Čím promazat venkovní 230V zásuvku?

[Miroslav Tkadlec]

Máme málo používanou venkovní el. zásuvku v zateplení a jde do ní zasunout vidlice ztuha a ještě hůře se vytahuje. Sice přidržuju krabici, ale i tak se bojím abych ji nevytrhl ze zateplení.
mohu něčím promazat kontakty? Např. nějakou kontaktní vazelínou. Je jedno jakou? Koukal jsem, že třeba WD vyrábí nějaký čistič kontaktů.

[Pavel Horský]

Kontaktní vazelína a čistič kontaktů jsou dvě naprosto protichůdné věci.
Vy si najděte pomocí google "kontaktní vazelína" a tu si kupte. Používá ji třebaCEZ na kontakty nožových pojistek do přípojkových skříní.

[Peter Munka]

Skor to vidim na mechanicky problem, kde je vnutro zasuvky mierne inde voci otvorom pre vidlicu, nez by malo byt.

[Václav Třetí]

Jedná se o zásuvku jednofázovou nebo třífázovou (motorovou)?

[Jiří Kantner]

Prvotně bych hledal mechanický problém v zástrčce nebo zásuvce - vyosení strojku,  ohnuté kontakty ,  znečištění hrubým prachem - třeba po stavebních pracech. Síla potřebná k zasunutí  není ani u starých 3f modelů (čkd 25A "hruška") nijak extrémní a vše jde hladce.
Mazat kontakty v zásuvce  a kupovat kvůli tomu kontaktní vazelínu může být dražší než výměna (možná i poškozené) zásuvky.
Nejprve bych zkusil ze zásuvky vyfoukat prach stlačeným vzduchem, pak  bych se podíval na to jestli nezjistím mechanické poškození, nakonec výměna zásuvky, to musí zabrat vždy.
Běžné domácnosti se bez kontaktní vazelíny obejdou,  bez ohledu na počet provozovaných zásuvek.
Jinak kontakty můžete namazat třeba i silikonovou vazelínou, varuju pouze před vazelínou s grafitem, případně před měděnou pastou -tyto prostředky mohou vytvořit po nějaké době vodivé cesty uvnitř strojku.

[Václav Třetí]

Občas  člověk pro oči nevidí, to že se jedná o zásuvku 230V jsem v nadpisu přehlédl, za což se omlouvám.

K problému: Dost často bývá příčinou tuhého chodu 1F zásuvek  oxidace poniklovaných kolíků PE, hlavně u zásuvek na povětrnosti. Než je mazat, se lépe osvědčilo jejich vyleštění brusným papírem hrubosti 400.

Pozor! Před demontáží a jakoukoliv činností v  otevřené zásuvce je třeba ji vypnout příslušným jističem a ověřit beznapěťový stav.

[Milan Hudec]

Kontaktní vazelínu ano, ale jedině tu hodně kvalitní, doporučím Ensto.
Takové ty rádoby mazadla si výrobci mohou dát na topinky a sežrat sami.

[Jiří Kantner]

Kontaktní vazelínu ano, ale jedině tu hodně kvalitní, doporučím Ensto.
Takové ty rádoby mazadla si výrobci mohou dát na topinky a sežrat sami.

