Je pro uzemneni hromosvodu vhodnejsi pouzit zemnici tyce nebo zemnici desku?

[RostislavN]

Je pro uzemneni hromosvodu vhodnejsi pouzit zemnici tyce nebo zemnici desku?
Respektive z jakeho duvodu, co ma lepsi vlastnosti?

[Vít Rotrekl]

Zakladovy zemnic. Vse ostatni je jen kompromis.
Zemnici desku jsem za svuj, zatim, kratky elektro zivot jeste nevidel.

[Jan Franěk]

Opakované téma. Deska se nedoporučuje  pro své špatné vlastnosti.

https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,11474.0.html

[Jiří Schwarz]

Desky se dělaly dříve.
Ale pokud vezmeme vlastnosti (zemní odpor) desky a práci s uložením do země, v porovnání s tyčemi nebo páskem to vychází ekonomicky dost špatně.

U novostavby je preferován základový zemnič.
Pokud se doplňuje nebo opravuje hromosvod u stavby, která již stojí, je vhodné změřit vlastnosti půdy a podle toho navrhnout rozsah zemnicí soustavy, běžně se používají tyče propojené páskem, ale ne v každém terénu je to ideální řešení

[František Šohajda]

Zemnící desku jsem zapojoval asi 1 rok po učení.....a to je už hodně,hodně dlouho.
(hodně desítek let) 

Pokud chcete uzemění někde (dodělat) tak lepší jak kulaté tyče jsou profilové zemniče (ve tvaru T) tam je větší plocha a tím pádem jsou nejúčinější dnes.

[Pavel Horský]

Pokud chcete uzemění někde (dodělat) tak lepší jak kulaté tyče jsou profilové zemniče (ve tvaru T) tam je větší plocha a tím pádem jsou nejúčinější dnes.

Ještě větší plochu má tyč křížového profilu. Výrobce uvádí......... .....
"Výrazně větší styková plocha v porovnání s kruhovou tyčí stejné délky (2,4x) a v porovnání s tyčí profilu T stejné délky (1,7x)".

Zemnící desku? NE!

[Jan Hájek]

Pokud chcete uzemění někde (dodělat) tak lepší jak kulaté tyče jsou profilové zemniče (ve tvaru T) tam je větší plocha a tím pádem jsou nejúčinější dnes.

Většina zemničů tvaru T na trhu v ČR nejde použít pro uzemnění ochrany před bleskem.
Jejich průřez totiž nedosahuje normativně vyžadovaných alespoň 290 mm².

[Radim Strycharski]

Většina zemničů tvaru T na trhu v ČR nejde použít pro uzemnění ochrany před bleskem.
Jejich průřez totiž nedosahuje normativně vyžadovaných alespoň 290 mm².

Řekněme, že se to týká případu, kdy je nutno zemnící tyč započítat do minimální délky zemniče. Pokud to nutné není, pak je lhostejné, jaký doplněk uzemnění se použije.

[Jan Hájek]

Normativní definice je jasná, ČSN EN 62561-2
Tabulka 3 – Materiál, provedení a průřezy zemničů
Žárem pozinkovaná ocel  -Dovolují se různé profily s průřezy od 290 mm2 a minimální tlouštkou 3 mm, např. křížový profil.

Ale je pravda, že pokud zemnič má normativní délku a plochu, tak další věci, které na něj pro celkové vylepšení připojím mohou mít i nenormativní rozměry (kýbl, traverza, barel, T profil z dvou 30*4),  ale není to zemnič.

[Jiří Schwarz]

... mohou mít i nenormativní rozměry (kýbl, traverza, barel, T profil z dvou 30*4)...

Třeba nerezová vidlička...
A když ji ukradnu v bufetu, už bude mít dokonce vyvrtanou díru na šroub...
A nesmějte, na počátku 90. let jsem zažil takto uzemněnou CB anténu 

[František Šohajda]

Většina zemničů tvaru T na trhu v ČR nejde použít pro uzemnění ochrany před bleskem.
Jejich průřez totiž nedosahuje normativně vyžadovaných alespoň 290 mm².

To nezáleží jenom tvaru zemniče (T,X) ale zejména na jeho délce! NE?

[Milan Hudec]

U profilů vidím coby největší problém korozi ve svaru profil/svorka.
Je třeb mít na paměti, že byť je místo svaru pozinkováno a bude následně ošetřeno páskou a pod.,  je korozně již vnitřně infikováno od okamžiku sváření/zahřátí a následného chladnutí.
Se zeminou mají tyto profily samozřejmě vyšší styčnou plochu, micméně lze pochybovat mimo případů s velice vodivou půdou, že půda běžná bude schopna přenést natolik velkou proudovou hustotu aby se výhoda profilů skutečně projevila.

[Radim Strycharski]

Ale je pravda, že pokud zemnič má normativní délku a plochu, tak další věci, které na něj pro celkové vylepšení připojím mohou mít i nenormativní rozměry (kýbl, traverza, barel, T profil z dvou 30*4),  ale není to zemnič.

Řekněme, že to není strojený zemnič, ale zemnič náhodný, respektive náhodná součást.

[Pavel Horský]

Jak je to s měrným odporem půdy? Jaké hodnoty vám kde vycházely? Docela by mě to zajímalo. Prozik má nastaveno 400 Ohm/m, což se mi zdá opravdu hodně.

[Radim Strycharski]

Podle mě je nejčastější výskyt rezistivity někde mezi 200 až 300 Ohm_m.

[Pavel Horský]

Párkrát jsem měřil a vždy pod 100.

[Radim Strycharski]

To bylo v letošním suchu někde poblíž rašeliniště? 

[David Hruda]

Tam kde se pohybuju, jsou dost jíly a štěrky/štěrkopísky různě navrstvené a vychází mi to jako Radkovi 200-300, spíše výš.
Dost asi bude dělat i letošní (a vlastně pár posledních let trvající) sucho, před pár lety v hlubších výkopech bývala voda, teď nic...