Jiří Schwarz
Offline
|
|
« Odpověď #1 kdy: 12.11.2019, 14:43 » |
|
Mám cívku, do které pustím střídavý proud, ten vytváří magnetické pole. V tomto případě je to stator. Mám vodivý předmět, který umístím do střídavého magnetického pole. V předmětu se indukují proudy, které tím, jak jsou "do zkratu" se zpět mění na magnetické pole. Tím se nějak pevná a pohyblivá část "přitahuje"
Pokud bude mít složitější provedení pevné cívky (cívek) a pustím tam více střídavých proudů s nějakým časovým (fázovým) posuvem, vzniká tzv. točivé magnetické pole.
Ty proudy, které se indukují v pohyblivé části (rotor v podobě kotvy nakrátko) se snaží "přitahovat" a tedy natáčet rotor podle toho, jak se točí to magnetické pole. Teoreticky kdyby se rotor točil synchronně s otáčeím magnetického pole, bude tam "nulová síla", tomuto stavu se v praxi jen přiblížíme. Čím víc motor mechanicky zatížíme, tím více se jeho otáčky zpožďují za otáčkami magnetického pole, tím větší proudy tam teču, tím větší mechanický výkon motor odevzdává (až do určité hranice, kdy se dostaneme někam trochu jinam). Mění se tím v vlastnosti "cívky" a fázový posun mezi proudem a napětím
Pokud budeme stator dále napájet střídavými proudy, ale rotor roztočíme jiným způsobem na synchronní otáčky, bude proud minimální a pokud bychom motor mechanicky "tlačily" do vyšších otáček než má točivé magnetické pole, bude fázový posun mezi proudem a napětím takový, že se motor začne chovat jako generátor a bude energii do systému dodávat
|