Nezlobte se, ale tohle mi přijde že už jdeme s minometem na krtky.
Kontaktní vazelína od Ensto není podle specifikace žádný mazivážský zázrak a ani nemá žádné extrémní ochranné vlastnosti. Tím nechci říct, že je to špatný produkt, to ani náhodou. Obyčejný minerální zákald, lithiové mýdlo resitence vůči sladké vodě a vymývání vodou. Při primárním použití ve šroubových a lisovacích svorkách na slaněné i plné vodiče je potřeba nižší hodnota NLGI aby vazelína navzlínala do všech mezer, tím je ochráněný spoj proti vniknutí vlhkosti snížení tření při lisování zase zvýší tlak na jednotlivé vodiče ,  takže ve výsledku  může být dosaženo větší stykové plochy kontaktu. Ta vazelína sama o sobě má mizernou vodivost ale svými vlastnostmi přispěje k snížení přechodového odporu spoje a k jeho dlouhodbé ochraně před vlhkostí a následnou oxidací. Ta vazelína bude určitě  slabě zásaditá (i když se u vazelíny běžně neudává číslo TBN) a to má také pozitivní vliv na korozivní odolnost.
V případě rozebiratelnéh o spoje jakým je zásuvka bych dal přednost tužší konzitenci - NLGI 4 místo 2 a odolnost proti vymývání vodou a korozivnímu vlivu vlhkosti bych ponechal.  Vychází mi pak občejná vazelína A4 od Parama, cenově trochu jiný level, kvalitativně naprosto dostačující. Nižší teplotní rozsahtéto vazelíny  na vaápenném mýdle vůbec vadit nebude. KOntakty v zásuvce nebyly navrženy na použití žádné kontaktní vazelíny, proto bych si nedělal starosti použitím nějakého specializované ho mazadla pro jiný druh spoje. Opakuji není to špatné, jen mi to přijde zbytečné.
Co se týče vlasní kontatní vazelíny ENSTO SR1, pochybuju, že je to produkt který firma sama vyrábí. Maximálně to plní do tuby. Vlastní rafinerii a olejářský provoz určitě nemá, spíš bere běžnou vazelínu kterou má otestovanou podle svých požadavků od nějakého velkého renomovaného výrobce. Na tom není nic špatného protože s tou tubou se lépe pracuje než s vazelínou dodávanou v půlkilových kelímcích.
vždy když někdo říká,  že dvě prkýnka mám sbít k sobě ručně kovanými hřebíky zhotovenými za světla úplňku, snažím se včem  ty speciální technologické postupy a materiály zvýší kvalitu výsledného produktu 

[Milan Jakeš]

Nezlobte se, ale tohle mi přijde že už jdeme s minometem na krtky. ...

Zajímavý příspěvek. Při jeho čtení mne napadlo, že s pomocí vhodně zvolené vazelíny by šlo v určitých případech lehce předejít tzv "fretting corrosion" na pocínovaných kontaktech. Pocínované kontakty se běžně používají v ne moc často rozebíraných konektorech, které přenášejí jen "středně velké" proudy. Např. může jít o kontakty v konektorech FV panelů. Pro spolehlivost  tomto případě platí, že kontakty musí být do sebe zaklesnuty tak pevně, aby nedocházelo ani k sebemenším vzájemným pohybům. V opačném případě postupně narůstá na cínu vrstva oxidu a zvyšuje se přechodový odpor (vlivem pohybů proniká kyslík až na povrch odhaleného kovového cínu). Na FVE strinzích jsou tyto pohyby asi zapříčiněny kolísáním teplot a tepelnou dilatací materiálů s přispěním různého samoohřevu vlivem změn protékajícího proudu. Pak to vyústí v časté vypálení konektoru a případným požárem. Aplikace dostatečné vrstvy nějaké vhodné vazelíny by vzniku tohoto poruchového módu zabránila (bez přístupu kyslíku k cínovému povrchu proces fretting corrosion nemůže pokračovat).

Nakonec ještě pro všechny případy upozorním, že aplikace vazelíny (či olejů) na kontakty není vhodná vždy. Pokud by mohlo docházet k nalepování prachových částic na kontakty ošetřené vazelínou, tak pokud by se dostaly tyto prachové částice mezi kontakty, funkčnost kontaktu by byla rychle ta tam.

[Jiří Kantner]

