Jak tě kdysi učili měřit zemní odpor?

[František Tuček]

EH#: Měření a kontrola zemního odporu
    Staré terénní texty vracejí měření na zem. Ukazují, že rozhoduje vodivost půdy, přechodový odpor zemniče a rozložení potenciálu, ne jen schéma zapojení. Vysvětlují, proč se zemní odpor v praxi láme na rušení, špatně zvolených sondách a cizích elektrických polích, a proč má údržba pečlivě ověřovat uzemňovací soustavu vedle izolačního odporu. Není to právě ten rozdíl mezi obsluhou přístroje a technikem, který rozumí dotykovému napětí a ví, kdy je výsledek nevěrohodný?
   

    Související ...
    ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde!
   



   

Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?

   

Jak tě kdysi učili měřit zemní odpor?

   

[Jaromír Táborský]

Vzpomínka na starého mistra který nás šikanoval ve jménu socialistické morálky a nechal nás čistit měřicí kolíky kartáčkem na zuby jako posvátné artefakty měření. To byl hrozný straník. Než řekl něco technického vypadly mu z úst dvě rudé hvězdy.

[Radim Strycharski]

Když už někoho napadne měřit zemní odpor sondami, tak u toho zapomene na podmínku 3 až 5 násobku diagonály obvodového zemniče pro vzdálenost proudové sondy a rázem je po nápadu. 

[Jiří Schwarz]

Ve škole nám to ukázali...

A první měření v praxi?
- tady ty sondy nedávej, tady je to uzemnění co chceme změřit...
- tady kolem kolejí to netahej, to ti naměří nesmysly...
- to snad nemyslíš vážně, tady přes cestu, až něco pojede, urve ti to...

[František Šohajda]

V městských aglomeracích je měření pomocí sond v zemi dnes nereálné....Vš ude beton, asfalt a další vymoženosti...

Pěkný rodinný domek s velkou zahradou tam je to už reálnější...

[Jan Bocek]

Jak tě kdysi učili měřit zemní odpor?

Myslím, že na tuto vzpomínku má každý z nás jinou zkušenost, která je závislá na době a na osobnosti učitele a také na úhlu vnímání každého z nás.

Podstatné je, že jsme poznávali měřící přístroj a měřící metody. Jsou to a byly to začátky naší Školy měření, která nás doprovází celý život.

Terromet jsme po prvé viděl v laboratoři učiliště v létech 1955-1958. Učitel jej tehdy předváděl jako "nejnovější měřící přistroj" z továrny Ericha Roučky z Blanska.
Byl vyrobený v roce 1953 pod hlavičkou již Metry Blansko.

Pro moji praxi při příležitostnýc h instalacích přípojek RD mi vystačil dalších 40 roků.
Teprve, když jsem v roce 2000 odešel do důchodu a začal jsem intenzivnějí provádět revizní činnost, postupně jsem zakládal do velkého šanonu poznatky  o měřících přístrojích zemních odporů, o měřících metodách a také o veškeré literatuře  a ČSN z řady 5-54 ( V.Novotný, Utemnění a jeho měření) a také 61557-5 a 62305-1 až 4 a mnoho článku i z Elektroprůmysl u.

A velkou část "šanonů" vytvořily vlastní protokoly o měření jak jednoduchých tak i velice složitých zemních soustav.

Megmet i Terromet byly unikátní měřící přístroje v robustním provedení, nepotřebovaly žádné zdroje a jejich řešení bylo opravdu unikátní.

Dnes při výchozích revizích, pokud nejste přítomen v průběhu stavby, tak je měření opravdu obtížné a při periodické revizi někdy skoro nemožné. A zde je to kouzlo hledat metody, jak to alespoň "slušně" zhodnotit. Ale to je již jiné téma.

Na počátku byl Terromet a sondy.....a co to je vůbec zemní odpor.

[Milan Hudec]

Dobrá, mějme osamocený zemnič.
1.budem měřit zde probíranou metodou
2.budeme měřit smyčkovou metodou oproti referenční zemi (řekněme že to bude přizemněný PEN ve vvkopu vzdálen třebas 20m od naší "tyče"
Budou výsledky stejné, jak moc rozdílné, kde bude pravda a k čemu nám to vše bude bez znalostí souvislostí, resp.chceme dosáhnout řekněme v podstatě jen místniho uzemnění nebo co nejnižšiho odporu k referenční zemi?

