Kde najdu specifikaci dlouhodobého maximálního zatížení pro zásuvku 3x16A?

[Petra Kovářová]

Mám v garáži zásuvku 400V 3x16A (červený pětikolík) a zajímalo by mě, jak dlouho může být zatížena konstantním maximálním odběrem (11kW) a zda je na to nějaká norma/specifikace, která to určuje? Bylo mi elektrikářem řečeno, že při každodenním zatížení po dobu třeba až 8 hodin se brzy rozteče nebo konektory se navaří nebo tak něco.

[Jirka Š. Svejkovský]

Jedna věc je specifikace výrobce. Předpokládám, že tam budeme něco o trvalé zátěži 24/7.
Jiná věc je zkušenost vašeho elektrikáře, jak často chodí měnit takové zásuvky.
Podle mého názoru by zásuvka od slušného výrobce a správně nainstalovaná neměla mít problém s takovým provozem.
Teda jestli je těch 11 kW opravdu maximální, včetně rozběhovým proudů motoru.

[Václav Třetí]

Prozraďte nám, o jaký spotřebič se jedná a zda výrobce zařízení osazuje přívod vidlicí 16A. Je  docela důležité, zda bude odebíraný proud ve fázích stejný. Pro spolehlivost by bylo možné použít zásuvku a vidlici 32A . Také záleží na přívodním kabelu, jeho délce a průřezu.

[Jiří Schwarz]

Jasně, zásuvkové spoje se vyhřívají, plast se taví, nejlepší byl starý klasický porcelán v bakelitovém krytu

Pokud jsem se setkal s "vyhřátými" svorkami v zásuvce, u 3f bych viděl chybu v prasáckém připojení licny nebo zoxidovaného Al vodiče, někdy i lehce zoxidovaným povrchem z důvodů instalace zásuvky do nevhodného prostředí, problematické skladování a manipulace s kabelem...

U 1f zásuvek bych našel výjimky, kdy bychom to měli výrobci (nebo dovozci) omlátit o hlavu, aby se probral...

[Petra Kovářová]

Jedna věc je specifikace výrobce. Předpokládám, že tam budeme něco o trvalé zátěži 24/7.
Jiná věc je zkušenost vašeho elektrikáře, jak často chodí měnit takové zásuvky.
Podle mého názoru by zásuvka od slušného výrobce a správně nainstalovaná neměla mít problém s takovým provozem.
Teda jestli je těch 11 kW opravdu maximální, včetně rozběhovým proudů motoru.

Je to nějaká obyč podomítková zásuvka a bylo to instalováno v rámci elektroinstala ce celého domu před 15ti lety, tak to asi výrobce a specifikaci nedohledám.

[Petra Kovářová]

Prozraďte nám, o jaký spotřebič se jedná a zda výrobce zařízení osazuje přívod vidlicí 16A. Je  docela důležité, zda bude odebíraný proud ve fázích stejný. Pro spolehlivost by bylo možné použít zásuvku a vidlici 32A . Také záleží na přívodním kabelu, jeho délce a průřezu.

Spotřebič je elektroauto připojené nabíjecím kabelem Sparkline od firmy Inchanet. Stabilně to ukazuje odběr 10,9-11 kW. https://inchanet.cz/kategorie-produktu/chytre-kabely/spark-line-16/

[Rozmahel Vladimír]

Pokud výrobce garantuje 16A a používá šňůru 2,5mm2 / usuzuji podle fotky /,  tak bych asi viděl větší problém použít k regulaci nabíjení fíčuru, která není výrobcem auta "homologována pro jeho auto".
Tím mám na mysli zejména záruku na baterii...

[Milan Hudec]

Proboha, už i kabel je chytrý
Nechápu jak výrobce všechny uvedené funkce dokázal nacpat do tak malé krabičky.

