Diskuse Elektrika.cz

Byl by někdo ochoten mi vysvětlit něco o fázi?
Jde mi o to, že pokud mám 3f 400V a měřím jakoukoliv fázi s nulou měřák mi ukazuje 230V,
pokud měřím dvě fáze dohromady ukazuje mi to kolem 350V,
zajímá mě pokud do bytu jde pouze 1f kterou bych teoreticky rozdělil na dvě fáze,
které bych poté chtěl změřit na konci kabelu
co by mi měřák ukazoval.
Jaký je v tom rozdíl, jestli už jde z elektrárny rovnou L1,L2,L3, nebo se to někde teprve rozděluje?
Jaký je v tom rozdíl a proč?
Jaký je rozdíl třeba v zapojení spotřebiče, kde nabízejí zapojení L1,L2,L3, N,PE 230V do Y.
Jestli to znamená přívod 1f do bytu rozdělit na tři fáze,
a co se stane pokud bych tam pustil L1,L2,L3,PE 400V Y.

Zapojovat to nebudu bez starosti jen jsem koukal na schéma zapojení a napadlo mě co by to mohlo udělat?

Opravdu?

Odpověď na vaše otázky získáte studiem oboru elektro na kterémkoliv učilišti nebo střední škole. Obávám se, že není v možnostech tohoto fóra vám problém stručně a jednoduše vysvětlit. Možná pan kolega Doležal, ten má na to vyjímečný talent  (jednicka)

Mladíče, kolik je vám let?.... Ne, bez urážky, ty Vaše otázky evokují něco buď o věku nebo o naprostém amatérismu a zahrávání si .... Pokud se vám podaří rozdělit jednu fázi na dvě, tak to bude na Nobelovku. Ale být Vámi, tak bych to radši nezkoušel!! :-\ M.J.

presne jak Vam psal kolega Svejkovsky. Ale dneska je spousta moznosti zacal bych treba na Wikipedii kde je spousta alespon zakladnich informaci o elektrotechnic e.Jinak rozdelit jednu fazi na tri tak to teda slysim poprve. Jedine snad mit motor na 230V a ten by tocil s trifazovym generatorem pak by jste mel z jedne faze 3 ale ty ztraty si ani nedovedu predstavit  ;D  8)
Nejjednodussi jak se neco naucit je pochopit princip jak to funguje a zbytek uz je jen omacka okolo a pokud znate zaklad tak se vse ostatni da dopocitat pripadne odvodit.

Teoreticky jste (textem) rozdělil jednu fázi na 2 (případně na 3),  ale jak jste si to představoval prakticky? Jestli z "jednoho drátu" přes čokoládu, wago svorku nebo jak? V tom případě bych se obával, že mezi takovými fázemi byste nenaměřil ani 230V, a už vůbec ne vašich 350V.

Až nějaký způsob vymyslíte, (a bude fungovat) a vy to přežijete, nejen, že dostanete zmíněnou nobelovku, ale mnoho odběratelů elektřiny vám poděkuje, neboť budou moci vyměnit hlavní 3F jistič za jednofázový a tím např. ušetřit za paušál za elektřinu od dodavatele...

Teď vážněji. Elektřina je už docela velký obor, kdy některé věci neznají všichni do naprostých podrobností (od toho jsou tu takovéhle servery k výměně zkušeností),  ale to, o čem tady píšete patří do naprostých základů... (zkuste si pro začátek namalovat 3 sinusovky posunuté o 120st. ,  tak aby max. bylo v cca v 230 a chvilku se na to koukat a pravítkem zkusit najít, kde se vzalo těch cca 350 - bude to bezpečnější takhle teoreticky, než prakticky...,  pak přijdou na řadu otázky, proč zrovna 120st apod...)

Předpokládám, že tazatel je laik (úplný, bez urážky např. "cifršpion") a chce si získat přehled např. kvůli rekonstrukci svého bytu. Tím pádem doporučuji se obrátit na někoho kdo by eventuelně mohl tuto rekonstrukci provádět a od něj získat potřebné vědomosti. Do diskuze to doopravdy není.

Nepředpokládám, že s těmito nevědomostmi nebude chtít do elektriky šťourat sám, takže bych se odporstil od jízlivostí a urážek, které předvedli kolegové nade mnou.....

to R.Š.:

Jen pro doplnění: vyrobit tři fáze z jedné lze bez potíží elektronicky pomocí frekvenčního měniče. Je to hodně složité a drahé zařízení, nemá samozřejmě 100 % účinost a jeho použití je odůvodněné ve velice specifických případech.

