Jak má být proveden referenční zemnič?

[Jan Vykoupil]

V souvislosti s článkem E5.3.6 ČSN EN 62305-3 by mě zajímalo,
jak konkrétně (vzdálenost od stavby,délka, hloubka, materiál, uspořádání, vyvedení)
má být proveden tzv. referenční zemnič,
který musí být instalován dle uvedeného článku,
když není možné měřit odpor uzemnění  jednotlivého zemniče?

[Rozmahel Vladimír]

... má být proveden tzv. referenční zemnič, který musí být instalován dle uvedeného článku, když není možné měřit odpor uzemnění  jednotlivého zemniče?

Myslím, že to není správný výklad toho článku. Ve všech uvedených případech je buďto svorka nebo izolovaný přechod.
Vztažný zemnič myslím bude sloužit k účelu sledování spíše výskytu napětí mezi nějakou konstrukcí a tímto zemničem a to by mohlo signalizovat přerušení nějaké části. Vzdálenost 20m se považuje za dostatečnou mezi různými zemniči po stránce ovlivňování. Pokud by to tedy sloužilo k tomuto účelu postačí obyčejná tyč. Pokud by se měl tento vývod ze vzdálenosti 20m přívést k objektu musí být uložen izolovaně.
Žádný vztažný zemnič nemůže prokázat spolehlivě zemní odpor něčeho, co není zřejmé po stránce konstrukce. Pokud bude v extrermu v zemi nastaven uzemňovací přívod FeZn 10 např. kouskem cy2,5, vše schováno v zemi a ze země dále bude vyveden FeZn 10 žádné měření neodhalí toto slabé místo. Tak je to i u celistvých konstrukcí. Musí být známa konstrukce, jinak je to věštění.

[Jan Vykoupil]

Jaký je tedy správný výklad uvedeného článku? Chtěl to po kolegovi revizák na jedné akci a já hledal, v které normě je tento požadavek zakotven. Nikde jinde než stručnou zmíňku v uvedeném článku jsem nic nenašel, natož jak má být takový zemnič proveden. Tak by mě zajímalo, kde to ten revizák nabral a jestli měl vůbec nárok něco takového požadovat, protože jsou s tím spojené náklady navíc, které nevyplývali z projektu. A mě jako projektanta by taky zajímalo, za jakých podmínek se takový referenční zemnič musí zřizovat, abych to příp. v projektu neopomněl. A hlavně, která norma kde to požaduje (kromě uvedeného nejasného článku).

[Jan Alin]

Jaký je tedy správný výklad uvedeného článku?

Výklad normy by mohl podat nejkvalifikova něji její tvůrce.

Chtěl to po kolegovi revizák na jedné akci a já hledal, v které normě je tento požadavek zakotven. Nikde jinde než stručnou zmíňku v uvedeném článku jsem nic nenašel, natož jak má být takový zemnič proveden. Tak by mě zajímalo, kde to ten revizák nabral a jestli měl vůbec nárok něco takového požadovat, protože jsou s tím spojené náklady navíc, které nevyplývali z projektu. A mě jako projektanta by taky zajímalo, za jakých podmínek se takový referenční zemnič musí zřizovat, abych to příMr.  v projektu neopomněl. A hlavně,  která norma kde to požaduje (kromě uvedeného nejasného článku).

Revizák to požadovat může v tom případě když po něm chcete aby podepsal revizi, musí ten požadavek ovšem doložit článkem normy, zákona nebo v některých případech výpočtem.

Po zběžném najuknutí do normy myslím že "referenční zemnič" se zřizuje tam kde provedení uzemnění objektu znemožní pozdější objektivní měření připojení k zemní soustavě (např. náhodné svody tvořené nosnou konstrukcí objektu) a tak se zřizují a měří tyto nezávislé referenční zemniče aby bylo možné posoudit zda dochází k negativním změnám na zemní soustavě. Ale berte to jako názor z rychlíku, normu jsem ještě nějak zvlášť nestudoval protože jsem ještě hromosvod ani projekt podle nového souboru norem neviděl.

[Rozmahel Vladimír]

...a tak se zřizují a měří tyto nezávislé referenční zemniče aby bylo možné posoudit zda dochází k negativním změnám na zemní soustavě.

Nevím jak si představujete v praxi takové měření.
Jediné, co mne napadá že je takový referenční zemnič něco na styl dalšího zemniče nespojeného s objektem a podle na něm naměřeného zemního odporu ve stejné zemině se může usuzovat na stav sousedního zemniče, to je ale asi hloupost.
Ono je vůbec otázkou, jestli je slovo vztažný zemnič přeloženo ve správném významu z angličtiny.
Napadá mne vlastní metoda, kdy bych např. měl v zemi uložen nějaký zemnič, který by dále pokračoval různými propoji na na více míst na rozlehlou konstrukci.
Pokud bych při budování tohoto v zemi uloženého zemniče vyvedl konec, který je uložen v zemi vývodem nad zem třeba do nějaké skříně, tím bych získal měřitelný galvanický propoj mezi jednotlivými částmi propojených kostrukcí. Při stavbě díla by se dal přesně změřit odpor těchto propojek velkým proudem a podle změny by se to dalo posuzovat při pravidelných revizích.

[Jan Alin]

Nevím jak si představujete v praxi takové měření.

Vycházím z tohoto:
ČSN EN 62305-3 strana 70 nahoře

Není-li za určitých podmínek možné provést měření zemního odporu základového zemniče, zajistí instalace jednoho nebo více referenčních zemničů mimo stavbu vhodnou metodu sledování změn v okolí uzemňovací soustavy za delší časové období, ve kterém bude provedeno průběžné měření mezi zemničem a uzemňovací soustavou základového zemniče. Proto je dobré vyrovnání potenciálů hlavní výhodou základového zemniče a odpor vůči zemi je méně důležitý.


Zatím si v praxi takové měření nepředstavuji  . Ono se v praxi na průmyslových objektech bude asi chvíli těžko představovat víc věcí a tajně doufám v nezištnou pomoc pana Hájka až k tomu dojde  .

[Jan Vykoupil]

To: Alin
Přesně tenhle odstavec jsem hledal a přehlédl, díky za nasměrování. Já si pořád říkal, že jsem toho četl někde víc a nemohl jsem to najít. Stane se.
Nicméně bych taky přivítal nějaký přesný výklad tohoto odstavce a provedení referenčního zemniče, aby se předešlo podobným sporům s revizáky.

[Rozmahel Vladimír]

...zajistí instalace jednoho nebo více referenčních zemničů mimo stavbu vhodnou metodu sledování změn v okolí uzemňovací soustavy za delší časové období, ve kterém bude provedeno průběžné měření mezi zemničem a uzemňovací soustavou základového zemniče. Proto je dobré vyrovnání potenciálů hlavní výhodou základového zemniče a odpor vůči zemi je méně důležitý.

Nevím jak je myšlen tento postup měření.
Líbí se mně věta, že na odporu uzemnění tolik nezáleží, vše vyřeší vyrovnání potenciálů...