Tomáš Vavera
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« kdy: 19.01.2007, 18:38 » |
|
Chtěl bych se zeptat,jak vůbec funguje aktivní jímač? Vzdyť se k němu netahá žádný přívod (nebo se pletu?? ). Každý říká,že prý stahuje výboje, které vznikají při vzniku blesku. Ale když nemá napajení? Potom by to bylo Perpektumobile !! Už pár dní nad tím přemýšlím,ale na nic nemůžu přijít.
|
|
|
|
Stanislav Pavézka 2
|
|
« Odpověď #1 kdy: 19.01.2007, 23:05 » |
|
V hlavici jímače máte radioaktivní materiál ,ten přitahuje blesky .Na Slovensku se tomu věří víc než u nás .Ale myslím si ,že je to dobrý byznys .
|
|
|
|
|
|
Stanislav Pavézka 2
|
|
« Odpověď #3 kdy: 20.01.2007, 07:29 » |
|
Tvrdí se ,že s aktivním jímačem nepotřebujete tolik jímačů jako u Franklina.Prý má daleko větší schopnost pokrytí a v tom je ta úspora.
|
|
|
|
|
Martin Ištok
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #5 kdy: 20.01.2007, 13:19 » |
|
A obzvlášť preto, že nová STN EN (ČSN) 62 305 už nič také ako aktívny bleskozvod nepozná. Ako sa na stávajúce aktívne bleskozvody bude pozerať? Ak sa budú posudzovať ako obyčajné tyčové zachytávače, bude ich mať objekt zrejme málo a takisto aj zvodov a drahý bleskozvod bude nevyhovujúci. Ak chcete zhotoviť novú bleskozvodnú ochranu, odporúčam vám naštudovať si citovanú normu a riadiť sa ňou, hlavne ak máte v objekte elektroiku !
|
M.I
|
|
|
Ľudovít Horváth
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #6 kdy: 20.01.2007, 14:16 » |
|
V našich zemepisných šírkach, ale nielen v nich, ako ukázali sledovania účinkov aktívnych bleskozvodov napr. v Kuala Lumpur, kde je búrkových dní zopár viac ako u nás a ktoré hovoria skôr v neprospech AB, by som sa jednoznačne prikláňal ku klasickému bleskozvodu, čo najjednoduchši emu, ovšem aspoň v rozsahu ako stanovujú normy. Odporúčam venovať zvýšenú pozornosť pred nepriamym úderom blesku, resp. prevádzkovými prepätiami pri spínacích javoch v sieťach VVN, vn a nn s dopadom na inštaláciu konečného užívateľa a využitím kvalitnej prepäťovej ochrany zohľadňujúcej technické a technologické vybavenie chráneného objektu. Zvlášť projektanti, nech sa na mňa nehnevajú, dosť dlho ignorovali tieto ochrany a aj dnes sa často stretávam s projektmi RD, kde je v rozvádzači navrhnutý nejaký zvodič B+C a je vystarané. Investori pri tom ani netušia o čom im hovorím, keď ich na nedostatočnosť ochrany upozorním pri realizácii.
|
|
|
|
|
|
Záhyna Lubomír
Offline
|
|
« Odpověď #9 kdy: 21.01.2007, 09:46 » |
|
Když se podíváte na "prohlášení o shodě" popř. na přílohy k němu pro daný ESE, najdete tam např. - že je v souladu s ČSN 34 1390 a to pouze s čl. 77 a 84 (v certifikátu který mám k dispozici je uvedeno čl. 8.4, ale takový v ČSN 34 1390 není, proto uvažuji čl. 84). Takže neřeší ostatní požadavky. Zkuste také najít, i na stránkách výrobců, co že je v té "kouzelné" hlavici a jak se reviduje popř. ověřuje funkčnost.
|
od 05/2014 emeritní revizní technik - E2/B
|
|
|
|
Jiří Hamrla
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #11 kdy: 21.01.2007, 20:40 » |
|
ČSN 62305-3:
5.2 Jímací soustava 5.2.1 Všeobecně ......... Jímací soustava může být vytvořena kombinací následujících částí: a) tyče (včetně samostatně stojících stožárů); b) zavěšená lana; c) mřížové vodiče. Aby vyhověly této normě, musí být všechny typy jímací soustavy umístěny podle článků 5.2.2, 5.2.3 a přílohy A. Jednotlivé tyče jímací soustavy by měly být na střeše spolu vzájemně spojeny tak, aby bylo zajištěno rozdělení bleskového proudu. Radioaktivní jímače nejsou přípustné.
|
|
|
|
Jiří Hamrla
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #12 kdy: 21.01.2007, 20:44 » |
|
Tento certifikát se mně náhodou objevil v poště, předávám k nahlédnutí.
|
|
|
|
Milan Selezan
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #13 kdy: 21.01.2007, 20:46 » |
|
To Pavézka: Že sa tomu viac verí na Slovensku, ste vo veľkom omyle. Zvádza vás asi k tomu vydaná STN 34 1391. Chcel by som vás však upozorniť, že sieť hypermarketov, kde sú preferované, bola projekčne prevažne koncepčne riešená v ČR vrátane zastúpenia investora a práve tí to prikazovali. To je skutočnosť. Z praktickej mojej skúsenosti pri projektovaní jednej AB pred cca 10 rokmi boli pokusy od investora použiť ESE, v tej dobe to vychádzalo na 160 000Sk, pričom napokon zrealizovaný klasický bleskozvod ho vyšiel na 30 000Sk.
|
|
|
|
|
|
|
Jana.K.
|
|
« Odpověď #17 kdy: 22.01.2007, 21:23 » |
|
S tím, že aktivní hromosvod lze s úspěchem považovat za přinejmenším vědecky nedoložený, bych souhlasila. S čím v této diskuzi nesouhlasím je naznačování, že aktivní hromosvod je dražší, než klasický. Je to právě naopak, a to právě investory neodolatelně přitahuje. Vysvětlení je prosté. Jestliže na objektu podle staré normy musí být např. 10 svodů (podle nové ještě víc), hřebenová nebo mřížová jímací soustava s množstvím pomocných jímačů atd., pro aktivní vám stačí podle dodavatele 1 hlavní jímač (aktivní) a 1!!! svod. To je při rozsáhlém objektu taková úspora (i vzhledem k tomu, že aktivní hromosvod je údajně dokonce i na Pražském hradu), že většinu investorů ničím pro klasiku nepřesvědčíte. A dokud nebudou takový hromosvod odmítat pojišťováci, případně orgány státního odborného dozoru, bude to pokračovat stále dál.
|
|
|
|