K pochopení principu 3F proudu použijte učebnice fyziky pro základní nebo všeobecnou střední školu. Tam máte základní info a na něm teprve můžete stavět.

Měříte-li napětí fází proti vodiči N musíte u nás naměřit kolem 230V, potom musí být napětí mezi libovolnými dvěma fázemi kolem 400V. Pokud tomu tak není, máte vadný měřící přístroj. Toto měření sám neprovádějte, většina levných digitálních měřících přístrojů není zrovna bezpečná a také na rozsazích pro měření střídavého napětí příliš přesná. Mají např. nekvalitní měřící hroty, nedostatečně pevnou konstrukci krytů, které se mohou samovolně otevřít.  

Držte se starého hesla, že elektřina je dobrý sluha ale zlý pán a se sítí 1F ani 3F si nezahrávejte!

Třeba vám pomůže toto:
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,6922.0.html

A koukejte se tak dlouho, až zjistíte, že vám kolega radí špatně a maximum ve 230 určitě být nemá  ;)

 ;)

 ;)  ;)

Pevně doufám, že to mrknutí nepatří mě, pane Drdo....  ;)

   Proč by mělo ?   :)

Obrázky jsou pro tazatele    R.Š.   pro snadnější pochopení  .

Josef Drda : ;) No a te´d to musí pochopit každej,hezkej trojúhelník.

R.Š.  Tak nám ve škole řikali ,se učit,se učit,se učit (dance)

Elektrika není můj obor, je sice pravda, že si v pohodě dokážu zapojit schodišták, zásuvky, dokonce vypočítat ohmův zákon:-),  
dokonce jsem byl na kurzu trhacích prací, ale tam pouze jednoduchou elektriku:-).

Šlo mi jedině o to, že jsem koukal na zapojení sporáku,
kde bylo zakresleno připojení 3x fáze v 230V a návod nabádal L1 napojit na modrej, L2 na hnědej, L3 na červenej a PE na ZŽ, chtěl jsem jen prostě pro laika vysvětlit,
co by se stalo se zařízením,
pokud bych do něj v tomto zapojení poslal L1,L2,L3 400V:-).
Toť vše.
Nechci prosím zase nějaký flame, ať dám ruce pryč a tak podobně, upozorňuju nechci to zapojit takto, je mi jasné že to je špatně.

Nebyly ty barvy modrá+černá+červená? Tak se dříve označovaly jednotlivé fáze. PEN byla zelená. Modrá se dnes používá jinak.

nejak Vas s tim sporakem nechapu. 400V mate pouze mezi L1/L2 L1/L3 L2/L3 ale proti PE nebo PEN mate vzdy 230V. Plotny jsou civky ktere jsou zapojene jednou stranou na fazi a druha musi jit proti N. Jo to aby jste dostal na plotnu 400V tak to by ste to musel zapojit pekne blbe ale taky to jde. A pokud to zapojite pouze s L1,L2,L3 tak Vam to nebude fungovat. Sporak neni motor. Nevim pokud tohle nechapete ani z toho co tady kolegove napsali a krasne nakreslili (coz je naprosto jednoduse a nadherne pochopitelne) tak se na to vykaslete.