[Martin Kurka]

Tyto nabíječky neukazují na displeji reálný odběr, ale maximální odběr, který nastavuje generátor střídy řídícího PWM signálu PILOT v krabičce na opuchlém kabelu (EVSE controller). Nabíjecí proud do auta je v reálu nejprve maximální a pak s postupem nabití baterie auta proud klesá.
V podstatě na kabelu je jen obvod říkající autu přes PILOT vodič, jaký je to kabel a jaký maximální proud z něj může palubní nabíječka v autě použít a pak je tam relé připínající 3x230V k autu. Všechna chytrost (a třífázový usměrňovač a PWM výkonový regulátor nabíjecího DC proudu) je v palubní nabíječce v autě. Takže ten obvod na displeji jen hrdě hlásí celou dobu nabíjení toliko povolený maximální proud (příkon) co si auto nejvíce smí vzít, co umí přenést kabel, obě vidlice (CEE i Mennekes) a i interní relé. V podstatě je často takový displej předražená LED dioda signalizující sepnutí relé a nabíjení.
(A to ještě neznamená, že palubní nabíječka auta umí takový plný proud využít a na druhou stranu, že to pojistky instalace domu trvale vydrží).

Pokud máte možnost, nechte si před zásuvku instalovat do krabičky přepěťovou ochranu a elektroměr na DIN lištu, který umí měřit i proudy. A pokud nemáte v obvodu proudový chránič typu A nebo lépe B tak i ten. On "chránič" v opuchlém kabelu nic moc není a umí vypnout jen jmenovitý proud, při reálném tvrdém zemním zkratu nevypne.

Průmyslové CEE vidlice a zásuvky vydrží jmenovitý proud trvale.
Teooreticky by přenesla 16A vidlice 11kW trvale. Podmínkou je udržet kontakty jak v zásuvce tak na vidlici v naprosté čistotě a nekorodované. Občas namazané kontaktním tukem. a občas ze zásuvky vytahované (posuvem se kontakty čistí.)
Pokud i CEE vidlici vytahujete při každém nabíjení, pořiďte si na ni víčko.
Chcete-li udržet kontakty nezkorodované a garáž je vlhká, nebo jde o stání pod přístřeškem, musíte mít CEE zásuvku vodotěsnou a vodotěsnou i CEE vidlici na nabíjecím kabelu .
Další podmínkou je správná montáž, správné lisování slaněných kabelů a utažení obou šroubků na pól ve vidlici i v zásuvce. Prostě správná technologie montáže.

Nakonec v autě je také Mennekes zásuvka a strkáte tam Mennekes vidlici přenášející stejný proud a ta má mít stejnou výdrž a na ni se neptáte. A přívodka v autě se čistá udržuje přece jen o trochu hůře a vyndávaná Mennekes kabelová zásuvka také (zejména pokud se po nabití důsledně nekryje víčkem).

(V podstatě vše obdobně platí pro kabely s vidlicí Yazaki, jen Mennekes umí silovinu přenést přes 3fáze+N+PE  a Yazaki = J1772 jen jednu fázi+N+PE vodič. Pro zajímavost Yazaki se vyvinul z připojování letištních generátorů  k letadům na stojánkách a Mennekes má s Yazaki shodný komunikační protokol.)

[Jan Franěk]

Jen doplním. Velmi často je nabíjení řízeno pouze hodnotou odporu, který určuje nabíjecí proud a který různé wallboxy a "opuchlé kabely" "vřazují " do řídicího vodiče.

Naprosto souhlasím i s ostatními informacemi. Mennekes patří mezi špičkové produkty a několik let jsem jim dával co proto tím, že jsem je zatěžoval dlouhodobě na samé hranici jejich technických možností. Selhání bylo minimum a většinou za to mohl uvolněný spoj. Proto bych doporučil výměnu "obyčejné" zásuvky za tuto značku a jsem přesvědčen o tom, že nabíjení ustojí dlouhodobě. Obzvlášť když se nenabíjí po celou dobu plným výkonem, jak už kolega podrobně popsal.

