Jaká je odstupová vzdálenost od zemnícího pásku hromosvodu?

[Karel Malina]

Je možné zemnící pásek od hromosvodu vložit do výkopu k dalším vedením sítí? Konkrétně mi jde o vodovod a teplovod. Existují nějaké odstupové vzdálenosti od takového zemnícího pásku? Koukal jsem do normy ČSN 73 6005, tam jsou tabulky, kde se řeší odstupové vzdálenosti vodorovné, svislé při křížení a zemní krytí u různých typů vedení sítí. V tabulce jsou kabely s různými hodnotamy 1 kV–110 kV, ale nic pod čím bych očekával, že je zemnění hromosvodu. Koukl jsem v rychlosti také do ČSN EN 62 305, tam jsem také nic nenašel.

U RD v rekonstrukci je stávající ochrana proti blesku z doby výstavby domu, což bylo někdy ve 30. letech. Jedná se o jeden vysoký jímač a jeden svod, co je v zemi nevím. Právě se provádí rekonstrukce vodovodní přípojky a napojení na teplovod. Při té příležitost jsem chtěl vložit do výkopu (délka 5 m) 2× zemnící pásek (FeZn 30 mm/4 mm) jako přípravu pro nové řešení ochrany proti blesku. Z teplárny mi řekli, že k teplovodu to není možné, protože součástí jejich vedení je nějaký (snad komunikační) kabel, což jsem nevěděl.

RD je řadový 7×12 m, stávající svod je na straně do zahrady (tam se nedostane žádná technika). Přípojky se provádí na straně do ulice. Vzhledem k tomu, že dům je poměrně úzký a vedení sítí je mnoho (el.,   plyn, teplo, kanalizace, voda, telefon) a každé má nějaké odstupové vzdálenosti, neznám jiné řešení, jak provést zemnění ne této straně domu. Předběžně přepokládám, že budou v budoucnu provedeny 2 svody, diagonálně na každé straně domu jeden, pokud to bude možné.

[Jiří Schwarz]

Ona to ČSN EN 62305 předpokládá že celý objekt bude mít udělané pospojování a vyrovnání potenciálů, takže na úrovni "země" je vzdálenost od hromosvodu "nula",  protože je to spojené. Ale to předpokládá nějaké provedení hromosvodu, ne parodii na hromosvod např. podle ESČ1950

Jinak obecně pokud nějaká uzemnění nechcete nebo nemůžete spojit, v zemi by mezi nimi měl být odstup 5 metrů

[Pavel Horský]

Pásek v délce 5m nic neřeší. A když ho zdvojíte, nemá to žádný význam. To tam ani nedávejte.
Počítejte s tím, že se provede zemnič na zahradě za přispění rukou, krumpáče a rýče. Nikde není zakázáno dát svodové vedení jen na jednu stranu objektu. Má to ovšem svoje podmínky a když si to uděláte jen tak sám podle svého pocitu, pak na 99,9% půjde o zbytečně vyhozené peníze za nefunkční šmejd.

Začněte s oslovením nějakého projektanta, který umí provést návrh celé soustavy od uzemnění až po střechu a pak si to třeba i sám spácháte pod odborným dohledem.

[Karel Malina]

   za vaše reakce.

Je to tedy tak že žádné odstupové vzdálenosti definované nejsou? Najde se zde někdo, kdo to bezpečně ví?
Zajímá mě, na základě čeho člověk z teplárny řekne, že zemnící pásek do výkopu k jejich teplovodu dát (na svém pozemku) nesmím. Čekal bych, že se jeho tvrzení o něco opře.

Samozřejmě chci ochranu před bleskem, která funguje a odpovídá dnešku. Jen jsem chtěl využít to, že teď bude na jedné straně domu rozkopáno a v budoucnu už tam kopat nepůjde.

Mám tedy ještě 2 svouvisející otázky.

Jak se řeší zemnění hromosvodu v případě, že stávající dům nemá pozemek nebo ho má velmi malý. Reaguji na to, že 5 m výkop je nepoužitelný, jak jsem pochopil.

Má (musí/nemusí) být zemnění hromosvodu napojené na zemmění HDS nebo snad HDV? Omlouvám se jestli píšu úplné blbosti. Jde o to, že HDS je na straně do ulice, pokud budou svody do zahrady, propojení s HDS asi nepůjde realizovat.

[Jan Franěk]

Ono je to s těmi 5m trochu složitější. 5mPásku je prostě málo, ale nechá se výrazně zlepšit pomocí zemnících tyčí. ALe i jejich umístění a počet má svá pravidla.

Projektant který to vyřeší nebo navrhne na míru místním podmínkám, je ta nejlepší rada kterou jste mohl na váš dosti všeobecný dotaz obdržet.
 

[Jiří Schwarz]

... zemnící pásek do výkopu k jejich teplovodu dát (na svém pozemku) nesmím. Čekal bych, že se jeho tvrzení o něco opře.
...

Z jistého úhlu pohledu vám dal nejlepší radu Honza Franěk.
Různá zařízení, rozvody, sítě,... mají svoje ochranná pásma. A ta si provozovatelé hlídají.
Není úplně jednoduché vše jednorázově najít, nastudovat, takže je dobré oslovit projektanta, který se v oboru pohybuje, průběžně si doplňuje znalosti podle aktuálních zákonů, vyhlášek a norem.

--------------
Když Diviš, Franklin, Lomonosov a další vymýšleli první provedení ochrany před bleskem, neměli objekty plné velkých kovových předmětů, neměli do objektů přiveden tzv. potenciál vzdálené země, nemuseli řešit ochranu citlivé elektroniky...
Pravidla se s rozvojem techniky mění, doplňují,...
A zakopat jen tak nějaké uzemnění bez správného začlenění do pospojování a ochrany objektu mohou být vyhozené prostředky

[Milan Hudec]

No, ono ani tak nezáleží na 5 či 8m, ale čím pásek zahrnete.
Bentonit či Tatra jílu, a výsledek je jinde než s průmèrnou hlínou či nedejbůh sutí s pískem apod.

[Jiří Schwarz]

...Tatra jílu..

Nic není jednoduché a "černobílé"

Když na skálu navezu kamion jílu a zasypu 20m pásku, může mi to při měření ukazovat zajímavé hodnoty, ale proti "zbytku zeměkoule" to může být tak trochu izolované tou skálou.
Některé věci je třeba posuzovat s ohledem na širší okolí
Proto tady celkem běžně doporučujeme aby to nějaký odborník viděl přímo na místě, v reálných souvislostech

[Karel Malina]

   vám všem za rady.