Proč když připojím spotřebič do sítě nevznikne zkrat?

[Tým portálu Elektrika]

Daniel Vansa

Zajímalo by mě co bývá ve spotřebičích nebo v přístrojích mezi drátem plus a drátem mínus. Chci dozvědět jak je možné, že i přesto že když elektrický proud prochází drátem plus přes nějaký spotřebič nebo nějaký přístroj do drátu mínus jak je možné že nevzniká zkrat?

[Jiří_Hrubý]

Mezi + pólem a - pólem nevznikne krátké spojení, je-li mezi ně vložen odpor, v podobě vlákna žárovky, vinutí motoru...,  coby spotřebiče. Místo zkratu máme příkon, který vytváří v ideálním případě nějaký výkon.

[Jirka Š. Svejkovský]

Í se rovná U lomeno R. Co je na tom nejasného?

[Jiří Schwarz]

A já hlupák jsem si myslel, že tohle se učí ve fyzice na základní škole...
To tedy to naše školství za těch několik desítek let, co jsem ukončil ZŠ, nikam nestouplo, spíše asi kleslo, spadlo...

Každý "zdroj",  ať je to zásuvka, baterie,... je dimenzovaný na nějaké předpokládané maximální zatížení a pak tam teče pracovní proud, můžeme ho nazvat jmenovitým.
Za zkrat můžeme považovat stav, kdy na zdroj připojíme zátěž, přes kterou by tekl mnohonásobně větší proud, než na jaký je "zdroj" dimenzován.

Takže "vařič" s odporem např. 46 Ohmů bude odebírat proud řádově 5A, což je s rezervou proud, který je schopný vést rozvod 230V jako pracovní.
Ale kus drátu s odporem několik málo miliOhmů vražený mezi L a N do zásuvky by vyvolal průtok proudu, který už bude omezen i parametry "zdroje" a bude to stav, který je možný označit za zkrat a měl by na něj reagovat nějaký ochranný prvek (jistič, pojistka)

[Miroslav Hlaváč]

Stejnosměrný proud používal p.Edison + a- .
Od doby pana Tesly se užívá proud střídavý, ale na funkci /rostlináře/ to nemá vliv.
Pokud je spotřebič o správném odporu připojen do sítě klade odpor a protéká jím správný proud.
Aneb kdo má pojistky námi předepsané tomu se nic nestane,kdo si tam dá hřebíky,vyhoří a začne od píky, Super klasika...

[Jan Alin]

Vtip na ukončení prázdnin? 

[Jirka D]

A já hlupák jsem si myslel, že tohle se učí ve fyzice na základní škole...
To tedy to naše školství za těch několik desítek let, co jsem ukončil ZŠ, nikam nestouplo, spíše asi kleslo, spadlo...

Ale kus drátu s odporem několik málo miliOhmů vražený mezi L a N do zásuvky by vyvolal průtok proudu, který už bude omezen i parametry "zdroje" a bude to stav, který je možný označit za zkrat a měl by na něj reagovat nějaký ochranný prvek (jistič, pojistka)

,  tak třeba mě taky bavil slaboproud a postavil jsem i nějaký ten vysílač, ale tohle mi vždycky taky vrtalo hlavou. Ono to je asi tím, že se vysvětlujou jen ty rovnice, ale nevysvětluje se to na reálném světě.

Ale už to asi chápu:
když teda vezmu nějaký odporový drát a zapojím ho do zásuvky (jako ohřívač),  tak čím delší ten drát bude, tím větší bude mít odpor a tím menší bude mít ohřevný výkon, proteče méně proudu a já zaplatím méně elektřiny?

Ono vlastně by se ten drát (či spotřebič) nemusel pořád navyšovat na něm výkon až by se roztavil (či zničil),  protože vlastně ten drát má takový odpor, že ty elektrony nemohou jím procházet ve větším množství při daném napětí, ten proud je v něm fůrt konstantní a pokud to ten drát vydrží nějaký čas, tak to pak vydrží pořád, jinak by bylo potřeba ho aktivně chladit. Avšak, kdyby se zvýšilo to napětí, tak by to mohlo "prorazit" ten drát (resp. rezistor). Navíc s rostoucí teplotou toho drátu se jeho odpor zvětšuje a tím zmenšuje jeho výkon a zahřívání, takže se to vyrovnává a ten drát to o to více vydrží.

Akorát nechápu ještě jednu věc:
Když mám transformátor a sekundární cívka nemá uzavřený obvod, jakto, že neprochází proud (nebo prochází?) na primární cívce?

