Podle jakého článku ČSN musí být uzemněn bod rozdělení TN-C > TN-C-S?

[Marek Kala]

Pokud provedu změnu soustavy z TN-C na TN-C-S v elektroměrovém rozvaděči, musí být bod rozdělení uzemněn??

   za odpověď

#116#

[rostislav šašvata]

podle mé úvahy např.ČSN 332000-4-41 ed.2čl.411.4.2 pozn. 2

[IM]

Není čl. ČSN, který by výslovně určoval, že bod rozdělení TN-C ,  TN-C-S musí být uzemněn.  Jeho  uzemnění vyplyne např. z požadavků na ochr. pospojování nebo viz předchozí příspěvek.

[Miloslav Dunda]

V elektroměrovém rozvaděči není možné rozdělení provést. Požadavek na uzemnění byl v předchozí ČSN 33 2000-4-41 ve schémátku. Jenomže to také nešlo dodržet jinde než jen u novostaveb.

[Kamil Novák]

V elektroměrovém rozvaděči není možné rozdělení provést. ....

To není úplně pravda.
Samozřejmě, že v elektroměrovém rozvaděči obecně lze vytvořit síť TN-S. Jenomže se nechce. A to je veliký rozdíl.  

[Tomáš Gardoň]

Takže, keď idem vymieňať svietidlá, ktoré sú zapojené na TN-C a idem dávať svietidlá na TN-S, musím každé uzemniť??
To by asi nemalo cenu...
Po rozhovore so známim revizákom to ide vraj tak, že rozdelím sústavu na svorkách svietidla.
Či?

[Zdenek+]

Coz je defakto ochrana nulovanim, ci?

[Jiří_Hrubý]

Či samočinným odpojením od zdroje v síti TN-C?
Když už se to musí nějak udělat, tak jsou taky nějaká pravidla jak se to má udělat, ale to ten RT jistě podotknul. Dodatečným uzemněným pospojením se nic nezkazí.

[Tomáš Gardoň]

Coz je defakto ochrana nulovanim, ci?

No dobre, ale ochrana nulovaním sa už dnes nepoužíva.

[opatovice64]

Uzemnění bodu rozdělení bylo uvedeno v neplatné ČSN 33 2000-3, příloha nn, obr. NN2.
I když je norma neplatná, považuji ji za vodítko. Na tom snad není nic špatného...

[Jiří Schwarz]

No dobre, ale ochrana nulovaním sa už dnes nepoužíva.

Řekl (napsal) bych to jinak:
princip zůstal, jen se změnilo pojmenování, ochrana nulováním to byla podle ČSN 34 1010, dnes se tomu podle ČSN 33 2000-4-41 (v aktuální edici) říká ochrana automatickým odpojením od zdroje s využitím nadproudového prvku

--------------
Nechci se přít jestli bod rozdělení musí nebo nemusí být přizemněn.
Jestli chcete aby vám za bodem rozdělení správně fungoval proudový chránič při přerušení PEN vodiče před bodem rozdělení, alespoň nějak si ten bod rozdělení přizemněte.

Kdo chce, hledá jak, kdo nechce, hledá proč (nebo jak to ojebat)

[opatovice64]

ČSN 33 2000-1:2009, obr. 31B2

[David Hruda]

ČSN 33 2000-1:2009, obr. 31B2

Čemu nerozumíte v té poznámce pod obrázkem?

[opatovice64]

Dobrý večer, pane kolego.
Otázka zněla, zda bod rozdělení vodiče PEN musí být uzemněn.
Na obrázku je zcela evidentně tento bod uzemněn.
Co se týče poznámky, předpokládám, že se shodneme na tom, že po přípojkovou skříň se jedná o distibuční síť (uzemnění vodiče PEN jde za provozovatelem DS).
Vývod z přípojkové skříně považuji za začátek elektroinstala ce. Druhá část poznámky se vztahuje k uzemnění vodiče PE, nicméně dotaz zněl na bod rozdělení vodiče PEN.
K výše uvedené problematice je na elektrice rozhovor s ing. Karlem Dvořáčkem (čas cca 1:10).

[Karel Bělohlávek]

Na obrázku je zcela evidentně tento bod uzemněn.

V té normě jsou ale i obrázky, kde bod zcela evidentně uzemněn není, viz obrázek 31B1. V příloze A, ze které je vámi uvedené schéma, jsou navíc pouze příklady provedení sítí.

[Jan Franěk]

Ano, norma přizemnění bodu rozdělení doporučuje, protože jsou místa kde to prostě technicky možné není.
Nicméně za mne je to velmi rozumné doporučení a všude kde to jen trochu jde, bod rozdělní prostě přizemním. Tam kde to možné není, tak se musíme spolehnout na vzdálenější místo i možná s tím spojená rizika.

[Jirka Dobrovolný]

Uzemnění bodu rozdělení respektive uzemnění PE dle mého skromného názoru vyplývá z požadavku ČSN 33 2000-4-41 ed.3 v čl. 410 (úvod):

"Základním pravidlem je, že instalace musí být bezpečná i za podmínek jedné poruchy." (Parafrázuji)

Proto:

Pokud tou jedinou poruchou bude přerušení PEN a celá instalace nebude uzemněna nikde, bude na neživých částech potenciál fáze. V případě, že je osazen RCD např. s citlivostí 30 mA, může při dotyku vybavit, ale také nemusí a to i při značných hodnotách poruchového proudu hodně nebezpečných životu, to podle Kirchhofova zákona. V případě, že nebude osazen chránič, pak už se jedná o vypínací proudy v hodnotách, které není možné při dotyku dosáhnout a k vypnutí tedy nedojde. Tedy neuzemněná instalace není bezpečná za podmínky jedné poruchy a aby bezpečná byla, musí být odpor uzemnění takový, aby byla splněna podmínka impedance poruchové smyčky.

[Radim Strycharski]

Proto:

Podle mě tudy cesta nevede. Kdyby se mělo sledovat hledisko bezpečnosti při první poruše, muselo by to být specificky normativně ošetřeno. Pro přizemnění není stanoven maximální zemní odpor, tak jak je to předepsáno např. pro síť TT. Neřeší se, jaká bude bezpečnost, když nebude v obvodu chránič. Předpisy pro uzemnění PEN a PE úplně vypadly z ČSN a zůstaly jen v PNE, protože smysl těchto uzemnění spočívá v bezpečnosti při náhodném kontaktu fázového vodiče s náhodnou zemí, což je čistě distribuční problém. První porucha formou přerušení PEN z principu nejde řešit a částečné její řešení zřejmě spočívá v předpisu zesíleného průřezu. Přizemnění bodu rozdělení PEN/PE, pokud by bylo bez dalšího normou předepsáno, by tedy mohlo mít status nanejvýš tak doplňkové ochrany.