[Jiří Schwarz]

Když před léty prásklo do stožáru ve Stodu, kontroloval jsem uzemnění.
- přes "nesprávně zapojené" anténní svody jsem měl na stožáru i zem od radiostanice, klapnul jsem tam dvoje kleště, hezké 3 Ohmy
Pak jsem to rozpojil:
- přitáhl jsem prodlužovačku, změřil impedanci, spočítal polovinu, pak jsem změřil impedanci uzemnění proti fázi, odečetl tu polovinu z přívodu a bylo tam cca 2,5 Ohmu
- pak jsem roztahal sondy 20 a 40 metrů a kupodivu až na nějaké setinky stejné hodnota
- ještě jsem zkusil dát sondy jinak, aby to s měřeným uzemněním tvořilo trojúhelník (v   literatuře se dá setkat s označením trigonometrick á metoda),  přehazoval jsem napěťovou a proudovou svorku a žádná výrazná změna

Ale netvrdím, že to tak je vždy

[Jan Franěk]

Můžeme Milane zkusit měření (i když už jsme jednou srovnávali různé měřící přístroje) zemnění během spojky. Můžeme zvolit různé měřící přístroje, různé metody a dělat i pokusy s různě umístěnými sondami a podobně. Máme na to během Spojky prakticky celý den 

[Václav Třetí]

Vzpomínka na starého mistra který nás šikanoval ve jménu socialistické morálky a nechal nás čistit měřicí kolíky kartáčkem na zuby jako posvátné artefakty měření. To byl hrozný straník. Než řekl něco technického vypadly mu z úst dvě rudé hvězdy.

Takových blbů jsem také pár znal a byli to obvykle vojáci. Čistit podlahu na chodbě víc jak 100 m² také chtěli kartáčkem na zuby. Zemní kolíky jako posvátné artefakty? Marxismus - leninismus je také náboženství, takže proč ne.

V městských aglomeracích je měření pomocí sond v zemi dnes nereálné... Všude beton, asfalt a další vymoženosti.

On se i ve městě najde nějaký prostor s povrchem měkkým, zatravněným, kde se dá pomocný zemní kolík zatlouci, jenže problém jsou vzdálenosti a velká frekvence pohybujících se osob.  Ještě větší problém je velké množství vodivých potrubí a zemnících pásů ve vozovkách a chodnících, které měření ovlivňují daleko nejvíce.

[Jiří_Hrubý]

Dobrá, mějme osamocený zemnič.
1.budem měřit zde probíranou metodou
2.budeme měřit smyčkovou metodou oproti referenční zemi (řekněme že to bude přizemněný PEN ve vvkopu vzdálen třebas 20m od naší "tyče"
Budou výsledky stejné, jak moc rozdílné, kde bude pravda a k čemu nám to vše bude bez znalostí souvislostí, resp.chceme dosáhnout řekněme v podstatě jen místniho uzemnění nebo co nejnižšiho odporu k referenční zemi?

Předpokládám zemniče sítě, dejme tomu na konci.
Samotný zemnič vyjde 5 ohm na sondy, ale na smyčku (kleště) se sečte nejbližší zemnič a masa hlíny mezi nimi.
Když na tom samém místě změřím na sondy RB, s odpojeným zemničem, změřím kolik mám odpor hlíny k nejbližšímu
 dalšímu zemniči sítě, třeba 200m, a těžko se dostanu pod 2 ohm. Stejně se to bude chovat i náhradní metodou.
Když budu měřit s připojeným posledním zemničem, dostanu se pod 2 ohmy.
Takže mohu zkoumat kondici zemniče a pak podle jeho účelu (odvedení bleskoproudu do země, dosažení RB, nebo udržení UTP na požadované úrovni) a rezistivity v okolí to vyhodnotit jako celek.

Změřit uzemnění je jednoduchá věc, ale nějak moc často se setkávám s tím, že i drahým klešťákem v rukou blba je to neřešitelný.
A tahat dráty, to je pro ně moc práce.