Tohle je jiná, tady je spojení konektorem od kterého se očekává že bude sloužit bez nároků na údržbu po celou životnost FVE, případně se tak 1 -2x za životnost  elektrárny může měnit poškozený panel. Pocínovaný povrch není žádná hitparáda ale jedná se asi o nejlevnější funkční povrchovou úpravu. Elektrárnu si lidi instalují pro ekonomický efekt, takže každá koruna rozhoduje. Bohužel i kdzž s konektorem nikdo po celou dobu hýbat nebude, určité mikropohyby tam budou. Jednak díky teplotní roztažnosti a pak díky malým vibracím, třeba působení větru, námrazy. Namazání kontaktu bych zde doporučil, nevím jak je kontakt chráněn před vnějšími vlivy ale s ohledem na nízký počet rozpojení a spojení za celou životnost by prach který se zachytí na provrchu vazelíny vadit, ke vlastním kontatním plochám  přes silný film maziva nepronikne. Takže vazelína, odolná působení vody, s protioxidačním i přísadami.
Když zadáte do vyhledávače slova "contact" "fretting"  "corrosion" najdete  vědecké studie i popularizační materály, stačí se začíst...
https://support.newgatesimms.com/electrical-fretting-corrosion-can-be-prevented-with-a-synthetic-connector-grease/,  https://support.newgatesimms.com/myths-and-facts-of-electrical-connector-lubricants/
Uvádí se, že aplikace vazelíny prodlouží životnost spoje 5-10x.
Existují i vodivé kontaktní vazelíny s grafitem ale tam je třeba zajistit aby nemohlo dojít k prolínání vazelíny mezi vývody s různým potenciálem.
https://www.mgchemicals.com/downloads/tds/tds-847.pdf,  dále Liqui Moly dělá vazelínu na póly baterie.  Tady bych preferoval produkt který snáší velké teplotní rozdíly, odolný kyselinám, s antioxidačními přísadami.
Konektory na FVE jsou zrovna to místo, kde se šetřit nevyplácí.
Nabízí se otázka jestli se na tyto konektoru hodí ENSTO SR1? Myslím, že  je primárně určena na ošetření jiných spojů ale tady svou práci odvede také.  Téměř  jakékoliv namazání kontaktů bude lepší než je nechat na suchu.   Jenže konektor  je také nějak zapouzdřený a je otázka jestli to složení vazelíny nebude dlouhodobě narušovat plastové zapouzdření konektoru a těsnění.
Chce to hledat a studovat, ptát se dodavatelů...
https://www.nyelubricants.com/connectors

[Milan Hudec]

Nezlobte se, ale tohle mi přijde že už jdeme s minometem na krtky.
Kontaktní vazelína od Ensto není podle specifikace žádný mazivážský zázrak a ani nemá žádné extrémní ochranné vlastnosti. Tím nechci říct, že je to špatný produkt, to ani náhodou. Obyčejný minerální zákald, lithiové mýdlo resitence vůči sladké vodě a vymývání vodou. Při primárním použití ve šroubových a lisovacích svorkách na slaněné i plné vodiče je potřeba nižší hodnota NLGI aby vazelína navzlínala do všech mezer, tím je ochráněný spoj proti vniknutí vlhkosti snížení tření při lisování zase zvýší tlak na jednotlivé vodiče ,   takže ve výsledku  může být dosaženo větší stykové plochy kontaktu. Ta vazelína sama o sobě má mizernou vodivost ale svými vlastnostmi přispěje k snížení přechodového odporu spoje a k jeho dlouhodbé ochraně před vlhkostí a následnou oxidací. Ta vazelína bude určitě  slabě zásaditá (i když se u vazelíny běžně neudává číslo TBN) a to má také pozitivní vliv na korozivní odolnost.
V případě rozebiratelnéh o spoje jakým je zásuvka bych dal přednost tužší konzitenci - NLGI 4 místo 2 a odolnost proti vymývání vodou a korozivnímu vlivu vlhkosti bych ponechal.  Vychází mi pak občejná vazelína A4 od Parama, cenově trochu jiný level, kvalitativně naprosto dostačující. Nižší teplotní rozsahtéto vazelíny  na vaápenném mýdle vůbec vadit nebude. KOntakty v zásuvce nebyly navrženy na použití žádné kontaktní vazelíny, proto bych si nedělal starosti použitím nějakého specializované ho mazadla pro jiný druh spoje. Opakuji není to špatné, jen mi to přijde zbytečné.
Co se týče vlasní kontatní vazelíny ENSTO SR1, pochybuju, že je to produkt který firma sama vyrábí. Maximálně to plní do tuby. Vlastní rafinerii a olejářský provoz určitě nemá, spíš bere běžnou vazelínu kterou má otestovanou podle svých požadavků od nějakého velkého renomovaného výrobce. Na tom není nic špatného protože s tou tubou se lépe pracuje než s vazelínou dodávanou v půlkilových kelímcích.
vždy když někdo říká,  že dvě prkýnka mám sbít k sobě ručně kovanými hřebíky zhotovenými za světla úplňku, snažím se včem  ty speciální technologické postupy a materiály zvýší kvalitu výsledného produktu 

No a jelikož nemám protitah vůči Vašemu skutečně silnému tahu, tak debatu vzdávám a to s ponaučením.

[Jiří Kantner]

No a jelikož nemám protitah vůči Vašemu skutečně silnému tahu, tak debatu vzdávám a to s ponaučením.

Pane kolego, to snad není nic proti ničemu, já se tady při čtění mnohých jiných příspěvků také lecčemu přiučím.