Len klud  R.S.
Aj ja som sa na tomto fore nieco opytal a pani inzinieri hned do mna, ze ako si to predstavujem, nech sa nato vykaslem, nech pisem s diakritikou a tak.... Skratka si myslia ze zedli mudrost sveta. Ale tak je to  aj z automechanikmi a inými, ktorí sa v servise tvaria múdro jak riť, ale nastaviť riadiacu jednotku vedia len tak, ze ju vymenia. Chcel vy som vydiet tychto panov ako vypocitaju geometrický obsah casti niuektorej s tych sinusoviek-co vyjadruje vlastne el. výkon. Ale dost uz.K otázke:
 Napätie oznacovane U (U1,U2,U3,Uf,Uz....) a merané vo Voltoch (V) je ROZDIEL dvoch potencialov.Zo slova "rozdiel" vypliva, ze sa porovnavaju DVE veci. Teda napätie treba merat medzi dvoma bodmi.Nikto nemoze povedat, ze "v tomto kabli je 220 alebo 380 V",  ale musi povedat, ze medzi tymito dvoma bodmi je napr.220V.  U nas to v praxi vyzera tak ze medzi hociktorymi  dvoma fazami je tzv. fazove napätie-380V.  Medi hociktorou fazou (hnedou alebo ciernou) a strednym (modrym) vodicom je zdruzene napätie 220V. Ako stredny vodic sa vyuziva zem-pôda a preto stoziare vysokého napätia maju len 3 vodiče-fázy. V domovom rozvode je uz tento zemový vodic nahradený klasickým medeným ,  aby sme kazdy spotrebic nemuseli pripajať k zemi-uzemnovat. Ked sa dotknete rukou niektorého kontaktu 3fazovej zasuvky (ludovo zasuvky na 380V) potrasie vas len 220 V, lebo ten ROIZDIEL medzi fázou a zemou je len spomínané zdruzené napätie. 3 fazova sustava bola vytvorena hlavne kvôli točivým strojom-motorom, aby mohli byt maximá napätia na každej z fáz byť časovo trochu posunuté a tým umožnili roztočiť rotor motora. Sporák nie je motor a preto mu v pohode staci 1 fáza. Má vsak velky odber a trojfazovou zasuvkou je pripojeny do siete preto, aby jednu fazu velmi nezatazoval. Teoreticky ho mozete pripojit na siet tak, ze vsetky jeho cierne vystupy (L1,L2,L3) zapojite cez čokoládu len na jednu fazu a modry(N) na stredny vodic, ale ked zapnete vsetky platnicky a trúbu, istič to určite nevydrží a vypne. Este by som spomenul, ze modry a zeleny vodic maju rovnaky potencial-potencial zeme. Ked ich pomiesate, elektrika casto bude fungovat, ale bezpečnosť v pripade poruchy bude výrazne ohrozená.      

Prehodil som vyrazy fazove-zdruzene,sorry.

A 380V taky nemáme ,  ale 400V. ;)

to vladd> jestli to byla narazka na mou reakci tak bych to upresnil. Zaprve nejsem zadnej inzenyr a za druhe ja nevim jak vy ale mam dojem ze jsme vsichni museli studovat na to aby jsem mohli delat to co delame. Nevidim duvod proc bych si nemohl dovolit napsat to co jsem napsal a to z toho pohledu ze pokud to tazatel nepochopi uz z tech obrazku co sem dali kolegove tak uz nevim jak lip to vysvetlit. Pak jedine muze nastoupit do skoly bud se vyucit v oboru a nebo muze jit studovat nejakou stredni skolu elektro. A az budu chtit spocitat geometricky obsah te sinusovky tak se klido zeptam akorat nevim k cemu by mi to bylo. Obsah sinusovky nezabiji. Blbe zapojenej sporak bohuzel muze. A ted si to preberte jak umite. Problem je v tom ze se do vyhrazenych technickych zarizeni montuje kde kdo coz se vetsine z nas nelibi a neni se cemu divit. Spousta lidi si neco precte a pak to nejak splacne dokupy a kdyz to nefunguje tak volaj elektrikare a divi se ze s jejich vytvorem nechce mit nikdo nic spolecneho. Ale v tomto pripade si myslim ze jsme snahu meli a to co jste popsal vy slovne popsali kolegove pred Vami a to dokonce i s grafikou  :)

Nebola to reakcia prave na vas prispevok, ale na cele toto forum. A nie len na toto. Clovek sa tu dozvie vela zaujimaveho, ale aj vela absolutnych bludov.A najtazsie na tom je ich od seba odlisit. Chcel som len poukazat, ze ked niekto polozi otazku, ma asi nejaky problem a potrebuje poradit a nie skritizovat.Ro zumny clovek pochopi, ze ak sa niekto pyta na takuto vec, tak tomu asi velmi nerozumie a odpoved treba podla toho formulovat. Ak si pozorne prezriete reakcie, nikto sa nepokusil mu pomôct. (mozno trosku prave vy)
Co sa tyka ustipacnej reakcie "A 380V taky nemáme ,  ale 400V." len tolko, ze tridsatpat rokov som vsade cital 380V, aj ked som sa divil, ze pani elektrotechnic i to akousi cudnou (asi elektrotechnic kou) matematikou prepocitavali na 0,4 kV.
Prave som sa vratil z garaze.Na zasuvke je tam napisane 3x380V. A voltmeter ukazal 391 V, takze "kolko to vlastne mame?"

