Jaká ochrana před bleskem u plechové střechy s nerez komínovou vložkou?

[Sokrates1985]

Dům, kde není řešena ochrana před bleskem (není hromosvod). Má komínovou nerez vložku krbových kamen. Vložka sklep až střecha, kamna přízemí. Střecha hliník. Komín zděný, v hřebeni, vysoký nad hřeben 80 cm včetně vložky. Komín je kompletně oplechován (celý pokryt hliníkem) a je tak součástí plechové střechy a tedy i vložky komína.
Je požadavek na dodělání LPS (asi někdo tuší, že to není úplně bezpečné). HOP je realizována nikoli jako samostatná mimo domovní rozvaděč, ale přímo v něm. V bodě rozdělení TNC na TN-C-S tak je provedeno přizemnění základovým zemničem. Některé trubky (plynová u kotle) jsou propojeny s HOP v rozvaděči zelenožlutým vodičem. Pata vložky komína nikoliv.
Neizolovaný (neoddálený) LPS kvůli komínové vložce vložce použít nelze, (jestli chápu problematiku zde načtenou z podobných příspěvků, obecně s plechovou střechou bez komínových kovových vložek jde LPS neizolovaný instalovat).
Bude tedy nutné zhotovit oddálený (izolovaný) LPS a patu komína spojit s HOP, nebo je princip složitější?

[Sokrates1985]

Pro názornost:

[Pavel Horský]

Výsledek pohledu a úvahy vyloženě převzatých z věštecké koule - ano, zde bude na místě vytvoření izolované soustavy pomocí HVI + připojení součástí na střeše na MET.  Vše provést dle projektu s ukončením výchozí revize.

[Sokrates1985]

I věštecká koule pomůže, účelem není dle vzdálených rad realizovat, ale pochopit problematiku v principu na tomto příkladu. Co jsem opomněl je zesložiťující vstupní parametr:
Dům je dvoudomek a obě části mají plechovou střechu, která je mezi domy spojena (plech sousední je ve společné atice falcován s plechem inzerované části dvoudomku). Sousední část dvoudomku má realizovaný hromosvod, ale neizolovaný, tj. vodivě spojený s plechem střechy a tím zavléká nebezpečný bleskový proud do komínové vložky inzerované části dvoudomku.
Zde ani realizace oddáleného hromosvodu nepomůže, pokud bude ponechán ten sousední neoddálený, je to tak?

[Pavel Horský]

Pokud je to defacto jedna vodivá střecha, tak vám izolovaný na jedné části střechy opravdu nepomůže.

[Sokrates1985]

Rozumim. Z hlediska pospojování kovových součástí na střeše do MET (například ta komínová vložka, kde se u paty propojí s MET). Za předpokladu, že bude celá střecha chráněna výlučně izolovaným hromosvodem, který bude sveden více jak 5m od základových zemničů domu do země (kde již, pokud jsem načetl a pochopil správně netřeba hromosvod spojit k zemniči/MET domu),  je z hlediska blesku nutné spojit např. vložku komína do MET? Spojení vložky je určitě vhodné z hlediska jiných poruch než blesk, ale zde, bráno v situaci pouze z pohledu blesku - pokud sám hromosvod spojen není?

[Jan Hájek]

Za předpokladu, že bude celá střecha chráněna výlučně izolovaným hromosvodem, který bude sveden více jak 5m od základových zemničů domu do země (kde již, pokud jsem načetl a pochopil správně netřeba hromosvod spojit k zemniči/MET domu),  

Tak tuhle nebezpečnou věc jsem tady v diskusích už nějaký čas postrádal. Zkuste si to nakreslit na papír a tu vzdálenost v zemi nahraďte odporem půdy (země není opravdu izolant, to by jste se mohl podívat zblízka na spadlé vodiče vn) uvidíte, že rozdílné uzemnění neguje koncept elektrické izolace jímací soustavy.

Jeden objekt, jeden zemnič, jeden potenciál!

[Sokrates1985]

Aha, vidite, pomozte mi tedy pochopit, kde spatne interpretuji na tomto odkaze:
https://elektrika.cz/data/clanky/co-si-opakovat-o-uzemneni-ochrannych-vodicich-a-vodicich-pospojovani
Tuto cast: "Uzemnění hromosvodu a uzemnění silového zařízení se nemusí spojovat, je-li vzdálenost mezi nimi větší jak 5m. Mezi uzemněním sdělovacích zařízení a uzemněním hromosvodu m á být co největší vzdálenost, je-li ovšem tato vzdálenost menší než 5m musí se obě uzemnění spojit."

