Ako je riešený pomalý rozbeh komutátorových motorov?

[Ižák Ctibor]

Stretávam sa s komutátorovými motormi, (napr:fréza GRűde),  alebo väčšie ručné nástroje, ktoré majú výkon 1,5 a viac kW, ale pri zapnutí sa rozbiehajú pozvoľna, bez veľkých prúdových nárazov. Napriek tomu, napr. kosačka má tiež ten istý výkon  motora a rozbeh takmer okamžitý. Niečo sa mi marí, že v rokoch 60-tych boli veľké karbobrúsky (bulharské),  tie mali v rukoväti relé, ktoré toto pozvoľné rozbiehanie riešilo. Teraz som ale mal konkrétne spomínanú frézu rozobratú, nevidel som tam žiadnú elektroniku, ani iné niečo, čo by toto mohlo robiť a motor sa rozbieha i cez pomerne veľký výkon pozvoľna. Prosím, objasníte mi to?  
Držím sa toho, čo mi raz povedal jeden pražák"když sem blbej, tak se ptám!  

[MrPeter]

Nyní to bývá řešeno triakovou regulací. Podobně jako je plynulá regulace např. u vrtačky. Akorát tuto nelze regulovat manuálně - začíná "na nule",  končí na 100%. Buď to je destička někde mezi vypínačem a motorem, nebo je vše integrováno přímo ve spínači.

Stejný princip je i u vysavačů a podobných zařízení.

[Martin Kurka]

A protože rozběhová elektronika nepotřebuje ovládací prvek pro změnu  rychlosti a protože pracuje ve fázovém řízení 2-5sec, může se provést jako součást "trochu opuchlého" vypínače. Někdy bývá i vlastní triac v SMD provedení, někdy je elektronika na keramické destičce vsunuté do tělesa vypínače a napojené k vypínači pérovými kontakty doléhajícími na postříbřené vodivé spoje vypálené do keramiky plošného spoje.
Pro chlazení SMD se počítá i s vývodem tepla pomocí masivních svorek a měděných vodičů do nich napojených, někdy mívá část vypínače i radiační plíšek na povrchu.
 
Ale mimochodem tento pozvolný beznárazový rozběh je pro životnost komutátorového motoru nesmírně užitečný, šetří také převodovku, zejména nejkritičtější pastorek vyrobený ze "zkroucenéh hřídelky" kotvy.
Máte-li na výběr, sáhněte po zařízení s pozvolným rozběhem a ona mírně vyšší cena zařízení se vrátí vždy na životnosti motorku a převodovky a u velkých motorů i si ušetříte i nervy s padáním jističů a kopáním ručního nářadí při rozběhu.

Pokud si změříte (ne ohmmetrem) celkový odpor klasického komutátorového motoru a touto hodnotou podělíte sítové napětí 230V, dostanete počáteční hodnotu rozběhového proudu. Takže při odporech vinutí pod 5 Ohmů  se dostáváte nad 46A a při odporech vinutí pod 2 Ohmy už hraje velkou roli impedance přívodů - zejména odporově nejvíce přispívajícího šňůrového přívodu.

Celkový odpor nejde jednoduše měřit ohmmetrem, protože odpor uhlíků je nenineární a slušně lineární začíná být až nad cca 2V na uhlících. Je nutné měřit Ohmovou metodou ss proudem, tak aby na motorku bylo nejméně cca 5-10V. Má-li tendenci se motor při měření roztočit, je nutné kotvu zablokovat mechanicky.
Měříte-li touto metodou odpor od vidlice, máte velmi dobrý obrázek o velikosti reálného rozběhového proudu komutátorového strojku (musí být bez elektronické regulace).

[Ižák Ctibor]

Aj keď to tu na tomto fóre nie je zvykom, ďakujem obom prispievajúcim za vyčerpávajúcu odpoveď.