Jediným problémem může být nedostatečně dimenzovaný kabel. CYKY 5x2,5 je většinou v pohodě. ALe potkal jsem několik zásuvek 5P 400V 16A, tahaných 5x1,5mm CYKY a tam se svorky zásuvek při větších zátěžích už začínají zahřívat více a riziko "selhání" zásuvky se pak znatelně zvedá.

[Martin Kurka]

Aha, nechtěl jsem to zesložiťovat, ale teda musím.
V připojování aut je ustálená hantýrka názvů konektorů podle jejich výrobců.

Konektor protokolu a normy SAE J1772 nebo dle IEC 62196 Typ 1 též známý jako typ J - používal vidlici a zásuvku výrobce vidlic a zásuvek Yazaki, tak mu to zůstalo, (protože čísla se smrtelníkům) blbě pamatují.


Konektor  protokolu a normy IEC 62196 neboli  Typ 2 používal vidlici výrobce Mennekes a tak mu to také zůstalo.
Mennekes má shodný handshake protokol, mluví s autem stejnou řečí a přes stejné signály jako Yazaki.

Odpor (rezistor) má jednu jednoduchou funkci. Říká, jaký maximální proud přenese konkrétní kabel, jaký má průřez. Pokud je v garáži wallbox se zásuvkou Mennekes a k autu je zase přívodka Mennekes, pak nabíjecí kabel Mennekes-Mennekes můžete použít jak doma u garážového wallboxu, nebo si jej odvézt k veřejné nabíječce. Takže nabíjecí kabel musí umět na sebe prásknout doma i na veřejnosti, co je zač.

Wallbox je jednoduché či složitější zařízení hlídající schopnost instalace domu dodat nabíjecí AC proud přes nabíjecí kabel a kontrolující zasunutí kabelu do wallboxu a do auta.
Ale jsou i wallboxy s pevně připojeným nabíjecím kabelem na jednom konci a s konektorem Mennekes (nebo Yazaki - podle auta) na volném konci.

Wallbox si zkontroluje, že je celé spojení až do auta celistvé, a pak slaboproudým PWM signálem zvaným PILOT řekne palubní nabíječce auta, že může spustit nabíjení a podle střídy PILOT signálu může během nabíjení proud i ponížit. Což umí chytřejší wallboxy, které mají možnost rádiem nebo drátem připojit měření proudu na vstupu do rodinného domu a povolit či utáhnout opratě nabíjení auta, podle reálné spotřeby domu, aby nevypadával hlavní jistič. Na hloupějších wallboxech se dá nastavit fixně jeden či dva maximální proudy a podle přepnutí brumlá PWM signál s větší či menší střídou.

Stručně řečeno, velikost rezistoru je maximální možný proud kabelem a je fyzicky zabudován nejčastěji v konektoru kabelu. A PWM střída PILOT signálu je v daný okamžik maximální povolený nabíjecí proud, co si smí palubní nabíječka auta vzít, pokud jej umí využít. Nejčastěji je generován wallboxem a generátor je uvnitř wallboxu.

Ale opuchlý nabíjecí kabel se síťovou zástrčkou (jedno či trojfázovou a Mennekesem (či Yazaki) na druhé straně kabelu sdružuje funkci kabelu i wallboxu. Proto má v sobě jak rezistor, tak PWM generátor, tak relé.
Obdobně wallbox s nabíjecím kabelem pevně připojeným má rezistor, PWM generátor i relé v sobě.
 