[Sokrates1985]

Pripadne zde:
https://elektrika.cz/data/clanky/dimenzovani-ulozeni-a-spojovani-zemnicu
Cituji: "Pro uzemnění silových zařízení a hromosvodu se má vybudovat pokud možno společné uzemnění. Uzemnění hromosvodu a silového zařízení se nemusí spojovat, pokud je mezi nimi vzdálenost alespoň 5m. (U speciálních objektů chráněných oddálenými hromosvody se uzemnění nespojují.)"

[Jiří Schwarz]

To jsou naprosto speciální případy, kdy se nějaké uzemnění provádí tak, aby se nemuselo spojit s jiným.
Např. na dráze na tratích, kde je elektrická trakce, je s tím docela problém mít uzemnění hromosvodu dostatečně daleko od kolejí a uzemnění nástupištních přístřešků, které jsou nějak spojené s kolejemi a které fungují jako tzv. zpětné trakční vedení.
Tam je naprosto nežádoucí, aby si zpětné trakční proudy hledaly jiné cesty do "uzemněného" začátku rozvodu ve spínací stanici
(tam jsou běžné průřezy 50 nebo 95 mm2 a představte si, že při nějaké mimořádnosti na trakci si ten proud bude hledat cestu po PENu 10mm2 nebo dokonce po PE 2,5mm2)

Ale pro běžnou "občanskou vybavenost" a naprostou většinu "průmyslu" je problém najít příklad, kdy by bylo potřeba nebo by bylo výhodné hledat řešení proč uzemnění nespojit.

[Sokrates1985]

Rozumim. Co treba finance investora jako pripad proc uzemneni nespojit?
Napriklad je z historickych duvodu vyveden jen jeden zemnici prvek ze zemnice, ktery o sobe dava vedet jen hlinikovym vodicem pripojenym v bode rozdeleni PEN v domovnim rozvadeci. Presto si chce chudy investor nechat vybudovat i ochranu pred bleskem. Nemuze si dovolit platit bagristu za zhotoveni vykopu a noveho zemnice a nechce mit zed pres pul domu rozbombardovan ou aby se spojil bledkosvod se zemnicem v rozvadeci v MET. (Prepetove ochrany se mu ale do razvadece vlezou, aniz by se musel rozvadec predelavat za vetsi ci dochazelo k jine destrukci).
Presto, ze vyse citovany text o peti metrech nikde neuvadi, ze jde o naprosto specialni pripad, rikate tedy, ze takovy chudak musi byt odkazan na vyssi moc.
Ted vazne, pro situaci z uvodniho dotazu tedy po vsech odpovedich konstatuji, ze problematiku nyni v teoreticke rovine chapu takto:
1) sousedni cast dvojdomku premluvit k odstraneni stareho neizolovaneho hromosvodu a nechat vytvorit spolecny (spolecna strecha spojena plechem) izolovany hromosvod na celou strechu. Zaroven nechat spojit kovove kominove vlozky v jejich pate s MET. Hromosvod taktez spojit s MET. Zde je ale prekazka ve faktu, ze kazda cast dvojdomku ma svuj zakladovy zemnic a tedy hromosvod pripojeny na jeden z nich u druheho vytvori rozdil potencialu a je to situace jakoby byl mene nez 5m bez spojeni. Proto bude nutne pripojit jej na oba zemnice?
2) nebo vytrhat kovovou vlozku komina a nahradit ji starou, azbestovou ci jinou nevodivou/nekovovou a pak zridit neizolovany hromosvod, ktery spojit s MET obou domu.
Je problematice porozumeno z hlediska smysluplnosti obou variant?

[Jiří Schwarz]

Kdyby se začalo počítat podle ČSN EN 62305, kolik by asi vyšla vzdálenost s u toho komínu?

Pokud tam na střeše není anténa, klimatizace, prostě nic dalšího, co má vodivou část svedenou dovnitř, už jsme jednou tlačili "pokrývače" k něčemu jako opak oplechování komína - u komína a stožárku se místo plechu použil (na desítkách cm) nevodivý materiál  a komín i stožárek se schovali pod pomocný jímač

[Sokrates1985]

To je zajimavy napad! Kovova vlozka je v leve komore komina, kde od plechu strechy a oplechovani cepice komina je oddelena vlastne jednou klasickou cihlou na sirku, tj. 14cm. To by to oplastovani misto plechu muselo zasahovat dost daleko od paty komina, ale mozne by to asi bylo, samozrejme za velkeho brblani klempire. Obdobne by se prece nejak dalo udelat oddeleni plechu obou casti dvojdomku v te atice, kde plechy souseda a plechy investora spojuje falc. Druha polovina dvoudomku, ta s tim neizolovanym hromosvodem ma samozrejme antenu (samozrejme je vys nez jeho jimac),  ma taktez kovove vyusteni vlozek bez komina skrze plech strechy, coz je jeste horsi, protoze tam neni siroko daleko jimac, aby to pokryl. Takze tam je take ohrozeni majetku a zdravi pri uderu blesku, ale je tam neochota neco menit.

