Může být stejná hodnota jističe na zásuvku jako hodnota jističe hlavního?

[Vladimír Štemberg]

Jak správně napsal kolega Ižák,  proud protékající obvodem je v kterémkoliv bodě tohoto obvodu stejný, Kirchhofovy zákony platí bez ohledu na průřez vodičů a přechodové odpory. Zapomněl ovšem na jednu maličkost. I když světelným obvodem nepoteče žádný proud, proud tekoucí hlavním jističem bude větší, než proud tekoucí jističem zásuvkového obvodu, a to o proud daný vlastní spotřebou elektroměru. Ale tento proud je naprosto nepodstatný, je řádově 10000x menší, než je vybavovací proud tepelné spouště jističe a řádově miliónkrát menší, než špičkový proud, který poteče obvodem při tvrdém zkratu. Zda při přetížení nebo zkratu (při nulovém proudu světelným obvodem) vypadne hlavní nebo zásuvkový jistič nebo oba, závisí pouze na jejich výrobních tolerancích. Vliv může mít i rozdíl teplot obou jističů.

[Jiri Velich]

Co se týče jištění, je to naprosto jedno, protože selektivitu stejně nejste schopen dodržet. RT, který tvrdí, že je to špatně, kecá. Nemá své tvrzení čím podložit.

Já bych se odkázal na ČSN 332130 ed.2 čl. 7.6.10 a ČSN 33 2000- 1 ed. 2 čl.314.1

[Hugo K.]

Vidím v této diskuzi zajímavý nápad pro laboratorní cvičení.
Zapojit dva jističe stejných hodnot přes několik metrů vodiče  v sérii a takových 100 zkratů v různou denní i noční dobu za sebou. Po 25 zkratech měnit pozici jističe. Kdyby měl někdo čas, chuť a odvahu.... Rád počkám na výsledek.

[Radim Strycharski]

Já bych se odkázal na ČSN 332130 ed.2 čl. 7.6.10 a ČSN 33 2000- 1 ed. 2 čl.314.1

Formálně vzato byste se v roce 2017 měl odkázat na ČSN 33 2130 ed. 3 a nikoli ed. 2. Jinak z poukazu na čl. 7.6.10 lze právě zjistit, že hodnota hlavního jističe může být prakticky libovolná a nezávislá na dále zařazených jističích.

Článek 314.1 ČSN 33 2000-1 ed. 2 je obecnou informací, jak se mají členit obvody a proč. Je to pokyn pro projektanta, aby si uvědomil, že on má určit ve spolupráci s investorem, co je to nejmenší možná míra omezení potíží v případě poruchy. Protože třeba zrovna u garáže může být ta potíž z nedodržení selektivity obrovská (vzdálený a nepřístupný elektroměrový rozvaděč) a zrovna tak bezvýznamná (elektroměrový rozvaděč za rohem). Takže revizáci se nemají co dohadovat a mají respektovat dříve učiněné rozhodnutí odpovědnými osobami (projektant, investor, "garážmistr" apod.).

[Peter Munka]

Vcerajsi nevyziadany pokus : zamena ziarovky 230V / 40W  za ziarovku 24V / 40W sposobila vypnutie dvoch Moelerov za sebou : 6A na svetelny okruh, aj 25A spolocnych priestorov. Cakal som lepsiu selektivitu ...

[Jirka Š. Svejkovský]

Cakal som lepsiu selektivitu ...

Na vypnutí 25A s charakteristik ou B potřebujete impedanci menší, než 1,84 Ohmu. A to tam nejspíš bude. Na nějakou selektivitu pak zapomeňte.

[Milan Hudec]

Naprosto spolehlivě se v tomto směru chová faz charakteristik y Z.

[Jiri Velich]

Formálně vzato byste se v roce 2017 měl odkázat na ČSN 33 2130 ed. 3 a nikoli ed. 2. Jinak z poukazu na čl. 7.6.10 lze právě zjistit, že hodnota hlavního jističe může být prakticky libovolná a nezávislá na dále zařazených jističích.

Článek 314.1 ČSN 33 2000-1 ed. 2 je obecnou informací, jak se mají členit obvody a proč. Je to pokyn pro projektanta, aby si uvědomil, že on má určit ve spolupráci s investorem, co je to nejmenší možná míra omezení potíží v případě poruchy. Protože třeba zrovna u garáže může být ta potíž z nedodržení selektivity obrovská (vzdálený a nepřístupný elektroměrový rozvaděč) a zrovna tak bezvýznamná (elektroměrový rozvaděč za rohem). Takže revizáci se nemají co dohadovat a mají respektovat dříve učiněné rozhodnutí odpovědnými osobami
(projektant, investor, "garážmistr" apod.).

ANO článek je z ed.3. pouze chyba.

Článek 314.1 ČSN 33 2000-1 ed. 2 - máte pravdu, ale v mém případě u revize bytu nebyl žádný projekt, tak jsem to vyhodnotil jako závadu dle tohoto článku.

