Jaká má být hodnota impedance sítě aby odpojila při zkratu mezi L a N?

[Milan Hudec]

Proč jí počítáte ze 400V?

P.Kurka uvádí vrcholovku zkratu.

[Václav Třetí]

P.Kurka uvádí vrcholovku zkratu.

Svítidla jsou snad napájena 230V:

230 x 1,414 = 325 / 2,5 = 130
400 x 1,414 = 566 / 2,5 = 226



 

[Václav Třetí]

doplnění k předchozímu příspěvku: 1,414 je √2

[Pavel Čermák]

Pro omezení náběhového proudu LED svítidel dnes osazují výrobci rozvaděčů VO toroidními
trafy ve funkci přesytky s následným překlemováním stykačem po náběhu VO.

[Martin Kurka]

Svítidla jsou snad napájena 230V:

To ano, ale při tvrdém jednofázovém zkratu v trojfázové síti nastane situace, že uzel "uplave" a může se pak objevit na oblouku vypínacího prvku až plné sdružené napětí. Proto se u vrcholové hodnoty  jednofázového zkratu počítá s nejhorším napětím vrcholu 400V půlvlny, tj. 566V.
Hodnota 266A je tedy "horší to ani teoreticky být už nemůže".
A pro účely rozběhu svítidel v tomto případě se nedosáhne ani těch 130A a bude se proud při nulovém napětí na výstupu tohoto dlohého vedení pohybovat kolem 92A.



Vzhledem k tomu že tazatel, pan Zpomalovač, neudal jestli se svítidla rozsvěcují centrálně, nebo individuálně, jestli je hodnota 55A pro každé svítidlo či je tam už softstart, který omezí skupinový rozběhový proud na 55A a další údaje o svítidlech, tak je to vše jen teoretické cvičení o zřejmě nevyhovující a projekčně zvorané elektroinstala ci. Tak berte i ony údaje zkratových proudů apod. Jsou uvedeny jen pro uvědomění si měřítka a proporcí problému.
Jestli se dá situace zachránit či nikoliv a za jakou cenu určí asi jen experiment a měření.  Nedávám tomu velkou naději.

[Václav Třetí]

To ano, ale při tvrdém jednofázovém zkratu v trojfázové síti nastane situace, že uzel "uplave" a může se pak objevit na oblouku vypínacího prvku až plné sdružené napětí. Proto se u vrcholové hodnoty  jednofázového zkratu počítá s nejhorším napětím vrcholu 400V půlvlny, tj. 566V.
Hodnota 226A je tedy "horší to ani teoreticky být už nemůže".
A pro účely rozběhu svítidel v tomto případě se nedosáhne ani těch 130A a bude se proud při nulovém napětí na výstupu tohoto dlohého vedení pohybovat kolem 92A.

To už v tomto případě přeháníte. S teoretickou špičkovou hodnotou 130A a skutečnou 92A souhlasím. Výrazně vyšší hodnoty jsou v principu nemožné, znamenalo by to hrubou závadu na přívodu ještě v 3F části rozvodu, která by se projevovala i na ostatních spotřebičích. Impedance přívodu změřená tazatelem (uvedená už v jeho dotazu)  0,44Ohm to nenaznačuje.

[Milan Hudec]

No, tak jsem vzal dva prodlužováky 50m 1,5mm, zapojil do zásuvky 0, 34 Ohm s jističem C13 (což hrubě odpovídá podmínkám tazatele).
Po vytvoření tvrdého zkratu jistič padá "okamžitě",  po přidání dalších 50m tak za dvě sekundy ze studeného stavu.
Při kontrolní simulaci v SICHRu je kabel v grafu napravo od křivky jističe, což je v pořádku.
Neděláme někde v našich úvahách chybu?⁷

[Václav Třetí]

Impedance sítě a ohmický odpor vodičů nebude mít příliš velké odchylky. Já bych uvažoval výrobní rozdíly a rozptyl parametrů jističe. Rozdíly bývají mezi výrobci i mezi výrobními šaržemi jednoho výrobce.

[Honza Veselý]

A není právě to, že o tomto řešení zde nejednoznačně diskutují bezpochyby velmi fundovaní odborníci příznakem toho, že autorem dotazu zvolené řešení je vachrlatá konstrukce a má-li to fungovat a procházet následnými revizemi, tak jak se obvykle u elektro očekává minimálně 20 let, že je lépe to celé zgruntu předělat aby zvolené řešení nevzbuzovalo tak ohromné pochybnosti?
To už je skoro jako bastlírna.cz.
Jsou prostě chvíle, kdy se vypracování řádného projektu nebo minimálně před započetím prací si hodinku posedět s kusem papíru a kalkulačkou prostě vyplatí.

