Co může být příčinou poruchy chrániče?

[Jiří Blažej]

Při kontrole funkčnosti starého třífázového bílého německého chrániče s reziduálním proudem 0,1A, zapojeného  v síti TT, došlo k jeho poruše. Po zmáčknutí testovacího tlačítka nedošlo k jeho vybavení, páčka zůstala nahoře. Po jeho ručním vypnutí již nešel opět nahodit a objevil se slabý šedý obláček dýmu a byl cítit zápach spáleniny. Co by mohlo být příčinou poruchy?

[Jiří Schwarz]

Pokud se déle drží tlačítko a chránič nereaguje, zpravidla je to likvidační stav pro odpor v okruhu pro testování

Pro test se používá proud 50 i více mA
230V a 50mA je ztrátový výkon více než 10W a běžně se tam osazují odpory na menší výkon, který tento stav vydrží zlomek vteřiny, ale několik vteřin nebo desítek vteřin už ne

[Jiří Blažej]

Ano, to to zní logicky a vysvětluje to onen dým. Proč však nedošlo k vybavení chrániče? Mechanická závada, zatuhlý mechanismus?

[Jan Franěk]

Obojí je možné a pravděpodobné.

[opatovice64]

Bílý chránič, FI-čko se mi poprvé dostalo do ruky v roce 1987, výrobek z Německé demokratické republiky.

[Václav Třetí]

Chrániče Ruhla DDR se objevily již na začátku 80. let a bylo jich zoufale málo. Výrobce byl v rámci RVHP jediný a nestíhal, dovézt odjinud nebylo možné. Přitom byly požadavky norem již na použití v maringotkách, karavanech a pro práce v podzemí. Použití napěťových chráničů se již omezovalo.

Ke zkoušení a rozhýbání starých chráničů doporučuji nejprve několikeré mechanické vypnutí/zapnutí a teprve potom shazování pomocí krátkých stisků kontrolního tlačítka. Obvod s kontrolním tlačítkem a odporem má sice svůj samostatný odpínací kontakt, ale pokud mechanismus nezareaguje, odpor se přehřeje a spálí. Většina chráničů DDR se podaří rozhýbat i po  mnohaletém nezkoušení. To bývá hlavně u chráničů, které byly použity spolu s jističem v sítích TT zaplombované přímo u elektroměrů. Pokud se to nedaří, pomáhá při kontrole použití vnější zátěže zapojené za chráničem mezi L a PE. Pro 30mA chrániče stačí klasická vadaska s elektromagnete m, pro typy 100 a 300mA žárovka 230V/100W. Výrobce doporučoval zkoušení v měsíčním intervalu, což nikdo nedodržoval. Ke konci 80. let se již začínaly objevovat spotřebiče s hodinami (videa, MW trouby) u kterých bylo po zkoušce třeba hodiny znovu nastavovat, což se lidem nechtělo. Na chrániči byl pouze nápis v němčině, takže to mnozí ani nevěděli.

[Jiří Blažej]

Pokud je při kontrole takového chrániče jej nejprve nutné rozhýbat a pak teprve vyzkoušet jeho funkci tlačítkem, napadá mě, jak by chránič fungoval, pokud by nastala porucha. Pravděpodobně by nereagoval nijak.

[Václav Třetí]

Pokud je při kontrole takového chrániče jej nejprve nutné rozhýbat a pak teprve vyzkoušet jeho funkci tlačítkem, napadá mě, jak by chránič fungoval, pokud by nastala porucha. Pravděpodobně by nereagoval nijak.

Hovoříme o dlouhodobě netestovaných chráničích.  Tedy míněno v řádu mnohonásobku testovacího intervalu. Staré kusy DDR - Ruhla měly předepsáno testovat měsíčně! Nové typy mívají obvykle předepsán pololetní až roční interval.

Při měřeních chráničů je dobře poznat, jak byl chránič testován. Velice často se po několikerém protestování chránič stane plně funkčním a vyhovujícím revizi, byť má zpočátku nevyhovující čas reakce nebo nefunguje vůbec. Testování má za úkol omezit dlouhodobý vliv změn teploty,  vlhkosti a usazování prachu a z toho vyplývající změny v mechanismu chrániče. Testování chrániče je jakási forma  jeho údržby.

[František Šohajda]

Chrániče Ruhla DDR se objevily již na začátku 80. let a bylo jich zoufale málo.

ANO,ale my jsme měli těchto chráničů celkem na tu dobu dost...(My jsme měli 30mA)
Montoval jsem je k zubním soupravám jako mladý elektrikář.
Je zajímavé,že v loni jsem navštívil jednoho zubaře (už staršího ročníku) a chránič stále na stěně u soupravy! Ptal jsem se ho,zda to zkouší,nevěděl o ničem! Myslel jsem že to je už dávno na smetišti dějin,ale stále se na ně jede!!

[Jiří Kantner]

Tak jednou do roka "otestuju" doma chrániče a zatím  nikde žádný problém celkem asi 8 kousků Eaton/Moeller a jeden při nějakém rozšiřování je Noark.  Předpokládám, že po delší době může být odezva pomalejší  o nějaké desítky max stovky ms ale vybaví spolehlivě vždy. Problém starší elektroinstala ce může být i v tom, že se do přístroje dostal prach při vrtání do zdi nebo barva při malování. to že někdo pak přístroje utře hadrem je jen zametením stop ale  problém to neřeší.
Prach se dá dostat ven stlačeným vzduchem ale nedá se na to spolehnout. Hlavně dovnitř nestříkat WD40 a podobný lektvary!
JInak pitvání mrtvých přístrojů není pro elektrikáře ztráta času ale  cesta k poznání.