Chápu dobře, že jste dával jako podložku pod světlo sádrokarton? Pokud ano, pak sice dle technického listu může být sádrokarton zařazen do nehořlavých stavebních hmot, ale už si nejsem jist tepelně izolačními vlastnostmi. V normě se totiž hovoří o nehořlavé tepelně izolační podložce a to je o něčem jiném.
On je plech taky nehořlavý ale dobře vede teplo.
Trochu mimo dotaz ale teď mě tak napadlo. Neví náhodou někdo od jakého tepelného odporu lze považovat materiál za tepelně izolační?
K tématu:
Jinak v příloze jsou technické listy sádrokartonu Rigips. Pokud máte desky od jiného výrobce obraťte se na něj, ať vám předloží technický list.
Protože stále ještě pro montáž na hořlavé podklady a do hořlavých hmot přicházejí
v úvahu především nehořlavé tepelně izolující podložky a lůžka, je třeba si něco říci i o
nich. ČSN 33 2312 stanoví, že je pro ně možno použít jakoukoliv nehořlavou látku (stupně
hořlavosti A nebo třídy reakce na oheň A nebo B), jejíž měrná tepelná vodivost l je menší
než 5 W×m-1×K-1. Z toho důvodu nelze používat podložky kovové (např. měrná tepelná
vodivost železa je 58 W×(m×K)-1, hliníku 205 W×(m×K)-1 a mědi dokonce 375 W×(m×K)-1.
Na druhou stranu materiál, který se užívá ve stavbách, má proti kovům jenom nepatrnou
tepelnou vodivost (sádra i beton přibližně 1 W×(m×K)-1, omítky a malty až 3 W×(m×K)-1,
žula až 4 W×(m×K)-1). Jako tepelně izolační hmoty pro podložení elektroinstala
čních krabic
a přístrojů se dnes používají řezy z cementovláknit
ých desek CEMVIN (jejichž tepelná
vodivost je 0,2 až 0,3 W×(m×K)-1). Řada z ostatních dříve používaných materiálů (lignát,
65
cembalit, a ostatní hmoty na bázi azbestu) se dnes již nesmějí používat, protože jsou
zejména při opracovávání zdravotně závadné.