[Sokrates1985]

Co me desi nejvic, jedna z tech kovovych rour co jsou vystrceny nad plech strechy obsahuje kovovou flexi rouru do kondenzacniho plynoveho kotle. Jimac je na plose 10x10m jeden. Nizsi nez antena mimo oblast kde by schoval tu flexi. I kdyby ji schoval, je to neizolovovany hromosvod na plechove strese kde je kovova flexi ke kotli s plynem. Nechci ani domyslet, co by to pri uderu blesku udelalo. Tam nema neizolovany hromosvod vubec co delat.

[Sokrates1985]

Tedy napada me, jestli ma u kotle vyveden 50mm2 vodic do jeho MET, tak neizolovany mit muze, pokud da jimac do kryci oblasti flexi? Je to teoreticka otazka. Kdesi na tomto webu byla z roku 2009 diskuze, kde se jeste akceptovalo spojit hromosvod s vlozkou, ale u paty vlozky vyvest vodiv opravdu velkeho prurezu do MET. To prece je i pripad plechove strechy spojene s takovymi vlozkami, pokud budou dole spojeny s MET necim jako 50mm2. Zavlece se tim bleskovy proud do objektu, ale aspon se sanci odvest do zeme. Je jasne, ze dnes se toto uz nedela, ale treba to ta cast dvojdomku tak udelane ma. Zduraznuji ze se snazim pochopit tuto problematiku na teoreticke urovni.

[Jan Franěk]

Zjednodušeně pro pochopení

V principu jsou dvě možnosti vnější ochrany.
Oddálit vše po čem by mohl přijít nebezpečný potenciál do objektu tak, aby blesk "sjel" po vnější strojené cestě, nebo připravit co nejvíce cest tak že propojím všechno se vším.
V prvním případě nedopustím přeskok do vnitřních rozvodů, aby nemohlo dojít k nějaké škodě nebo ohrožení. To se snadno realizuje třeba právě u většiny rodinných domů kde připravujeme vnější kvalitní cesty pro blesk
Druhý případ se používá třeba u velkých hal, kde z důvodu vodivé konstrukce, nebo mnoha železa v betonu, není možné či jednoduché připravit oddálený hromosvod. Nicméně mnoho velmi dobře vodivých cest s použitím dalších opatření, je možnou cestou s minimem rizik. Z mého pohledu to nebývá vhodné pro rodinné domy právě proto, že se zde ve stavebních konstrukcích nepočítá s tím že by mohli být právě tou dobrou vodivou cestou do země a stavební firmy nedokáží správně připravit vodivé spojení vnitřních konstrukcí s připojením na kvalitní zemnič. Navíc absence pravidelných revizních prohlídek spojených s kontrolou a měřením této ochrany, moc nenahrává tomuto výběru. Také kdo by chtěl sedět třeba v obýváku během bouřky u krbu, který je připojen na nerezový komín připojený k hromosvodu na střeše. Stačí si položit pár otázek ohledně možného rizika a toho co jsem ochoten si pustit třeba k tomu plynovému kotli, aby jste pochopil která z cest je pro vás vhodnější, rozuměj bezpečnější.
Ohledně zemničů už to zde zaznělo- všechno spojit na jeden potenciál s co nejmenším zemním odporem je prostě naprostý základ ochrany před bleskem ale i před úrazem. Čím větší plocha zemniče a čím je provedený lépe, tím snadnější odvedení potenciálu do země a tím méně možných přeskoků, které pak mohou za největší škody.

[Sokrates1985]

To je presne po cem prahnu, vysvetleni teorie. Vse na jeden potencial, zde bych se rad pozastavil. Dum bod rozdeleni PEN na PE a N, prizemneni zemnicem, vse v domovnim rozvadeci. Na zahradni domek (30m),  historicky doveden PEN se silovym trifazovym. vedenim. Zde opet proveden bod rozdeleni a vyzadovalo se pro jistotu opet prizemeni zemnicem tohoto zahradniho domku. Pak jsou ale prece dve zeme a tedy dva potencialy?

[Sokrates1985]

Druhe, pro me problematicke, misto teoretickeho vykladu: oddalim hromosvod od vseho, abych nezavlekl nebezpecny potencial. Nu dobra, ale pokud je hromosvod spojen s MET, chte nechte si zavlecu cast bleskoveho proudu do domu. A tady vsazim na to, ze mam vse pospojovano a vse na jednom potencialu a tedy zaziju pocit vlastovky na drate vvn? Tedy cely dum se mi zvedne na vysoky potencial, ale vsude stejny? Proc to delam a hromosvod spojuju s MET? Aby nebyly dve zeme a dva potencialy a tim preskok oblouku ci nebezpecne napeti dotyku?