No a hned se odpovídá lépe...
Technicky a ekonomicky:
Optimální je velikost motoru odpovídající zátěži.
Pokud byste se měl štípačkou živit, tak hydraulický akumulátor, zámek hydrauliky, multiplikátor tlaku a jiné hydraulické vymoženosti vám umožní snížit potřebný výkon motoru a čerpadla na odhadem 3kW při daleko větších štípacích tlacích a komfortech rychloposuvu klínu ke špalku a ze špalku.
Při použití uvedeného motoru s přebytkem výkonu je rozvaha:
O spotřebě energie tato:
Pokud jste domácnost, z hlediska platby elektrické energie pro vás předimenzovaný motor běžící naprázdno na rozdíl od správně dimenzovaného nebude znamenat prakticky žádný rozdíl - objem činné práce měřené elektroměrem (a běžný elektroměr jinou neměří) bude téměř nachlup shodný. Vy (to je ten váš chlup) a elektrárna budete mít vyšší ztráty na přívodních kabelech, které budou více topit. Více nevykompenzova
ných zařízení (vyrábějících jalový proud) v síti dělá problémy při výrobě a přenosu el. energie a důsledkem je vyšší cena energie pro všechny. Proto se firmám jalovina měří a mají za ni tak vysokou cenu, že se jim vyplatí ji kompenzovat na, vlastní náklady.
O technických parametrech tato:
Vyšší výkon motoru působí pozitivně i negativně rezervou výkonu.
Pozitivně - nějaký souček nebude problém, povrchová teplota motoru bude nižší.
Negativně - pokud neomezíte maximální hydraulický tlak, tak může něco prasknout, roztrhnout se a zabít (stroje nemají rozum).
Velikost proudu
Je to kupodivu, ale proud naprázdno běžícího se motoru se nebude radikálně odlišovat od proudu v plné zátěži. Jen se mění podíl jeho jalové (pro vás asi neplacené) a činné (placené) složky. Největší problém není rozdíl velikosti proudu běžícího motoru (cca 16A pro 7,5kW motor a 23A pro 11kW motor), ale velikost startovacího - rozběhového proudu.
Startování - dostáváte se na únosnou hranici velikosti asynchronního motoru, který je možno startovat přímo (či nepřímo) v prostředí neprůmyslovém. Touto hranicí je výkon motoru 7,5-10kW, podle místních podmínek sítě.
11kW motor při plné ustálené zátěži bere cca 23A. Obecně při přímém rozběhu si asynchronní motor krátkodobě vezme 7-násobný proud (161A). Krátkodobost je malá - stačí mít pomalé pojistky či jističe, ale způsobený proudový odběr přetíží napájecí sí't , což dříve způsobilo pohasnutí žárovek, dnes v době elektroniky však i přímé škody.
Rozběh Y-D omezí startovací proud typicky na cca 1,5 - 2,4 násobek (35-55A),
za cenu snížení momentu na 0,4-0,8násobek - do zátěže nenastartujete a na hydraulice musíte mít možnost přepnout na obtok při zakousnutém klínu, jinak motor nenahodíte. Budete mít problémy i se startem u studeného oleje (těžký rozběh). Technicky nutno říci, že menší motor by s těžkým rozběhem měl větší problém.
Lidsky
váš motor je jen o jeden stupeň předimenzován, proti uvažovanému výkonu čerpadla. To není nijak tragické a dělávalo se to dříve běžně (ale špatně) i u profi zařízení.
Pokud se tou štípačkou nebudete živit profesionálně a použijete ji jak bývá u domu obvyklé, tak si s tím nedělejte starosti. Pokud vám obdobná cirkulárka při startování nevyhazovala pojistky, tak Vaše úvahy jsou správné a jen vzhledem k přebytku výkonu motoru dbejte na správné seřízení přepouštěcího ( a hlavně pojišťovacího) ventilu hydrauliky.
A jednoduchá kontrola optimální velikosti motoru - správně dimenzovaný moderní asynchronní motor (vinutí s izolací do 105-120°C) má mít po dlouhodobě ustálení běhu v zátěži v jeho provozních podmínkách (kryty, chladicí průduchy) při maximální povolené teplotě okolí stroje povrchovou teplotu cca 55-60°C (to na něm dlouhodobě ruku neudržíte). Pak je výkonově přizpůsoben poháněnému zařízení. Takových strojů jste moc neviděl, že
.