[Jirka D]

Navíc ten generátor či baterie má fůrt stejné napětí, nemůže mít více, ty elektrony se zkrátka přesouvají dokud napětí neklesne na nulu. Kdyby však jsme ty elektrony neustále dodávali a zvětšovali napětí a tím proud, tak by vždy nutně nakonec došlo k zničení obvodu.

Té baterii je úplně jedno co je mezi + a -. Ta o tom obvodu neví nic. Ta zkrátka jediné co ví, je jaký je (celkový) odpor v obvodě. Takže když mi si tam dáme kilometrový drát s nějakým odporem nebo metrový drát, tak jediné co ví je jaký celkový odpor ten obvod má. A podle toho odporu a napětí té baterie tam prochází daný proud. Kdyby jsme měli dvoukilometrov ý drát a uprostřed izolant (či spotřebič s nekonečným odporem),  tak tam proud procházet nebude, kdyby tam nebyl izolant, ale nějaký spotřebič s nějakým odporem, tak tam bude procházet jen tolik proudu, kolik ten odpor celého toho obvodu a napětí té baterie bude dovolovat, a pokud to ten spotřebič (či obvod) vydrží (to znamená bude stavěný na dané napětí, aby zkrátka ten svůj výkon daný tím odporem, který má, ho nezničil),  tak zkrátka bude procházet proud konstatně, nevznikne žádný zkrat (nic se nezničí).

[Jiří_Hrubý]

,  tak třeba mě taky bavil slaboproud a postavil jsem i nějaký ten vysílač, ale tohle mi vždycky taky vrtalo hlavou. Ono to je asi tím, že se vysvětlujou jen ty rovnice, ale nevysvětluje se to na reálném světě.

I=U/R a P=U.I jsou vskutku náročné a složité rovnice.
Jestli jste stavěl vysílač jinak, než podle schémátka bezdrátového FM mikrofonu z amára, počítal jste jistě složitějším postupem třeba oscilační obvod.

,  tak třeba mě taky bavil slaboproud a postavil jsem i nějaký ten vysílač, ale tohle mi vždycky taky vrtalo hlavou. Ono to je asi tím, že se vysvětlujou jen ty rovnice, ale nevysvětluje se to na reálném světě.

Ale už to asi chápu:
když teda vezmu nějaký odporový drát a zapojím ho do zásuvky (jako ohřívač),  tak čím delší ten drát bude, tím větší bude mít odpor a tím menší bude mít ohřevný výkon, proteče méně proudu a já zaplatím méně elektřiny?

Zase R=ρ.l/S a I=U/R a P=U.I.
Tohle je všechno fyzika z počátků druhého stupně ZDŠ...

Akorát nechápu ještě jednu věc:
Když mám transformátor a sekundární cívka nemá uzavřený obvod, jakto, že neprochází proud (nebo prochází?) na primární cívce?

Rovněž sedmá třída a fyzika, indukce a transformátor.
Protože to vinutí je drát se začátkem a koncem, připojený ke zdroji, protéká jím proud pokud tedy to vinutí není spálený, to může téct mimořádně velký, nebo taky žádný a sice proud magnetizační I10.

Navíc ten generátor či baterie...

Tenhle konstrukt, možná "dobře" míněný, jsem moc nepobral, nicméně zdroje v režimu provozu nakrátko mají (až na speciální vyjímky) velmi krátkou životnost a odchází s mohutnými efekty. Není to tedy jen o zničení obvodu, ale i zdroje samotného.
Doporučuji samostudium zdroje naprázdno a nakrátko...

[Jan Bocek]

Vtip na ukončení prázdnin? 

Když je okurková sezóna a není o čem psát.....a když fyziku učí latikář a nezanechá to stopu.....a odborné fórum to nezaslupluje.

[Milan Hudec]

I=U/R a P=U.I jsou vskutku náročné a složité rovnice.
Jestli jste stavěl vysílač jinak, než podle schémátka bezdrátového FM mikrofonu z amára, počítal jste jistě složitějším postupem třeba oscilační obvod.
Zase R=ρ.l/S a I=U/R a P=U.I.
Tohle je všechno fyzika z počátků druhého stupně ZDŠ...
Rovněž sedmá třída a fyzika, indukce a transformátor.

Kolego, koho el.neživí či nebaví, těžko dá ty rovnice dohromady.
Jak byste dal vy např.téma láčkovci, taktéž ZŠ?

