota do jednotlivých podlah, nebo přepnu na protizámrz a topím na 10°.
Podlahovka je fajn, o tom nepolemizuju, nejvýhodnější je ale když jede pořád. Ten náběh stejně požere podlaha na akumulaci. A jsem rád i za radiátory a konvektory v podlaze, protože v přechodném období jaro podzim, stačí trochu zatopit v krbovkách, protože dostat se z 18° na 23° na vzduchu pomocí podlahovky, znamená 6 hodin práce pro tepelko.
Ideální je dlouhodobý mráz, to jede podlaha nonstop jen s nočním útlumem a  je to fajn.

[Milan Jakeš]

Mýlíte se. Já (respektive systém) reguluji, a vy "myslíte".

Regulace je pro mne především příslušná matematika a fyzika regulovaných systémů. Na VŠ jsem sice nakonec skončil u mikroelektroni ky ale kamarád z kybernetiky mi občas nosil úlohy, se kterými neuměli hnout. Protože jsem napůl studoval i MFF teoretickou fyziku, tak se občas jejich učitelé nad mými řešeními pozastavovali. Ono např. znalost funkcionální analýzy nepatřila mezi vybavení VŠ studentů, ale byla nutná pro hlubší studium kvantové fyziky. Mnohé jsem ale vlivem specializace už zapomněl.

[Deductio]

Zvýšení nákladů za energetický odběr objektu o vlastní spotřebu domovní automatizace při:

6Kč za kWh o 1600Kč za rok,
7Kč za kWh o 1800Kč za rok,
8Kč za kWh o 2100Kč za rok,
9Kč za kWh o 2400Kč za rok ...