[Jiří Schwarz]

Tohle je třeba citlivě posuzovat podle toho o jaký prostor, objekt se jedná.
Pokud je to v bytu, je to spíše o uživatelském komfortu a ne o bezpečnosti.

Pokud je to pokud je to rozsáhlejší objekt, ať už určený pro bydlení, nebo pro obchodní, administrativn í činnost, tam už je to horší, když nějaká závada nebo přetížení okruhu způsobí rozsáhlejší výpadek.

Ale pokud je to nějaký prostor s nějakou výrobní technologií, tam by bylo hodně špatně, kdyby relativně malá porucha zastavila i další zařízení, vyřadila kontrolní a řídící část, zhasla světla...

[Jan Šus.]

Te´d možná trochu otázka z praxe. A co když bude každý jistič jiného stáří, jiného výrobce, jinak používaný atd... Vím že dva stejné proudové chrániče (ty velké německé na vstupu do bytovky) vybavují každý jinak (jeden je velmi citlivý takže často chodíme do sklepa nahazovat celý jeden vchod). Je to tak i u jističů? Částečně je to tu naznačeno v jedné z odpovědí o výrobních tolerancích. Druhý příklad v dílně mám dva roky nové jističe ABB selektivita zaručena světla 10B motorový 16B, ale hlavní jistič před elektroměrem je starej černej 25A. Velmi často vybaví ten hlavní černej dřív než nějaký okruh.

[Jiří Schwarz]

Pokud je jistič nový a odpovídá nějakým normám, měla by se jeho vypínací charakteristik a vejít do nějaké tolerance.
- jiná charakteristik a má vliv, např. IJV přibližně odpovídá B, ale není to přesně
- jiný výrobce má trochu jinak mechanické detaily a už ten jistič reaguje trochu jinak na zkrat
- stáří je také třeba brát v úvahu, u zkratové spouště se mohou mírně měnit magnetické vlastnosti, mechanické, u tepelné jde spíše o to, že se trochu "vyhřeje" a reaguje "ochotněji"
- teplota okolí je také důležitá, tepelná spoušť může reagovat rychleji, pokud je jistič zahřátý okolím nebo sousedními jističi
- zkratová odolnost jističe také hraje roli, jistič s větší zkratovou odolností musí mít "bytelnější" kontakt a ten potřebuje větší energii aby se dal do pohybu
A jistě kolegy napadnou i další možnosti, vzpomenou si i na jiné zkušenosti

[Milan Hudec]

Ten černý má zkratovou oddolnost nízkou (3kA ? Kolegové možná upřesní),  tak padá rychleji.

[David Hruda]

Milane, nějak mi uniká vztah mezi zkratovou odolností a charakteristik ou. Můžeš mi to nějak víc přiblížit?

[Ižák Ctibor]

protože je blíž ke zdroji!!

Hm. Pred pár rokmi, keď som ešte pracoval, som mal na túto tematiku diskusiu z šéfom. Tvrdil, že istič, ktorý je bližšie k zdroju, v obvode skôr vypína, ako ten, čo je ďalej. Možno, že v rokoch, keď som sa ja učil o elektrike, boli iné pravidlá a zákony fyziky.  Vtedy  totiž platilo, že prúd pretekajúci obvodom je všade rovnaký. To ale znamená, že je úplne jedno, či budem mať istič 10 cm od zdroja, alebo  na druhom konci kábla, ktorý je 300m dlhý, vypne teoreticky istič z nižšou prúdovou hodnotou. Preto argument (bližšie k zdroji) je veľmi diskutabilný. ((Môžem sa aj mýliť vzhľadom na svoj vek a vzdelanie len učňovské. ))

[Peter Munka]

Pricinna suvislost medzi skratovou odolnostou a casom vypnutia nie je. Co sa deje pri zapnuti istica ? Natahujete pruzinu, ktora akumuluje mechanicku energiu vo forne prace, vykonanej prstom. Skratova spust len uvolni blokovaci prvok a pruzina vykona svoje. Skratova spust vo forme cievky s jadrom a kotvy nepohybuje priamo kontaktom, ktory vypina. To je uloha pruziny. Tepelna aj skratova spust ovladaju ten isty mechanizmus stylom pasce na mys.
Rozdiel medzi 6kA a 10kA u vacsiny vyrobcov je zhasacia komora a masivnost kontaktov, pripadne ich material.

[Ivan Taraba]

Může být stejná hodnota jističe na zásuvku jako hodnota jističe hlavního?

Podle mého názoru to někdy jinak nejde a jistič má mít takovou hodnotu, aby chránil vedení a přístroje před účinky zkratu a přetížení. Zkrat se chová spíše jako odražená vlna s opačnou amplitudou než jako ustálený proud. Selektivita se uplatní u přetížení.

[Jiří Schwarz]

Milane, nějak mi uniká vztah mezi zkratovou odolností a charakteristik ou. Můžeš mi to nějak víc přiblížit?

Milan asi myslí něco v tom smyslu, co jsem už naznačil:

...- zkratová odolnost jističe také hraje roli, jistič s větší zkratovou odolností musí mít "bytelnější" kontakt a ten potřebuje větší energii aby se dal do pohybu
...