Není snadné pochopit základy elektrotechnik y, třífázové napětí pochopí z hodin fyziky málokdo. Což teprve když se k tomu přidají kapacity a indukčnosti... Myslím, že vysvětleno to bylo dost, pokud něco není jasné, je na místě se ptát a ne napadat ostatní.
Nevím jak na Slovensku, ale v Česku se 230/400V používá aspoň 10 let. Úplně správně by mělo být 231V, ale to se toleruje, stejně jako se leckdy toleruje těch 220/380. Ani já to nemyslím jako "úštěpačnou reakci".
Jak myslíte geometrický obsah sinusovky?

No, zopár bludov ste tu prihodil tiež, však? Citujem:
1."Fázové vs Združené" (aj keď ste sa neskôr opravil)
2."Geometrický obsah časti sinusovky" - myslel ste asi integrál funkcie
3."Ako stredny vodic sa vyuziva zem-pôda a preto stoziare vysokého napätia maju len 3 vodiče-fázy" - nič vám nehovorí sústava TT z neučinne uzemneným uzlom, ktorý ma inú funkciu ako stredný vodič v sústave TN?
4." V domovom rozvode je uz tento zemový vodic nahradený klasickým medeným ,  aby sme kazdy spotrebic nemuseli pripajať k zemi-uzemnovat"- nejedná sa o zemový vodič ale o kombinovaný vodič PEN resp. dva vodiče PE a N, ktoré však neplnia funkciu zemného vodiča.
5."Este by som spomenul, ze modry a zeleny vodic maju rovnaky potencial-potencial zeme"- rovnaký potenciál majú iba v bode rozdelenia sústavy, na N vodiči sú totiž úbytky napätia od prúdu záťaže.

Myslím, že na jeden príspevok ste tu uviedol dosť bludov, že?
 
 

To je prave to o com som pisal. Myslite, ze cloveku ktoremu bol ten prispevok adresovany pomoze vysvetlovat sustavy tt,tn,tn-c-s....? Najviac by ma potesilo, keby sa k veci vyjadril pôvodny autor otazky a ci mu pomohla viac moja alebo skôr vasa reakcia.
Nespochybnujem tvrdenia vo vasom prispevku, pravdepodobne vy uz teda budete asi inzinier, ked poznáte obsah pojmu integrál, mne sa to po 20 rokoch od skoncenia strednej skoly vybavuje uz len matne-zato sa ospravedlnujem .
Uz len jeden dotaz. Ako sa vlastne da vypocitat tym nestastnym integralom vykon podla tej sinusovky, ked na x-ovej osi je čas a na y-osi je napätie? To bol totis jediný ozajstny blud, ktory som do toho clanku dal-na skusku . Ostatne veci boli len zjednodusenia, aby vec pochopil, ten komu boli urcene. (ospravedlnujem sa, ze som bol tentokrát trochu zakerny ja)

Okamžitý výkon je napětí krát proud. Výkon odpovídá ploše pouze u voltampérové charakteristik y (například zdroje). Jakmile to vynásobíme časem (nebo zintegrujeme podle času),  máme energii, předanou za ten čas.
Plocha pod sinusovkou průběhu napětí v čase jsou voltsekundy - to odpovídá magnetickému toku fí. Plocha pod sinusovkou průběhu proudu jsou ampérsekundy - to odpovídá elektrickému náboji.

Nie som elektrotechnik, aka je to voltamperova charakteristik a (napr.zdroja)?

Měřte napětí na svorkách zdroje a ten zatěžujte rostoucím proudem. Ten samozřejmě také musíte měřit. Zatěžovací proud si vynesete na osu x, napětí zdroje na osu y a máte voltampérovou charakteristik u zdroje. A je jedno, zda jde o zdroj stejnosměrného nebo střídavého napětí.

Třicetpět let?  Já bych řekl, že 73! V rozmezí let 1919 až 1992 bylo jmenovité (doporučené) napětí sítě v rámci ČSR, ČSSR a ČSFR 230/380V (do roku 1950 psáno 380/220V).

Čudná, asi elektrotechnic ká matematika neexistuje, existují ale fyzikální zákony a matematické vztahy, a ty nelze oblbnout, podplatit ani okecat.

