Jiří Schwarz
Offline
|
|
« Odpověď #18 kdy: 13.02.2012, 13:30 » |
|
S tou rtutí je to malinko složitější...
Docela zajímavé. Ale z jistého pohledu by mělo být "lepší a jednodušší" ohlídat a minimalizovat únik nebezpečných látek na jednom místě, u seriozního výrobce, než u milionů uživatelů...
|
Jako tvrdá Chodská palice nemám rád přísloví o tom, že moudřejší ustoupí. Když moudřejší ustoupí, hlupák si prosadí nesmysl! Příspěvky psané kurzívou berte s velkou rezervou a nadhledem :-)
|
|
|
|
|
|
Jirka Š. Svejkovský
Offline
Chomutov, projekty, revize E1A, E1B, E1-C5
|
|
« Odpověď #21 kdy: 13.02.2012, 14:52 » |
|
Zajímavé pojednání je zde. Uvádí množství 0,1-0,3 kg za den pro 200 MW uhelnou elektrárnu. To odpovídá 20,8mg - 62,5mg Hg za 10.000 hodin a 100W výkonu. Takže to docela sedí.
|
Projektant (strojní zařízení/energetika/TZ budov), revizní technik E1A, E1B, E1-C5
|
|
|
Jan Alin
Offline
|
|
« Odpověď #22 kdy: 13.02.2012, 18:08 » |
|
S tou rtutí je to malinko složitější. Když do toho započtete i produkci Hg při výrobě el. energie, čísla se hned poněkud změní. Zajímavou tabulku najdete zde. Určitě je to zajímavý pohled. Je tam ale trocha nepřesností. Porovnává se 100W žárovka s 23W úsporkou která určitě tu žárovku nedokáže v praxi plně nahradit. Pak je tam u úsporky v tabulce Vyprodukované množství rtuti při výrobě el. energie 5,32 mg rtuti, Obsah rtuti ve zdroji 5-10 mg rtuti a Celkem 5,32 mg rtuti, já bych to viděl na 10,32 až 15,32 mg rtuti, což už v tabulce nebude tak velký rozdíl oproti žárovce. Další údaj který chybí je energetická a materiálová náročnost výroby obou světelných zdrojů. Prostě já vidím úsporku jako horší, dražší a ekologicky závadnější zdroj světla u kterého je energetická úspora minimálně diskutabilní.
|
|
|
|
Jirka Š. Svejkovský
Offline
Chomutov, projekty, revize E1A, E1B, E1-C5
|
|
« Odpověď #23 kdy: 13.02.2012, 18:39 » |
|
Toho chybného součtu jsem si nevšiml. Ale pokud se nebudeme chovat jako křupani a budem odevzdávat úsporky k recyklaci, zase tak velká chyba to není.
Nejsem schopen posoudit všechny vlivy, ale ukazuje se, že zjednodušený pohled nemusí být správný.
|
Projektant (strojní zařízení/energetika/TZ budov), revizní technik E1A, E1B, E1-C5
|
|
|
Jan Kretek
|
|
« Odpověď #24 kdy: 13.02.2012, 18:48 » |
|
S tou rtutí je to malinko složitější. Když do toho započtete i produkci Hg při výrobě el. energie, čísla se hned poněkud změní. Zajímavou tabulku najdete zde. v odkazu jsem nalezl pěknou tabulku, ale její autor neumí sčítat... takže další jeho výpočty v článku na tom budou nejspíš podobně
|
|
|
|
|
Jirka Š. Svejkovský
Offline
Chomutov, projekty, revize E1A, E1B, E1-C5
|
|
« Odpověď #26 kdy: 13.02.2012, 19:12 » |
|
v odkazu jsem nalezl pěknou tabulku, ale její autor neumí sčítat... takže další jeho výpočty v článku na tom budou nejspíš podobně
Možná umí, viz moje předchozí odpověď. Ale je pravda, že jakákoliv tendenčnost je smrt pro každý i dobrý názor. Rozbití jsem nikdy nezaregistrova l.
|
Projektant (strojní zařízení/energetika/TZ budov), revizní technik E1A, E1B, E1-C5
|
|
|
Josef Dolejšek
Offline
Důchodce, ale stále ještě příležitostný projektant
|
|
« Odpověď #27 kdy: 14.02.2012, 13:52 » |
|
Zajímavé pojednání je zde. Uvádí množství 0,1-0,3 kg za den pro 200 MW uhelnou elektrárnu. To odpovídá 20,8mg - 62,5mg Hg za 10.000 hodin a 100W výkonu. Takže to docela sedí. Takže by to docela sedělo, kdyby se 100% elektřiny vyrábělo z uhlí.
|
|
|
|
|