[Milan Hudec]

Dobrá, tak se ptám zdejších projektantů:
S jakým max.časem uvažujete ve svých návrzích pro vypnutí zkratového proudu?

[Zdeněk Mazač]

0,4s u koncového obvodu
do 5s u distribučního obvodu

[Milan Hudec]

Pro jaké případy by se pak uplatňovalo pravidlo "nevyjdeli impedance ochranné smyčky, nasaď chránič či pospojuj"?

[slower]

Byl tady dotaz na víc informací:
Síť TNS 230V, jsou to svítidla na chodbě základní školy, vypnout zkrat do 0,4 s.
Vedení je nakonec dlouhé asi jen 60m.
Opravdu mají rázový špičkový proud svítidla 55Ax20ks.
Svítidla jsou spínané přes digitalni hodiny a raději přes stykač RSI, který udává aspoň hodnoty špičkových proudu pro LED oproti jiným značkám.
Svítidla byly nakonec rozděleny do dvou okruhů pod jistič B10/1 resp. lmf Oez.
Už se mi nechtělo spekulovat nad zkratem L a N, když není povinnost ho měřit.

[slower]

Když je podezření tak většinou zavolám výrobcům svítidel, ať mi dají info, kolik mohu dát na daný jistič počet svítidel, v tomto případě na B10 10 ks, na C10 15 ks, a na C13 21 ks

[slower]

Pro jaké případy by se pak uplatňovalo pravidlo "nevyjdeli impedance ochranné smyčky, nasaď chránič či pospojuj"?

Skvělý dotaz, to jsem zvědavý, co ostatní napíší. V příručkách se píše, když nevyjde impedance smyčky, dej tam proudový chránič a impedanci smyčky nemusíš měřit, jen je doporučeno měřit na začátku a případně impedance sítě aby ze zjistili přechodové odpory.
Ale už nikoho netrápí, že zkrat mezi L a N může způsobit požár? A co když ten proudový chránič nikdo nebude kontrolovat 2 ročně..který teď má funkci jako aut. Odpojení od zdroje…

[František Šohajda]

A co když ten proudový chránič nikdo nebude kontrolovat 2 ročně..který teď má funkci jako aut. Odpojení od zdroje…

Tak to už bude porušení návodu k výrobku!Tam už výrobce za nic nezodpovídá...
Návod udává po jaké periodě se má chránič zkoušet...A dále budeme muset vzít v úvahu typ AC a nebo typ A...U AC se může cívka zahltit a také nevypne i když bude měsíčně zkoušen tlačítkem.

[Milan Hudec]

Skvělý dotaz

Vůbec ne, již dlouho se rozlišují zkraty do 1s (kde si hrajeme jen s plochou energie čistý vodič vs propuštěná ochranným prvkem) a nad 1s, kde nastupuje kofík zohledňující typ materiálu izolace, resp.rozlišení malý/velký průřez vodiče s ohledem na tepelnou setrvačnost).
Základní pravidlo:
Ochranná smyčka musí parametricky zabránit úrazu (oněch profláknutých 0,4 či 5s)
Smyčka L-N (L-L) musí parametricky zabránit "přehřátí jádra vodiče či jeho izolace".
Oni se tomuto parametru zkratového proudu ve vyšších časech brání (spíše s ním moc nepracují) i výrobci např. svorek, vždy se dočteme např.  tato svorka max.32A trvalého zatížení.....O k, ale o max.zkratovém proudu již mlčí.

[Radim Strycharski]

Mně to tedy vychází takto:
1.
Při smyčce 2,5 ohmu zkratový proud 92 A.
2.
Nalistoval jsem v katalogu graf charakteristik y pro jistič OEZ ... do 63 A (měl jsem ho hned po ruce) a v něm pro jistič 13 A a proud 92 A jde tedy o 7 x In na vodorovné ose. Na svislé ose tedy odečtu čas vypnutí 1,5 s.
3.
Podle vzorce v čl. 431.5.4.2 v ČSN 33 2000-4-43 ed. 3 vychází maximální povolená doba vypnutí 1,8 s, takže daná instalace vyhovuje na zkrat L-N.