 Od roku 1993 máme síťové napětí 230/400V a proč? V rámci unifikace se v celé Evropě začalo sjednocovat síťové napětí. Británie a Irsko používající  240/415V a kontinentální Evropa používající 220/380V se sešly na poloviční cestě a tím vzniklo 230/400V.

Proč 230/380 ,  230/400 ,  240/415 ,  250/433 a mnoho dalších napětových úrovní?
Napětí sdružené je vždy 1,73 (odmocnina ze 3) krát větší než napětí fázové (hodnoty se obvykle zaokrouhlují) a s tím neuděláte nic. To platí v třífázových sítích zapojených do hvězdy všude na světě, včetně USA a dalších zemí se síťovým kmitočtem 60 Hz (110/190, 115/200, 120/208, 127/230).

To jsem prozatím mluvil o jmenovitých napětích, v zásuvce naměříte však napětí, které se bude od jmenovitého odchylovat. To je dáno vnitřním odporem sítě (odpor vinutí transformátoru, vlastní odpor vodičů, vnitřní odpory jistících a spínacích prvků, přechodové odpory atd.) a jejím zatížením. Proto se naměřené napětí liší v průběhu dne a liší se též v různých objektech - v závislosti na délce vedení od DT (trafostanice). Pokud se napětí pohybuje v toleranci +5% až -5% ,  považuje se za vyhovující.

Protože Slovensko též změnilo své jmenovité napětí na 400V ,  tak Vašich 391V je 400V - 2,25%.

vn přiváděné k Vašemu obecnímu DT je izolovaná síť (TT) 3 x 22kV zapojená do trojúhelníka (delta) a mimo poruchových stavů zemí neprochází žádný provozní proud a  zemnění na primární straně trafa má pouze ochranný účel.

P.S.Kolegům elektrotechnik ům se omlouvám za určitá zjednodušení použitá v předcházejícím textu. Probírat s laiky např. kapacitní proudy vedení TT a  zapojení rozvodny VVN/vn se zhášecí tlumivkou (její princip a důvod použití) mně připadá zbytečné. To je na dlouhodobější studium odborné, alespoň středoškolské literatury.

Už vidím,kde se stala chyba, takže poprosím administrátora o opravu mého předchozího příspěvku. Stačila jedna umáznutá hranatá závorka a není vidět, kde končí citace a začíná odpověď. A ještě jedna chybička 127/230V má být správně 127/220V.                 Díky

Ještě by bylo dobré opravit tu vn síť, kdy je uzel sekundáru traf 110/22 kV uzemněn přes zhášecí tlumivku. Síť TT má přímo uzemněný uzel, zde však jde o IT, kdy je uzel se zemí spojen přes impedanci (zhášecí tlumivka).

Ano, díky za upozornění,trochu jsem byl nepozorný a nechal se svést už chybou kolegy (dolac).

Jak jsem právě zjistil, samoopravovací funkce tohoto fóra nahrazuje dvěstědvacet hodnotou 230, tímto se omlouvám všem čtenářům mého příspěvku ze 7:21 a doufám, že si budou schopni do inkriminovanýc h míst dosadit správnou hodnotu.

Budeme to v budoucnu obcházet jednotkami, byť neobvyklými.
dvěstědvacet Voltů = 2,2 hV = 2,2 hektoVoltů   ;)

Správně!
Takhle to udělali meteorologové, když jim soustava SI zakázala milibar, naučili se používat hektopascal, číselná hodnota je stejná.

dvěstědvacet: 220
dvěstětřicet: 230

No jó, je to tak  :D

Zajímalo by mě, co bych měl asi udělat, kdybych chtěl psát o elektrizační soustavě třeba v Rusku, kde těch dvěstědvacet/třistaosmdesát používají stále  :P

A co 0,23/0,38 kV? Ha?

To už radši ty hektovolty.

hektovolty - to zní, jako kdyby se to dalo pít  (drinks)

 :)   Bez ha ! To bylo první, co mě napadlo, ale 0_22 kV změníl na 0_23 (místo podtržítka samozřejmě desetinná čárka).
Konec konců vidíte sám, co vám to udělalo

Nojo, to jsem si ani nevšiml. Admini se nám holt starají o zdraví. Občas se zdravě rozčílit vůbec neškodí!

Čudná, asi elektrotechnic ká matematika neexistuje, existují ale fyzikální zákony a matematické vztahy, a ty nelze oblbnout, podplatit ani okecat.

