Máte představu, jak reaguje zvíře na poruchový proud zemniče?

[Martin Ondráček]

Vliv poruchového proudu na zvěř
    Neobvyklá porucha v síti může v okolí zemniče vytvořit nečekané napěťové poměry. Bakalářská práce Pavla Mrkvi ukazuje, jak se poruchový proud šíří zemí a proč vzniká nebezpečné krokové napětí pro dobytek u stožárů. Co když vyhovující zemní odpor přesto nechá na povrchu terénu příliš strmý gradient potenciálu? Simulace porovnávají tyčové, páskové a kruhové zemniče a potvrzují, že geometrie a rozsah uzemnění určují rizikovou zónu. Vlhkost, mráz či vrstvení mění rezistivitu půdy a tím i skutečné dotykové a krokové napětí. Není pak rozumné posuzovat uzemnění nejen číslem v protokolu, ale i dopadem na zvířata s větším rozkrokem končetin? Tento pohled dává revizím a údržbě jasný cíl: upravit zemnící soustavy tak, aby porucha neskončila úhynem, ale bezpečným rozptylem proudu.
   

    Související ...
    ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde!
   



   

Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?

   

Máte představu, jak reaguje zvíře na poruchový proud zemniče?

   

[Jiří_Hrubý]

Tak jediné pozitivum těchto případů je, že ten chudák dobytek má méně stresující konec, než na jatkách.
Jinak je snad každému jasně, že ne každý OB má uzemnění a ne vždy se jedná o kruhy.
Další faktor je, že pastviny dnes vznikají všude možně a tedy i v místech odlehlých, s U TP 250V a to už je pro tvora s velkým rozvorem příliš.
Jen málo zemědělců je natolik opatrných, že okolo OB natáhnou ohradník. Takový sloup či stožár je dokonalé drbadlo, které zvířata potřebují.
Takže prevence je jednoduchá, ohradník okolo OB a na pastvinu drbátko, kde se budou shromažďovat. A samozřejmě nezřizovat pastviny pod linkou je nejbezpečnější .

[Milan Hudec]

Nějak jsem se nedočetl, jestli je uvažovaná porucha vodič x stožár, nebo vodič x zem třebas 200m od stožáru.
Myslím, že námaha do různých teorií a opatření vyjde dráž než pár krav za uherák.

[Jiří_Hrubý]

Těch případů se stalo víc a nehody se stávat budou.
Prasklý izolátor, vodič na konzoli, sloupem prochází poruchový proud, kráva se o něj drbe.
Místo popsaného stohu papíru, stačilo napsat, že pokud nebudou sloupy či konzole plně izolované, nebo izolátory nezlomné, vodiče nepřetrhnuteln é, okolo každého bodu ekvi prahy na rozměr krávy, nebo krávy nezačnou nosit dielektrické galoše na kopytech, tyhle nehody se dít budou.
V jednom případě si koňak zabil dva valachy, když při svozu balíků se senem narazil do sloupu, izolátor otřesem praskl a dílo zkázy dokonáno.
Autor práce řeší opatření na síti ve stylu musíme všechny zachránit, ale oni pro svou bezpečnost nemusí dělat nic. Přitom snížení rizika ze strany chovatele je jednoduché, na silnici či na trať je taky nepouští.
Stejně jako se nelze spolehnout na to, že kamionu v protisměru nepraskne guma, nelze věřit v absolutní bezpečnost síti.

[Milan Hudec]

Ok.
Jen mě přijde divné, že na obhajobu eqv.prahu, tj.několika kružnic zemniče je potřeba "vědecké" pràce, to snad ví kdejadukej Jouda.

[Jiří_Hrubý]

Spíš mě překvapilo, že to bylo dostačující pro bakalářskou práci. Je fakt, že jeden hojně medializovaný incident byl poměrně dost propíraný, existují k němu stohy spisů, takže se to pak píše tak nějak samo

[Radim Strycharski]

Nelze si nevzpomenout na ty "koně Františka Popolanského" 70 metrů od stožáru v roce 2014. To je tak podivný soudní proces, že to ČEZ dobrovolně vzdal jenom proto, že šlo z jejich pohledu o drobný. Všude se dočítáme, jak krokové napětí klesá se vzdáleností od zemniče a tady máme "jasně prokázáno",  že nevhodný zemnič způsobil nebezpečnou situaci ve vzdálenosti 70 metrů. Pokud bych byl provozovatel DS a měl bych takový závěr brát vážně, tak bych k tomu přistupoval zhruba v tomto duchu:

Myslím, že námaha do různých teorií a opatření vyjde dráž než pár krav za uherák.

[Jiří_Hrubý]

Poměrně známý a dost probíraný případ.
Jenže tam šlo o blesk a jednak se neprokázalo, že se jednalo o onen zásah podprůměrného blesku do stožáru, nebo vedlejší kanál zabil koně. Neexistoval svědek, byl to souboj posudků.
Stožáry se uzemňují pro případ NDN, mimo bleskových lan.
Co se stalo chudákům kobylam je klasický případ bouřka, blesk, strom,  akorát jímačem byl stožár a vlivem nízké rezistivity horní vrstvy půdy, se to zkrátka rozneslo dál. Navíc koně jsou mnohem senzitivnější než krávy, tomu odpovídá i nastavení ohradníku.