[Martin Kurka]

Trochu jinak pracuje DC rychlonabíjení přes CHAdeMO kabel nebo Mennekes Combo konektor, nebo TESLA supercharger konektor. Tam je usměrňovač a PWM výkonový stupeň umístěn ve stojanu veřejné nabíječky. Do auta jde DC proud o napětí 300 nebo 600V  a řízený proud až stovky ampér. Potřebnou velikost proudu si říká po komunikačním digitálním protokolu auto samo. Nabíjecí stojan maximální možný proud upravuje podle stavu sítě, počtu aut připojených k nabíječce apod. Auto si hlásí stupeň nabití, teplotu článků atd. a stojan nabíjecí proud podle toho upravuje. Vzhledem k tomu že rychlonabíjení poměrně raubuje články, nabíjí se jen většinou jen do 80% kapacity baterie auta, pak už by šlo nabíjení pomalu a přednost mají okolní auta.
Nabíjecí kabel i konektor je už pěkný klacek a v zimě tuhoň.

CHAdemo a Mennekes CCS Combo mají na rozdíl od AC nabíjení rozdílné komunikační protokoly, u CCS Combo jde komunikace jen po datových signálech, CHAdeMO je fousatější a signálů má více.
Veřejné rychlonabíjecí DC stanice CHAdeMO opouští a přechází více na CCS Combo.
Tesla superchergery je jiný svět i když jakési kabelové redukce existují, z CHAdeMo je složitější z CCS Combo je jednoduchý a novější Tesly jej i mají standardně jako svůj.

[Jan Franěk]

Nejčastěji používaným typem zásuvek a vidlic v Evropě u AC nabíjení do 22kW, je právě TYP 2.

Založené vlákno není o nabíjecích konektorech elektromobilů (tedy nemělo by být),    ale o klasické 400V zásuvce a k té směřovaly i moje reakce. Z té bude tazatelka nabíjet své eauto a myslím že ji další, byť z našeho pohledu velmi zajímavé informace, vůbec nezajímají. Obávám se, že se v tom už pomalu ztratila a přitom jediné co potřebovala vědět, jestli informace od elektrikáře je pravdivá, či nikoliv. Tedy to, jestli zásuvka vydrží, nebo nevydrží, dlouhodobější maximální proudovou zátěž.

 Z tohoto pohledu si stojím za svým příspěvkem, i když přiznávám, že jsem si nevšiml, že jeho reakce se týkala typu zásuvky Mennekes pro nabíjení vozidel a ne zásuvky na stěně.   Tímto se omlouvám za z jeho pohledu trochu zmateční odpověď. Nicméně byla konkrétní reakcí na položený dotaz.

Mennekes patří mezi špičkové produkty a několik let jsem jim dával co proto tím, že jsem je zatěžoval dlouhodobě na samé hranici jejich technických možností. Selhání bylo minimum a většinou za to mohl uvolněný spoj. Proto bych doporučil výměnu "obyčejné" zásuvky za tuto značku a jsem přesvědčen o tom, že nabíjení ustojí dlouhodobě. Obzvlášť když se nenabíjí po celou dobu plným výkonem, jak už kolega podrobně popsal.

Jediným problémem může být nedostatečně dimenzovaný kabel. CYKY 5x2,5 je většinou v pohodě. ALe potkal jsem několik zásuvek 5P 400V 16A, tahaných 5x1,5mm CYKY a tam se svorky zásuvek při větších zátěžích už začínají zahřívat více a riziko "selhání" zásuvky se pak znatelně zvedá.

[Milan Hudec]

Jsem se v informacích nějak ztratil
Tak se optám jednoduše:
K nabijení se musí používat onen chytrý kabel, nebo stačí normální spojka mezi zásuvkou a automobilem?

[Viktor Klemon]

Jsem se v informacích nějak ztratil
Tak se optám jednoduše:
K nabijení se musí používat onen chytrý kabel, nebo stačí normální spojka mezi zásuvkou a automobilem?

