Jak vypočítat výkon transformátoru?

[Fik.M]

Jak vypočítat výkon transformátoru pro ruční svářečku folie, když odpor jednoho kanthalu je 0,293 Ohmu a  jsou zapojeny dva paralelně?  Výsledný odpor je 0,1465 ohmu. Napětí bych chtěl 36V. Svářecí impuls většinou trvá max. do 1 vteřiny.



Podle ohmova zákona se to asi nepočítá, to vyjde strašné numero.

[Fik.M]

Jedině, že by se mohlo krátkodobě přetěžovat trafo, protože impuls trvá max. 1000ms. Jenže, o kolik by se mohlo přetižit a jaké zvolit? Třeba je to špatná úvaha, nevím.

[raj]

Podle Ohmova zákona se to počítá ...
Ve Vašem případě je třeba znát zatěžovatel. Zjistěte si, jak dlouho si může trafo "odpočnout" po té vteřině kdy dodává výkon a přes energii (výkon/čas) se dostanete k oteplení při zvolené proudové hustotě vinutí a jste doma. Pak jen vyřešit jak odvést teplo ( ventilátor, dva ventilátory  ...) a je to.

[Fik.M]

Nemohl by jste mi uvést nějaký příklad, prosím. Abych to pochopil i já ...

[Jan Kelbich]

No v první řadě, já bych začal od požadovaného výkonu toho odporového drátu. Připadá mi, že 9 kW je pro takovou svářečku trochu mimo. Jak jste přišel právě na 36 V ? Mě to připadá, že vám to napětí padlo do oka z nějaké normalizované řady, jiný důvod pro něj asi nemáte.
Takže, až budete znát požadovaný výkon (a ten zase závisí na rozdílu teplot, ochlazování atd.),  tak má smysl uvažovat o transformátoru . Ten se jistě dá pro tento účel poněkud poddimenzovat, ale s rozumem a je třeba vědět jak.

[IM]

a přes energii (výkon/čas)

To je jaký zákon? 

[raj]

To je jaký zákon? 

Nojo... neumim psat - Joule je "watt * sekunda" - omlouvam se.

[Fik.M]

Dejte sem nějaký přiklad. Dik.

[Jiří Schwarz]

Dejte sem nějaký přiklad. Dik.

Jaký příklad?
Já bych čekal, že nějak přijatelně upřesníte zadání původního dotazu.
To původní zadání by spíše patřilo na web
www(puntík)elektroworld(puntík)info
do sekce Hvjezdná pjechota

[Fik.M]

Chtel jsem to objasnit, nechci po nikom konkretni řešení. Buďto víte a chcete poradit, nebo víte a nechcete poradit, nebo taky nic nevíte.  A potom co vic chcete. Odpor je znám a bezpečné napětí, které se normálně používà také.  A čas po který trafo pdpočívá bude třeba 3 vteřiny, to jsem jen tak plácnul. Takže pracuje jednu a odpočívá 3, to celé se pravidelně opakuje.

[Jiří Schwarz]

Poměr 1:3 se dá nějak zakalkulovat do provedení trafa, aby nemuselo být tak velké a těžké, když nebude zatíženo trvale na 100%.
Ale vůbec nic to neříká o potřebném "výkonu".
Je třeba definovat jaké množství materiálu je třeba ohřát o kolik stupňů, to je více fyzika, než elektrotechnik a.
Pak se musí něco připočítat na nějaké ztráty, protože se část tepla "ztratí do okolí".
Z toho se už dá vyčíslit jaké energie je potřebná na jeden svár. Když vezmeme vámi uvedený čas 1 vteřina a budeme znát energii, pak už se to dá převést na výkon.

Pokud známe potřebný výkon, podle vztahů P=U*I a U=R*I se to dá "spočítat",  protože odpor znáte, výkon budete znát taky, z toho se spočte napětí a pro návrh nebo výběr transformátoru potřebujete především znát výkon a výstupní napětí.

[raj]

Odpor je znám ...

A právě že není ! S teplotou topného drátu roste, a ve Vašem případě ne zrovna málo ! A dík tomu bude klesat proud (i v rámci oné Vaší vteřiny a Vy už jen tím nebudete ani moci využívat trafo na plný výkon, protože nebude spotřebič, který ho bude odebírat ! ) A jestli máme trafo vhodně nadimenzovat, je třeba tento průběh výkonu znát. Budou ho potřebovat i trafomoti, co vám budou trafo navíjet.
Nebudu vám tady dělat přednášku z fyziky, dokud neuvidím smysluplné technické zadání. Dejte si na papír vše co víte, tím si sám ujasníte co vlastně chcete včetně i nějakého nákresu, pak má další diskuse smysl. Plácat zde vteřinami a ampéry je ztráta času.

