Ochrana před úrazem elektrickým proudem je zajištěna bezpečným malým napětím, spotřebič třídy III. musí být napájen ze zdroje bezpečného malého napětí, takový spotřebič nesmí být možné připojit do zásuvkového rozvodu 230 V. Mimo již zmiňované jsou to např. hračky pro děti obsahující baterie.
Nevím, zdá je to definice ČSN EN 60745-1 ed. 2 nebo ČSN EN 60335-1 jak se uvádí v ČSN 33 1600 ed. 2 v čl. 3.2.5 v poznámce, ale v praxi jsem se setkal s mnoha adaptéry z 230V na malé bezpečné napětí od cca 4 do 42 V AC. Většina mobilů, notbooku, foťáků, switchu, a jiné kancelářské techniky. Skoro všechny nabíječky baterek, autobaterek, svítilen, lampiček a další bižuterie.
Tak jak píše kolega J.Š.S. kontroluji se adapéry a spotřebiče ve třídě III se nekontroluji i když norma doporučuje měřit izolační odpor mezi živými částmi a přístupnými vodivými částmi s hodnotou min 0,25 Mohmů. Jenže má to háček. Většinou se do toho konektoru nedostanete a potřeboval bych stovky adaptéru konektorů. Přesto, že si norem velice vážím, zde mám technickou pochybnost o účelu tohoto požadavku. Do seznamu revidovaných předmětů proto také uvádím pouze to, co se strká do zásuvky a to je adaptér z 230V na něco.
Mimo to se v kap.6.5 uvádí, že tam, kde je pohybnost o tom, zdá bychom tímto měřením spotřebič nezničili, tak se od měření izolačního odporu upustí. Co dále chcete kontrolovat na spotřebičích třídy III ? Jedině, že je to rozbité a nefunkční. Některé firmy na základě tohoto protokolu dělají vyřazení. Občas jsem dostal i seznam takových přístrojů na vyřazení.