Chutovky ako krabicky s vieckom utopene 1 cm v stene a nasledne omietnute do roviny plus vsade (aj k vypinacu) kable zeleny + hnedy su len ceresnicka na torte a pochadzaju z cias vystavby.
Za zmienku stoja aj od roku 1968 nedotiahnute skrutky na hlinikovych vodicoch vo venceku, ani jedna povolena a ziadne znamky prechodoveho odporu.
V roce 1968 a prakticky až do 80. let byly k mání pouze kabely se zeleným a černým vodičem - provedení 2B. Hnědý přišel na řadu až ke konci 70. let, ale jen ve 4 žilových kabelech, provedení 2A bylo nedostatkové. Tehdá bylo zvykem (u odborníků) vodič přeznačit na černo, dělalo se to různě, často černým nitrolakem nebo černou bužírkou.
To že nikdo nedotahoval šroubky v krabičkách, které ani nebyly vidět, to je celkem pochopitelné a je vidět, že byly dotaženy důkladně při montáži. Ve světelných obvodech nebývají tak často problémy, vodiče se nehřejí jako u zásuvek a také nedochází ke chvění jako při manipulaci s vidlicemi v zásuvkách.