A veru ta vasa "cudna matematika" existuje, lebo ta moja zasuvka v garazi s napisom 3x380 V je rovnako stará ako nápis nastriekaný na plechových dverách napájačky pred domom, kde je 22/0,4 kV. A nezacnite sa hadat, ze za to môzu ubytky napatí cestou do garaze!

0,22 kV
0,22kV
220V
220 V slovy dvěstědvacet  ;D

Oháníte se tady středoškolskou matematikou (plocha ohraničená danou funkcí) a nenapadne vás, že těch 0.4 bylo původně zaokrouhlených 0.38, přičemž při postupném zvyšování jmenovitého napětí v uplynulých několika letech se to alespoň nemuselo přestříkávat.. ...?  ;)

Také zásuvka ač nová může být ze starých zásob.  o:-)
.

akosi vas vsetkych ta plocha ohranicena funkciou chitila. Ked si nad tym tolko lamete hlavu, ak je na x-ovej osi čas (poripade uhol) a na y-osi prúd, výkon sa vypocitat neda-to je logicke. Ak je na x-cas, na y-výkon, mozno vypocitat prácu-energiu. Ale to len tak na okraj, trosku nostalgie na tie krasne roky na strednej (pred 20 rokmi). Niektory predosly pisatel to tu uz asi aj naznacil.
Co sa tych 0,4 kV týka, niekto ma tu kritizoval, ze 380 V nemáme ale 400. A zrazu som zase ten nechapavy ja, ze elektikari pred 20 rokmi predsa zaokruhlovali ! Skratka, ja, civil, nicomu nerozumiem a preto, ked sa tu nieco spytam, odporucte mi instalatera alebo RT-skratka niekoho komu zaplatim.
 
P.S. A mohli zaokruhlit rovno nie na jedno desatinne miesto, ale rovno na cele cislo. Ako by sa tym pekne zvysila bezpecnost el. zariadeni v tej mojej garazi. Ved 0 kV-teda 0V je predsa dost bezpecne napatie, no nie?
 

Činný výkon sa vypočíta ako integrál funkcie súčinu napätia a prúdu. Je teda daný plochou pod funkciou f=u*i
V prípade čisto harmonických priebehov napätia a prúdu je tento integrál rovný Uef*Ief*cos(fi) 

Nikto nič nezaokruhľuhľo val.  Menovité napätie v sieti určujú platné technické normy. (STN 33 0120 a STN 330121, pôvodná IEC60038).

Proč to berete tak osobně? Uvedu příklad, který se netýká přímo vás.

Když chce někdo opravovat nebo rozšiřovat elektroinstala ci a neví co je fáze, jaké se používají barvy vodičů, co je proudová zatižitelnost kabelů - přestože se tyto informace dají na internetu po čase hledání najít, pak je lepší když zavolá elektrikáře.

Jestli někdo potřebuje vysvětlit třífázový rozvod (také se to dá na internetu najít),  většinou mu to někdo vysvětlí. I projektant a revizní technik se občas na něco zeptá aniž by mu ostatní doporučovali ať to nechá na odborníkovi, vrátí výuční list a neplete se do toho.

Občas se stane, že někdo odpoví nevhodně a urazí tím majestát tazatele. Například když se postupně deset lidí zeptá na stejnou věc .

to vladd:


Já se s Vámi hádat nebudu, protože to nemá cenu. Já se vám pokusím pouze vysvětlit proč je na DT napsáno 22/0,4kV. Jak jsem již napsal v příspěvku ze 7:21 je odchylka síť napětí +5% až -5% považována za vyhovující, toho se využívalo v distribuční síti i před rokem 1993 k tomu, že se DT na odbočkách nastavilo pro dvěstědavacet Voltů tak, že na výstupu bylo 231/400V ( tj. +5% ) a tím se získá rezerva pro odběratele na konci vedení a odběratelé v těsné blízkosti DT mají napětí u horní tolerance. V současné době by na výstupu DT mohlo být až 242/420V, což se prozatím příliš nepoužívá s ohledem na dožívající spotřebiče pro dvěstědvacet Voltů, pro které by to představovalo přepětí +10% a spotřebiče by pracovaly na mezi svých možností.

Úbytek napětí mezi DT a prvním objektem může být poměrně velký, obvykle přes vedení od DT teče proud mnoha dalších spotřebitelů, nejen váš!

Pro administrátory : nebylo by opravdu dobré takovéto skopičiny vypnout ?
Kelbich Jan