Co sa tyka ustipacnej reakcie "A 380V taky nemáme , ale 400V." len tolko, ze tridsatpat rokov som vsade cital 380V, aj ked som sa divil, ze pani elektrotechnic i to akousi cudnou (asi elektrotechnic kou) matematikou prepocitavali na 0,4 kV.
Prave som sa vratil z garaze.Na zasuvke je tam napisane 3x380V. A voltmeter ukazal 391 V, takze "kolko to vlastne mame?"
Třicetpět let? Já bych řekl, že 73! V rozmezí let 1919 až 1992 bylo jmenovité (doporučené) napětí sítě v rámci ČSR, ČSSR a ČSFR 230/380V (do roku 1950 psáno 380/220V).
Čudná, asi elektrotechnic
ká matematika neexistuje, existují ale fyzikální zákony a matematické vztahy, a ty nelze oblbnout, podplatit ani okecat.
Od roku 1993 máme síťové napětí 230/400V a proč? V rámci unifikace se v celé Evropě začalo sjednocovat síťové napětí. Británie a Irsko používající 240/415V a kontinentální Evropa používající 220/380V se sešly na poloviční cestě a tím vzniklo 230/400V.
Proč 230/380 , 230/400 , 240/415 , 250/433 a mnoho dalších napětových úrovní?
Napětí sdružené je vždy 1,73 (odmocnina ze 3) krát větší než napětí fázové (hodnoty se obvykle zaokrouhlují) a s tím neuděláte nic. To platí v třífázových sítích zapojených do hvězdy všude na světě, včetně USA a dalších zemí se síťovým kmitočtem 60 Hz (110/190, 115/200, 120/208, 127/230).
To jsem prozatím mluvil o jmenovitých napětích, v zásuvce naměříte však napětí, které se bude od jmenovitého odchylovat. To je dáno vnitřním odporem sítě (odpor vinutí transformátoru, vlastní odpor vodičů, vnitřní odpory jistících a spínacích prvků, přechodové odpory atd.) a jejím zatížením. Proto se naměřené napětí liší v průběhu dne a liší se též v různých objektech - v závislosti na délce vedení od DT (trafostanice). Pokud se napětí pohybuje v toleranci +5% až -5% , považuje se za vyhovující.
Protože Slovensko též změnilo své jmenovité napětí na 400V , tak Vašich 391V je 400V - 2,25%.
vn přiváděné k Vašemu obecnímu DT je izolovaná síť (TT) 3 x 22kV zapojená do trojúhelníka (delta) a mimo poruchových stavů zemí neprochází žádný provozní proud a zemnění na primární straně trafa má pouze ochranný účel.
P.S.Kolegům elektrotechnik
ům se omlouvám za určitá zjednodušení použitá v předcházejícím textu. Probírat s laiky např. kapacitní proudy vedení TT a zapojení rozvodny VVN/vn se zhášecí tlumivkou (její princip a důvod použití) mně připadá zbytečné. To je na dlouhodobější studium odborné, alespoň středoškolské literatury.