Mohu propojit v zemi dva zemniče?

[Jiří Kanoš]

Na novostavbě chci realizovat obvodový nerezový zemnič V4A v betonové základové desce. O deset metrů dál je zahradní domek se zemničem v zemině taky V4A. Je vhodné tyto dva zemniče v zemi propojit? Druhý dotaz. mohu spoje svařovat (tigem),   nebo je lepší použít V4A svorky?

[Jan Hájek]

Propojit a spoje jsou jedno, svorka je jednodušší.
https://elektrika.cz/data/clanky/d3-zakladovy-a-obvodovy-zemnic

[Pavel Rotrekl.]

V obecném případě se zemniče spojují.
Nejsem odborník, ale dovolím si upozornit na možné problémy:
1. Použití nerezového materiálu v betonu, pokud by tam někde byla použita obyčejná ocel. V základové desce bude asi výztuž. Vznikne el. článek.
2. Spojení dvou zemničů, kdy jen jeden je v betonu. Opět to vede ke vzniku el. článku. K tomu dojde v každém případě, protože objekty jsou jistě spojeny el. vedením.
3. Zaznamenal jsem upozornění na použití betonu vyšších pevnostních tříd, že mají malou nasákavost a tedy nevyhovující vodivost, a zákl. zemnič v takovém případě nefunguje.

Nerezový materiál není vůči elektrochem. korozi odolnější než obyčejná ocel.
K problému koroze lze najít např. tyto články: norma ČSN 33 2000-5-54 ed.3, příloha C, NA 6.2, norma EN 62305-3 ed.2 článek E 5.4.3.2
Pokud jde o problém vodivosti betonu, vím jen to, že chystaná evropská norma pro beton obsahuje metodiku měření el. odporu. Že by v této problematice bylo úplně jasno, nečekám, protože, jak mi řekl Honza Hájek, lidé z různých normalizačních komisí spolu nemluví.

A ještě jednu poznámku k této problematice obecně. Pozor na kombinaci požadavků elektrikářskýc h norem evropských nebo přebírajících požadavky z evropských norem, a norem pro beton. Klasifikace účinků prostředí na beton z hlediska jeho životnosti (mokré, suché, mráz, apod.) je přímo v evropské normě. Ale požadavky na to, jaké má mít beton pro dané prostředí složení, jsou v národních přílohách každého státu. Pro základy se tedy v různých státech může používat různý beton.
 

[Jiří Kantner]

Na každé z napsaných poznámek je kus pravdy nicméně těžko to lze nějak paušalizovat.  Článek vzniklý kombinací ocelové výztuže a FeZn pásku má větší napětí než článek ocel-nerez. 
Další faktor u pozinkované oceli je způsob zinkování - jak dlouho a při jaké teplotě byla ocel do zinku ponořena  v místě styku těchto kovů vznikají sloučeniny zinku s železem, které mají příznivější vlastnosti z hlediska elektrochenmic kého potenciálu.  A pokud si někteří vzpomenou nebo najdou Beketovu řadu kovů, tak elektrochemick ý potenciál zase závisí jaké bude mocenství kovů ve článku, který tím spojením vznikne. Nemalou roli hraje složení elektrolytu - tedy i to z čeho je písek a štěrk v betonu. Nerez ale odolnější ve většině případů  je, ale jsou výjimky kdy odejde skoro stejně rychle.
Do betonů se také přidávají antikorozní přísady které údajně chrání jakpřed  anodickou tak i katodickou degradací z čehož vyplývá, že zákonitě musí nějak ovlivňovat i vodivost.
Pokud se chystá nějaké opatření, které má garantovat vodivostní parametry betonu tak to fakt stavařům nepřeju.