Väčšina vozidiel po pripojení hlúpym káblom nabíja nejakým default výkonom, ktorý sa nedá meniť, u niektorých je nastaviteľný cez palubný systém ( Tesla).
Tá elektronika v kábli určí autu možný odoberaný výkon. Obvykle vyšší ako default,
preto sa to predáva a používa. Pre vozidlá s možnosťou nastavenia nie je potrebný,
postačí kvalitná zásuvka a "hlúpy kábel"
Rozdiel medzi káblom s elektronikou a wallboxom je mechanický (a ergonomia)
+ wallbox môže byť riadený externe, teda môže lepšie využiť voľný výkon, vhodné
hlavne pre celoelektrifik ované domácnosti.

[Milan Hudec]

OK.,  takto stačí.
Ještě se optám jak by mělo vypadat domácí nabijecí místo?
Jaká zás, chránič, svodič, omezovač...... .

[Fuk Tomáš]

Menekes, Menenkes, Menekens, Memenkeks…

Mennekes Elektrotechnik je německá elektrotechnic ká firma založená r. 1935 elektrikářem jménem Aloys Mennekes.

[Martin Kurka]

Jak by mělo vypadat domácí nabijecí místo?

Ideálně podle projektu.

1) Prvotní zadání je, co se bude nabíjet za auto a jak rychle (jakým proudem) a kdy v denní hodinu se bude nabíjet.

2) Druhotné zadání je, odkud brát na to z domácí instalace výkon a jak omezí nabíjení provoz domu, nebo naopak.

Okrajové podmínky jsou, zda se to s elektromobilit ou myslí perspektivně i do budoucna, zda se budou občas nabíjet i auta návštěv, zda si vyrábíte i energii solárem a zda chcete či můžete auto použít i jako úložiště solární energie pro dům, zda je elektroinstala ce domu udělaná kvalitně atd.


Obecně:

- proudový chránič musí být vždy. Kabel se může o karosérii naříznout, vytrhnout, v garáži jej může porušit olej či nářadí na zenmi. Měl by být  citlivý na tepající proud "A",  ideálně by měl být v "B" pro frekvenční měniče.

- jištění musí být nezávislé, pokud možno přístupné tak, aby šlo nabíjení vypnout, i když se děje kolem nabíjení auta něco nekalého. Mimochodem, tavné pojistky na rozdíl od jističe vypnou i zkrat na proražených diodách usměrňovače palubní nabíječky.

- přepěťová ochrana napájení pro nabíjení by měla být jak hrubá, tak jemná, protože musíte odjet s autem i ráno po bouřce a běhat v noci za bouřky auto odpojovat, aby neodešla palubní elektronika auta, vás určitě také nebude bavit.

- průřez přívodu by měl být o nejméně o stupeň vyšší než typický, nabíjí se denně a plným proudem a ztráty ve vedení cenu kabelu rychle zaplatí.

- otázka typu zásuvky je otázkou na typ auta a proud nabíjení. Na některé auto stačí 10A jednofázově, na některé skoro nestačí 32A trojfázově. U větších proudů a u pravidelného nabíjení je výhodnější wallbox. Wallbox s pevným kabelem pro nabíjení jednoho typu auta. S Mennekes zásuvkou na panelu u střídání typů aut (třeba návštěvy),  nebo odvážení  nabíjecího kabelu s autem, protože se nabíjí i v práci.

-otázka ekonomiky nabíjení je maximální využití nabíjení v nízkém tarifu. Někdy umí časový plán nabíjení dělat samo auto, někdy wallbox časově či na externí signál, a někdy musíte klasicky před nabíjecí vývod dát stykač ovládaný signálemm NT.

- otázka stability napájení domu je, jak omezovat nabíjecí proud, aby nevypadával hlavní jistič domu. Zde se už bez chytrého wallboxu s dálkovým měřením proudu neobejdete a bez projektu také ne.

- nabíjecí kabel se mimo nabíjení nesmí válet po zemi, nutný je věšák a nebo odkládací místo nabíjecí přívodky

- elektroměr s možností měření proudu ve fázích je i pro laiky dobrou pomůckou a reálným měřením, kolik elektromobilit a stojí. Ale není vůbec nutný.