Co může způsobovat vybavení hlavního jističe před elektroměrem při bouřce?
V rozvaděči je jen elektroměr a hlavní jistič a pak asi 100 metrů dlouhá přípojka do rozvaděče v objektu.
Průchod impulsu (způsobeného například bleskem) samozřejmě namáhá jistící prvky. Hlavní jistič bývá většinou v cestě, ať se jedná o úder do vedení a impuls přichází do objektu nebo o úder do objektu a část proudu od úderu blesku teče směrem k transformátoru
.
Neuvedl jste hodnotu hlavního jističe. Výdržné vlastnosti jističů závisí na typu jističe. Standardně jsou uváděny výdržné vlastnosti pojistek (nebo minimální impulsy, které mají pojistky vydržet). Další důležitou věcí je v jaké kondici uvedený jistič je.
Tím je dáno, že nezáleží na typu požité ochrany před přepětím (SPD) a zda je vůbec použita. Jen při použití SPD spínajících napětí většinou vzniká následný proud, který jistící prvky namáhá a může jištění vybavit.
S ohledem na minimální požadavky pojistek tak podle normy IEC 61643-12 impuls 5 kA (8/20) je schopen vybavit pojistku 25 A gG. A impuls s takovouto vrcholovou hodnotou 5 kA ale s tvarem vlny 10/350 vybaví i pojisku 100 kA.
Protože to kolega Hájek asi trochu popletl, dovolím si odkaz na materiál společnosti DEHN (
https://www.dehn.cz/sites/default/files/uploads/dehn/pdf/blitzplaner/bpl2015/chapters/lpg_chapter_08.pdf ), kde na straně 241 (nebo 26) naleznete dole vlevo obrázek 8.1.7.7, kde jsou výdržné charakteristik
y pojistek, tak jak je prezentuje uvedená společnost. A zde najdete, že pojistku 20 A vybaví impuls 1,7 kA (10/350).
Bohužel u nízkých hodnot jištění se budete muset smířit s občasným vybavením hlavního jističe. Následné SPD by pak, ale měly ochránit instalaci v objektu. A pokud jsou dobře navrženy, tak by u dalších podružných jištění nemělo docházet k vybavení.
Autor
