Lze vést hromosvod plotovou zdí ze ztraceného bednění?

[Radim Strycharski]

... (např. vhodnou vodivou ucpávkou) a na obou koncích vodivě spojit s vodičem svodu; toto vodivé spojení trubky s vodičem musí být trvanlivé.

No právě. Proč to? Trubka není s ničím jiným vodivým spojena, takže bleskové kiloampéry do ní ze svodu nepotečou. Naproti tomu bleskový potenciál tam bude spolehlivě vždycky ucpávka/neucpávka, připojení nahoře/dole nebo nepřipojení.

[Jiří Kantner]

Ruku na srdce...kdo to kdy viděl na vlastní oči takto provedené? Já ještě ne a že už jsem toho viděl za svůj život opravdu hodně.

No temování spojů olovem jsem viděl ale v jiných oborech : těsnily se tím odpadní litinové roury a sousední kamenné kvádry v základech vodních staveb se spojovaly pomocí  železných spon ve tvaru U, které se palicí vtlačily do kapes vysekaných v kamenech, které byly vylité olovem. Myslím že tahle technologie má původ ve středověku (nebo je ještě starší) ale v hromosvodech se olovo používalo jako elektrochemick y málo aktivní kov, protže  svody dříve bývaly většinou měděné a s železem by měď tvořila ve vlhku článek. Vložením olova vznikly články dva Cu-Pb a Pb-Fe s menšími potenciály, které nevedou k rychlé degradaci materiálu.
Snad to k vysvětlení proč se to tak mělo dělat stačí..... U pozinkovaného železa to smysl nedává ani v kombinaci s nerezem.

[Zdeněk Dančák]

Jsem laik, ale už jsem slyšel a i viděl  pár "hromosvodů" které na oko nad zemí vypadaly dobře a dalo se i "něco" naměřit, ale v zemi to bylo téměř úplně sežrané. Zde bych doporučil minimálně pozvat RT aby proměřil odpor zemniče a protože se pro zídku bude kopat nějaký základ tak zkontrolovat jak to vypadá pod zemí. Rovněž bych zvážil, zda při kopání základu pro zídku neposílit toto místo o pořádné trvanlivé zemniče - sám bych volil nerez V4A vyvedenou až nad zem, tam nemusíte řešit degradaci materiálu.

Jinak pozor, poblíž je nějaká kanalizace a dost možná tam vedou i jiné sítě (ele, telefon, plyn, voda, ...) tak opatrně s kopáním a případným zatloukáním zemničů. Zjistit kde co vede.

[Jan Hájek]

No právě. Proč to?

Tady už se není koho zeptat.

ČSN 34 1390 vydaná v roce 1955
38. Ochrana vedení.
A) ......Použije-li se ocelová trubka, musí se tato trubka na obou koncích vodivě spojit s vedením. Toto spojení však musí být trvanlivé.
B) Svod v místech, kde je přístupný (tj. do výše asi 1,7 m nad zemí),  musí být uzavřen a chráněn úhelníkem, dřevěnými lištami a podobně. U objektů s profilovaným soklem, kde je nutno svod a jeho ochranu prohýbáním přizpůsobit, může se použít trubka místo úhelníku. ....... Použije-li se ocelová trubka, musí se tato trubka na obou koncích vodivě spojit se svodem a chránit utěsněním proti zatékání, například vhodnou vodivou ucpávkou nebo závěrnou čapkou.

Zařízení hromosvodů – Výklady rázu praktického, Josef Žuvníček, cca 1904–1915
Abychom je blízko u země před možným poškozením uchránili, buď je obložíme do výše 2 m dřevěným bedněním, nebo je zatáhneme do pocínované železné roury. Rouru o vnitřním průměru 3 až 4 cm zapustíme pak asi půl metru hluboko do země..........

Zařizování hromosvodů Eugen Sieber, 1952
.... Dříve se užívalo jako ochrany svodu hlavně trubek. Jejich nevýhoda je, že do nich zatéká. Proto je třeba opatřit je nahoře těsnícím závěrem, který zároveň provede i vodivé spojení trubky s vodičem. Nejjednodušší způsob takového utěsnění a propojení je naražení olověné ucpávky, zhotovené z kousku podélně rozříznuté olověné trubky a zatlačené do mezikruží mezi vodič a trubku. Trubek se nyní používá pouze pro ony případy, kde – jako u spodku komínů – třeba tvar svodu přizpůsobit odstupňováním zdiva. Trubku lze totiž přizpůsobit zahnutím na libovolný profil komínového spodku, což u úhelníku nelze. Trubka však tvoří kolem vodiče uzavřený magnetický okruh a zvyšuje tím induktivní odpor svodu. Ochranné trubky mají světlost asi 20 až 25 milimetrů. Mají stěny silné aspoň 2,5 milimetru. Tloušťka stěny je udána se zřetelem ke korozi při zasazení do země. Úhelník nebo trubka zasahuje 25 cm do země a je 200 cm dlouhá.

[Jiří Schwarz]

Dá se předpokládat, že by mohlo dojít k nějakému přeskoku mezi svodem a "nepřipojenou" trubkou, čímž by vznikl ionizovaný vzduch, který by umožnil přeskok někam dál?
Nebo měli autoři toho požadavku strach ze zapálení něčeho v okolí, kdyby došlo k přeskoku, zajiskření?

[Radim Strycharski]

Vypadá to na eliminaci toho induktivního odporu svodu. To by ale bylo asi poněkud přeceněné riziko.