[Milan Jakeš]

Pane kolego, to snad není nic proti ničemu, já se tady při čtění mnohých jiných příspěvků také lecčemu přiučím.

Sem na diskuzi by měl zavítat Elon Musk. Jeho tým dělá (nebo už dělal) skutečný výzkum, proč nejen v jeho instalacích FVE na střechách amerických supermaketů dochází tak často k požárům vlivem vypálení konektorů stringů. Asi nemají nastudovanou teorii kontaktů  .

Jinak ty pocínované kontakty se používají i ve velmi drahých a důležitých systémech ve výkonových konektorech u zdrojů, konkrétně jde např. o konektory DIN 41612 řady H. Alternativou zde k cínu bývá i stříbro ale to už vůbec není v otevřených konektorech z hlediska dlouhodobé spolehlivosti myslitelné. Ono není mnoho kandidátů na dokonalý kontaktní kov, snad jen irridium a rhodium. Ostatní jsou buď měkké, podléhají chemickým změnám, působí jako katalyzátory, ...

Poslední informace od pana Kantnera ohledně užití vazelíny proti fretting corrosion si detailně projdu o víkendu, bude v nich pro mne novo nového.

[Milan Hudec]

Pane kolego, to snad není nic proti ničemu, já se tady při čtění mnohých jiných příspěvků také lecčemu přiučím.

Naopak, povšiml jsem si nejenom v tomto vlákně vašich vědomostí ohledně chemie, kterým nemohu konkurovat, takže chlapsky sklapávám podpatky

[Jan Kelbich]

Ono není mnoho kandidátů na dokonalý kontaktní kov, snad jen irridium a rhodium.

.... Zlato ? ....

[Milan Jakeš]

Přírodní zlato je na kontakty moc měkké, proto se na kontaktech běžně zvyšuje jeho tvrdost příměsí kobaltu z důvodu zvýšení počtu cyklů před obnažením podkladu. A to zas vede k tomu, že takové kontakty se nesmí moc zahřívat, jinak ten kobalt vymigruje na povrch a tam vytvoří oxidovou vrstvičku. V reálu se zlato používá jen na signálové kontakty, obzvlášť pro slabé signály. Na kontakty relé se zlato nepoužívá asi vůbec.

Dnes se často používá jen gold flash, což je jen pár nm silná vrstva zlata. To pak jako pozlacené jen vypadá ale kontaktní vlastnosti prakticky odpovídají podkladovému niklu.

[Václav Třetí]

Já osobně mazání zásuvek a vidlic nedoporučuji. Každá mastnota na sebe nabere dříve nebo později prach a to způsobuje buď nedokonalý spoj nebo vznik vodivých cest, podle toho jaký typ prachu se v okolí vyskytuje.

[Jiří Kantner]

Přírodní zlato je na kontakty moc měkké, proto se na kontaktech běžně zvyšuje jeho tvrdost příměsí kobaltu z důvodu zvýšení počtu cyklů před obnažením podkladu. A to zas vede k tomu, že takové kontakty se nesmí moc zahřívat, jinak ten kobalt vymigruje na povrch a tam vytvoří oxidovou vrstvičku. V reálu se zlato používá jen na signálové kontakty, obzvlášť pro slabé signály. Na kontakty relé se zlato nepoužívá asi vůbec.

Dnes se často používá jen gold flash, což je jen pár nm silná vrstva zlata. To pak jako pozlacené jen vypadá ale kontaktní vlastnosti prakticky odpovídají podkladovému niklu.

No pro technické pozlacování se často používá pozlacování s přídavkem rhodia, kde vyloučná vrstva má taleko větší tvrdost a odolnost proti otěru. Pro fanoušky  historie techniky: za zmínku stojí využití zlatých kontaktů stojí unikátní konstrukce počítače Oprema v 50. letech v Carl Zeiss Jena, který obsahoval necelých 10000 bistabilních polarizovaných relé s kontakty ze slitiny AuNi5, počítač byl původně navržen jako plně redundantní s detekcí chyb (porovnání výsledků obou propojených počítačů) ale v praxi byl provozován jako dva nezávislé stroje, testy tenkrát ukázaly, že životnost kontatků pod zátěží 200mA byla až 200 milionů sepnutí.  Reálné zatížení kontaktu v provozu bylo v řádu jednotek mA, celá relé byla v prachotěsném krytu, kontakty ničím nemazané. Oba stroje vykazovaly 100 procentní spolehlivost.