[Jiří_Hrubý]

Máte pravdu, ale když už bych šel na nějaké zoologické fórum, půjdu tam s konkrétním dotazem, nebo si o nezmarovi načtu alespoň to minimum z biologie pro šestou třídu a nebudu vymýšlet teorie, že kdyby chtěl, lezl by po stromech a živil se bukvicema...
Moje reakce byla odpovídající tazatelovu tvrzení, že "nějaký ten vysílač už postavil",  což vytváří určitý předpoklad, že o oboru má nějaké povědomí.
Na druhou stranu, kdekdo pitval žábu, ale málokdo ji zase sešil, uzdravil a stal se později neurochirurgem ...

[Peter Lovacký]

Myslím že Daniel si len hľadá svoj vlastný pohľad na fyzikálne princípy v elektrike, keď už tie elektróny nijaký elektrikár nevidí...

Keď už sa ale v otázke spomenul ten skrat, tak možno na prvý pohľad nezmyselná otázka, ale vie dakto okrem svojej vlastnej predstavy a vlastného názoru, že kde a jak je vôbec odborne definovaný skrat?
A to naozaj nemyslím na poučky z wiki a pod.,  ale na článok v dajakej norme

Ja som dačo k definícii skratu okrajovo našiel v 4-41, a aj to len pre AC, ale podobnú všeobecnú definíciu pre skrat jak je napríklad presne daná pre prechoďák som nenašiel nikde

Takže i keď ja pre svoju vlastnú potrebu zatiaľ dobre viem čo je skrat, tak jeho odbornú definíciu neviem

A pozná ju vôbec niekto?

[Zdenek Skotnica]

A co se stane pokud dvě sériově zapojené baterie zkratujete? Změní se sériové zapojení na  dvě antiparalelně zapojené

[Jiří_Hrubý]

Takže i keď ja pre svoju vlastnú potrebu zatiaľ dobre viem čo je skrat, tak jeho odbornú definíciu neviem

Koukněte třeba do IEC 60909-0, když si rozeberete ty rovnice, máte odbornou definici hned.

[Jan Bocek]

U většiny spotřebičů se připojením do zásuvky nic nestane.
U některých, když zapneme vypínač  a řachne to a je tma, tak ve spotřebiči je určitě schluss, nebo short. Italové by křičeli, že corto, corto a na východě by prohlásili, že vzniklo
"korotkoje zamykanije",  ale elektrikaři by řekli že nastal nějaký affekt. Prostě nějaká chyba, něco špatného, nějaká porucha. Zkrat je nenormální stav a často i velice nebezpečný stav.

Při zkratu jsem viděl popálené ruce, nebo v lepším případě upálený šroubovák. Ale také jak to s elektrikářem při zkratu vyrazilo dveře z rozvodny a zůstal bez montérek. Jenže jsem viděl při zkratu i smrtelný úraz.

 

Í se rovná U lomeno R. Co je na tom nejasného?

Dosaďte si za zkrat=průser. Při vašem chápání fyziky a elektrotechnik y to zatím stačí.
Tím myslím autora položené otázky. O zkratových proudech je zřejmě zbytečné se bavit.

[Peter Lovacký]

Opýtam sa ale inakšie, a pre lepšiu predstavu konkrétnejšie, napríklad aký je, resp. kedy a v akých hodnotách začína skratový prúd pre poistku gG10A?
Kde by ste napr. chlapi na jej ampérsekundovú charakteristik u trebárs v SICHRI umiestnili bod, v ktorom pre tento konkrétny istiaci prvok končí oblasť nadprúdov a začína oblasť skratových prúdov?
A existuje vôbec taký bod na dajakej ampérsekundove j charakteristik e?
Ja myslím že ani nie...

(keď už, tak skúste pls reagovať v odbornej debate odborne a nie osobne pocitovo, naozaj ma zaujímajú len skúsenosti a názory iných elektrikárov, ths)

[Jiří_Hrubý]

Že vy jste do té normy ani nečuchnul? 
Koukněte na graf v katalogu OEZ na straně D 10.
V praxi je tolik proměnných, že na všechny nemůže ani jinak výborný Sichr pamatovat.
Vždycky do toho promlouvají reálné parametry sítě a její schopnost vnitřním odporem zkrat omezit tím, že se z drátů stanou houpající se topné tyče.
Úkolem jištění je, aby zůstalo jen u toho a nezačly odkapávat v důsledku přetížení.
Ještě bych diferencoval druh zkratu, protože je markantní rozdíl v chování jistícího prvku a nebezpečnosti pro vodiče a okolí, jedná-li se o dokonalý zkrat (spečené vodiče) a nedokonalý zkrat, kdy došlo ke spojení s přechodovým odporem, nebo k hoření v plazmě.