|
|
Martin Kurka
Offline
Projektant automatizace a strojů
|
|
« Odpověď #2 kdy: 15.10.2013, 10:13 » |
|
Něco velmi málo mám zde, ještě z roku 2004, kdy jsme jednomu zákazníkovi předělávali soustrojí na moderní rozběh a řízení. Ale vnitřní schema regulátoru není, jen vnější. A z automatickíé záskokové skříně jsme skenovali jen vnější spoje, protože se střeva stejně vyhazovala. Bylo to ještě na Zenerkové MZH logice. Podklady byly ve velmi,velmi špatném stavu a skoro nečitelné.
Někde na Internetu jsem narazil na firmu, která umí dát těm Slaviím ještě umělé dýchání, ale nevím, jestli ještě existují.
|
Nikdy není dost času,aby se to udělalo dobře. Ale pak je dost času, aby se to udělalo znovu
Teorie=vše víme ale nic nefunguje Praxe=vše funguje a nevíme proč Teorie spojena s praxí=nic nefunguje a nikdo neví proč
Vysoce odborných omylů se dopouští jen specialisté
Ďábel je skryt v detailu
|
|
|
|
|
|
Jiří Schwarz
Offline
|
|
« Odpověď #5 kdy: 15.10.2013, 20:13 » |
|
... V celkovém schématu je 4 polová zásuvka s vodičem PEN, který se požívá pro ochranu nulováním, při přepnutí voliče na 0 a 2. To je pro ty kteří tvrdí že v zásuvce není PEN.
Takže v terminologii 33 2000-4-41 (vč. ed.2) to jde přepnout na provoz jako síť TN? A vodič PE jde přes spínač? Podle 34 1010 by se to dalo posoudit jinak, ale podle aktuálně platných norem to není tak úplně OK... Vědět "co to umí a jak to funguje" a nepouštět k tomu nikoho cizího...
|
Jako tvrdá Chodská palice nemám rád přísloví o tom, že moudřejší ustoupí. Když moudřejší ustoupí, hlupák si prosadí nesmysl! Příspěvky psané kurzívou berte s velkou rezervou a nadhledem :-)
|
|
|
|
|
|
Vít Rotrekl
Offline
|
|
« Odpověď #9 kdy: 16.10.2013, 07:54 » |
|
Jiří Schwarz: 1f zásuvky mají PE a N oddělené, 3f zásuvka je 4-kolíková, neoriginální. F2 na silovém schématu vypadá jako proudový chránič, ale na skutečném přístroji je napsáno "napěťový chránič", tak si nejsem jistý, co je to zač. On se napěťový chránič už nepoužívá, ale dříve to byla celkem běžná ochrana před NDN. Ale asi bych jeho funkci už nedokázal smysluplně a přesně popsat... Ale ve škole jsme se o něm učili, ale to je 15let co jsem ze školy pryč. A jak to člověk nemontuje a nepoužívá tak se snadno zapomene jak to funguje.
|
Mírně pokročilý RT
|
|
|
Václav Třetí
Offline
|
|
« Odpověď #10 kdy: 16.10.2013, 09:45 » |
|
Funkce napěťového chrániče je jednoduchá a spočívá ve funkci napěťové cívky (elektromagnetu), která se jedním koncem zapojí na kostru chráněného spotřebiče a druhým koncem na uzemnění. V okamžiku, kdy se vytvoží rozdíl napětí mezi kostrou spotřebiče a zemí, cívka reaguje a vypne jističovou část chrániče stejně jako zkrat.
Zásadní podmínkou správné funkce je neuzemnění kostry spotřebiče (nebo generátoru), jinak je napěťová cívka zkratována a ochrana nefunkční.
Běžně se napěťové chrániče používaly na mobilních zařízeních jako jsou generátory a maringotky od poválečných let ještě až na začátku 90. let. Teprve potom byly nahrazeny chrániči proudovými.
Napěťové chrániče měly označení J1K82 (kol. Miroš se asi upsal o jednu desítku) a vypadají jako jističe J1K50 nebo J7K50, jen jsou výrazně širší a na čelní straně mají vlevo vedle zapínací páčky obvykle žlutý knoflík, kterým lze provést zkoušku funkce.
|
Václav 3
Stejně jako u kol. Jiřího Schwarze jsou příspěvky psané kurzivou myšleny ironicky.
Řidič tvrdej život má... , stejně tak vesnickej elektrikář
|
|
|
|