[Fik.M]

Odpor kanthalu při 20°C je 0,1465 Ohmu, při 500°C je 0,151 ohmu a při 800°C je 0,154 Ohmu.
Ten rozdíl není velký. Pokud by se choval, že by razantně menil odpor v závislosti na teplotě asi by se moc nepoužíval-byl by nevhodný.
Kanthal je např. nevhodný pro systém předehřívání topného pásku právě pro malou změnu odporu v závislosti na teplotě, tam se musí použít jiný materiál.
Vím co chci, vhodné trafo na kanthal, který bude napájen 36V a má odpor 0,1465 Ohmu.
Proud, který si dokáže vzít je 245,7A.
Výkon pásků je 8846kW. Tak velké trafo jsem nikde u podobného systému neviděl. Vždy co jsem viděl, tak čas impulzu byl max. do 1500ms pak 3-4s pauza pro trafo.
Nic víc vám říct nedokážu. Bohužel.

[Václav 3]

Kdysi jsem pro jednu firmu opravoval nějaké takovéhle svářečky folie a bylo tam použito trafo 24V 2A v serii s kondenzátorem na primární straně, takže se to chovalo jako proudozdroj a běželo to po celou dobu provozu zařízení bez přerušení. Na topném drátku bylo napětí řádově kolem 1 až 2V, což bohatě stačilo a jediný problém bylo odlehčení při přerušení (obvykle mechanickém přetržení odporového drátu) sekundárního obvodu trafa, to potom došlo k přepálení primární pojistky.


Přímé připojení trafa se sekundárem 36V na odporový drátek o odporu řádově 0,2 Ohmu je nesmysl, protože buď budete potřebovat trafo zhruba 8kVA a poteče vám tam proud asi 200A, ale v tom případě se drát hned odpaří nebo rozprskne po místnosti v podobě kuliček rozžhaveného kovu, který něco zapálí, nebo použijete trafo slabé a to se spálí po několika i krátkých cyklech.

[halik]

Jak vypočítat výkon transformátoru pro ruční svářečku folie, když odpor jednoho kanthalu je 0,293 Ohmu a  jsou zapojeny dva paralelně?  Výsledný odpor je 0,1465 ohmu. Napětí bych chtěl 36V. Svářecí impuls většinou trvá max. do 1 vteřiny.



Podle ohmova zákona se to asi nepočítá, to vyjde strašné numero.

V prvé řadě je potřeba si uvědomit, že pokud něco takového připojíte na skoro jakékoliv tráfko, bude toto tráfko pracovat prakticky do zkratu, to znamená, že se neudrží ani omylem těch 36V, co by to trafo mělo podle vás mít při chodu naprázdno. Napětí na sekundáru padne na hubu, klidně i jen na několik málo Voltů.
Co se týče tepelného dimenzování trafa, je trafo samozřejmě možné přetížit. Transformátor by se měl použít takový, aby byl schopen v řádu minut i chodu nakrátko, aniž by se poškodil - jdou takové udělat - to znamená, že bude muset mít relativně poddimenzovaný magnetický obvod a bude muset být dosti měkké.

U svářečky fólií bych se určitě pídil po nějakém minimálním potřebném výkonu ve Wattech na metr délky sváru, tu konfrontoval s maximální možnou teplotou materiálu drátu (aby se např. zbytečně nenatahoval teplem),  a z toho pak teprve soudil na nějaký potřebný odpor, potažmo volbu napětí při sváru.
Pak je potřeba si vybrat nebo si navrhnout potřebné trafo.

[Vojtěch Běhunčík]

Jak tlustou a dlouhou fólii budete svařovat ?
Předpokládám, že jde o něco jako impulsní svářečka fólií, například:
Model PFS-200
    Napájení AC 230V/50Hz
    Impulsní příkon 330 W
    Maximální síla svařovaného materiálu 2x0,08mm
    Maximální svařovaná délka 200 mm
    Rozměry 320×80×150 (mm)
    Hmotnost 2,7 kg
cena 590 Kč
---
Impulsní svářecí lišty jsou zařízení na svařování polyetylenovýc h nebo polypropylenov ých folií (nejlépe rukáv tzv. hadice nebo sáčky) max. do tloušťky 0,5 mm. Provedení stolní pákové nebo stojanové nožní.
Svár proveden odporovým svařovacím drátem šíře 2 mm, který je krytý teflonovou tkaninou.
Všechny typy s připojením 220 V/50 Hz.
impulsní výkon: 800 W
vnější rozměry: 680x380x940 mm
váha: 23 Kg

V každém případě půjde o impulsní zdroj a transformátor nebude trvale zatěžován.

[IM]

Výkon pásků je 8846kW.

Zalepte tu fólii raději izolepou.

[Petr M]

Výkon pásků je 8846kW.

Hm, 8,8MW. To už je masakr.  Elektrická okomotiva "Laminátka" měla asi poloviční výkon. To svařujete fólie o tloušťce 1m? 

Nic víc vám říct nedokážu. Bohužel.

Pak se ani moc nedivím té šílené představě skoro 9MW. Víc informací je v každé učebnici fyziky. Hledejte kalorimetricko u rovnici, tepelný odpor a elektrickou práci. A konstanty do vzorečků ve stylu tepelné kapacity atd. jsou v materiálové specifikaci od výrobce fólie.